Lukáš 24
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
1První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
1A NIN tapin wik, nin joran kaualap re pwara don joujou o, wado potik kai me re kaonopadar;
2I nalezly kámen odvalený od hrobu.
2Irail ari diaradar, me takai o kadapura jan joujou o,
3A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
3O irail lao pedelon on lole, ap jota diarada kalep en Kaun Iejuj.
4I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
4Kadekadeo irail lao injenjued kidar, kilan, ol riamen, me likau kida likau linan, ap pwara don irail.
5Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
5Irail lao majapwekadar o ikiokidi nan pwel, ira ap majani on irail: Da me komail raparapaki me maur amen ren me melar akan?
6Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
6A joer kotikot met, a iajadar. Tamanda, me a kotin majani on komail ni a kotikoteta Kalilaa,
7Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
7Mamajani: Nain aramaj pan panalan ni pa en me dipan akan, o lopuela, o ni ran kajilu a pan iajada.
8I rozpomenuly se na slova jeho.
8Ir ari tamanda a majan akan.
9A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
9O purodo jan nin joujou o, ap kaireki mepukat on ekamen ko o on me tei kan karoj.
10Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
10Maria men Makdala, o Ioana, o Maria in en Iokopuj, o me tei ko me ian irail, me kaireki mepukat on wanporon akan.
11Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
11A arail kajoi likamata kajoi likam pot re ’rail, ap jota kamelele.
12Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
12Petruj ap uda tanalan joujou o, rukedi on lole, ap diarada, me likau linen akan ta wonon waja kij, ap purodo jan o puriamui kida me wiauier.
13A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
13A kilan ni ran ota riamen re ’rail momaitelan kijin kanim eu ad a Emaulj; a doo jan lerujalem mail wonu de iju.
14A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
14Ira ari kajokajoi penaer duen mepukat karoj.
15I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
15Kadekadeo ni ara kajokajoi o idedok pena, pein Iejuj ap kotin pwara don ira o ian ira kotila.
16Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
16A maj ara me atiat, pwe re de aja i.
17I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
17I ari kotin majani on ira: Da me koma kajokajoi pena ni oma alialu, o da me koma injenjued kila?
18A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
18Amen ira, me ad a Kleopaj, ap japen indan i: Koe men wai ta men nan lerujalem, me jaja, me wiauier waja o ni ran pukat?
19Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
19A kotin majani on ira: Pwe dakot? Ira ap indan i: Duen Iejuj en Najaret, me jaukop manaman amen ni a wiawia o majan akan mon Kot o aramaj karoj.
20A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
20O duen jamero lapalap o atail jaumaj akan ar panala i pwen pakadeikada on matala o kalopuela i.
21My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
21A je kiki on, me a pan kotin kamaioda wein Ijrael. Ari ran wet pon jili pon murin mepukat wiauier.
22Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
22O pil kij at li akai kamajak kin kit ar pwaralan joujou o jankonai.
23A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
23Ni ar jota diar kalep a, rap puredo indada, me re diaradar janjal en tounlan kai, me katitiki, me a iajadar,
24I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
24O kij at kai kolan joujou o, ap diaradar, duen li oko kajoka joida, a i me re jota diarada.
25Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
25A kotin majani on ira: O koma meid lolepon o pwand nan monion omail, en kamelele meakan, me jaukop akan kopadar.
26Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
26Kaidin i, me udan Krijtuj en kalokolok ap kodalan a linan?
27A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
27A ap kotin kawewe on ira kijin likau kan duen pein i, tapiada ni Mojej kokodo lel jaukop akan.
28A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
28Irail ap koren ion kanim, me irail koko on. I ari kajonejon ira, dene a pan kotin daulul.
29Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
29Ira ap nidinidiki i potoan on: Kom kotikoteta re at, pwe a pan waja ponier o ran wet koren ion imwijokela. A ap kotilon on nan im o, pwen mimieta re ra.
30I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
30Kadekadeo ni a kotin ian ira ni tepel o, a kotin limada prot, laolaoki, a lao pilitiki pena, a kotiki on ira.
31I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
31Maj ara ap pad pajaner, ira ap aja i. A ap kotin joredi jan mo ’ra.
32I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
32Ira ap inda nan pun ara: Monion ata jota mokimokid ni a kotin mamajani on kita pon al o, ni a kotin kawewe on kita kijin likau kan?
33A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
33Ira ari uda ni auer ota o purelan lerujalem, o diarada ekamen ko, o me ian ir, kot pena waja takij,
34Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
34Katitiki: Nan melel Kauno kotin iajadar o pwara don Jimon,
35I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
35Ira ap kajokajoi, me wiauier nani al o, o duen ara ajaki i a pilitiki pajan prot.
36A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
36A ni ar majan pena mepukat, pein Iejuj ap kotin pwara don nan pun arail majani on ir: Komail popol!
37Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
37Irail ari majapwekadar o wapondar, o re kiki on, me ani men, me re udial.
38I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
38A kotin majani on irail: Da me komail majak ki? O menda lamelam pukat mi nan monion omail?
39Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
39Komail kilan pa i kat o nai kat, pwe pein nai ta. Doke ia o kilan, pwe ani jota kin uduk o ti, duen omail kilan ia.
40A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
40A lao majani mepukat, ap kajale on irail lim a o aluwilu a kan.
41Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
41A ni ar jota non kamelele pweki ar peren o puriamuiki, ap kotin majani on irail: Jota kan omail met?
42A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
42Rap ki on i kijan mam inin o onik.
43A vzav to, pojedl před nimi,
43I ari konot mo ’rail.
44A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
44A kotin majani on irail: I majan akan, me I ki on komail er, ni ai mimieta re omail, pwe karoj en pwaida, me intinidier duen nai nan kapun en Mojej, o jaukop akan, o pjalm akan.
45Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
45I ap kotin kalolikoni irail, pwe ren dedeki kijin likau kai.
46A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
46O kotin majani on irail Iduen a intinidier, o iduen udan kalokolok en Krijtuj, ap maureda jan ren me melar akan ni ran kajilu,
47A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
47O padapadaki on wei karoj ni mar a, ren kalula, pwe dip akan en lapwada, a pan tapida nan Ierujalem.
48Vy jste pak svědkové toho.
48A komail me jaunkadede en mepukat.
49A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
49A kilan, I pan kadara don komail, me Jam ai inaukidar. A komail pan mimieta nan kanim o, komail lao audaudekier manaman jan poa.
50I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
50A kotin kalua ir alan Petanien, kotikida lim a, kapai irail ada.
51I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
51Kadekadeo ni a kotin kapal ir ada, a kotiwei jan irail, kotidala nanlan.
52A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
52Irail ari kaudok on i, ap pure don Ierujalem perenda kaualap;
53A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
53O re potopot nan im en kaudok kapina o kaudok on Kot.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.