Lukáš 24
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
1Mas no primeiro dia da semana, de madrugada, elas e algumas outras foram ao sepulcro, levando as especiarias que haviam preparado.
2I nalezly kámen odvalený od hrobu.
2Encontraram a pedra rolada do sepulcro.
3A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
3Entraram, e não encontraram o corpo do Senhor Jesus.
4I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
4Enquanto estavam muito perplexas com isso, eis que dois homens se puseram ao lado delas com roupas resplandecentes.
5Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
5Amedrontadas, abaixaram o rosto para a terra. Os homens lhes disseram: “Por que vocês buscam entre os mortos aquele que vive?
6Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
6Ele não está aqui, mas ressuscitou. Lembrem-se do que ele lhes disse quando ainda estava na Galileia,
7Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
7dizendo que o Filho do Homem devia ser entregue nas mãos de homens pecadores, ser crucificado, e ressuscitar ao terceiro dia.”
8I rozpomenuly se na slova jeho.
8Elas se lembraram das palavras dele,
9A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
9voltaram do sepulcro e contaram todas essas coisas aos onze e a todos os outros.
10Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
10Eram elas Maria Madalena, Joana e Maria, mãe de Tiago. As outras mulheres que estavam com elas contaram essas coisas aos apóstolos.
11Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
11Essas palavras lhes pareceram loucura, e eles não acreditaram nelas.
12Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
12Mas Pedro se levantou e correu ao sepulcro. Abaixando-se e olhando para dentro, viu as faixas de linho deitadas ali sozinhas, e foi para casa, admirado com o que havia acontecido.
13A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
13Eis que dois deles estavam indo naquele mesmo dia para uma aldeia chamada Emaús, que ficava a sessenta estádios de Jerusalém.
14A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
14Eles conversavam um com o outro sobre todas essas coisas que haviam acontecido.
15I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
15Enquanto conversavam e discutiam entre si, o próprio Jesus se aproximou e foi com eles.
16Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
16Mas os olhos deles foram impedidos de reconhecê-lo.
17I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
17Ele lhes disse: “Sobre o que vocês estão conversando enquanto caminham? Por que estão tristes?”
18A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
18Um deles, chamado Cleopas, respondeu-lhe: “Você é o único forasteiro em Jerusalém que não sabe das coisas que aconteceram lá nestes dias?”
19Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
19Ele lhes disse: “Que coisas?” Eles lhe disseram: “As coisas a respeito de Jesus, o Nazareno, que foi um profeta poderoso em obras e palavras diante de Deus e de todo o povo;
20A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
20e como os principais sacerdotes e os nossos governantes o entregaram para ser condenado à morte, e o crucificaram.
21My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
21Mas nós esperávamos que fosse ele quem redimiria Israel. Sim, e além de tudo isso, hoje já é o terceiro dia desde que essas coisas aconteceram.
22Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
22Além disso, algumas mulheres do nosso grupo nos deixaram maravilhados; tendo chegado de madrugada ao sepulcro,
23A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
23e não achando o corpo dele, voltaram dizendo que também tinham tido uma visão de anjos, os quais disseram que ele está vivo.
24I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
24Alguns dos nossos foram ao sepulcro e o encontraram exatamente como as mulheres haviam dito, mas não o viram.”
25Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
25Ele lhes disse: “Ó insensatos! Como o coração de vocês é lento para crer em tudo o que os profetas falaram!
26Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
26O Cristo não tinha que sofrer essas coisas e entrar na sua glória?”
27A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
27Começando por Moisés e por todos os profetas, ele lhes explicou em todas as Escrituras as coisas a respeito de si mesmo.
28A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
28Eles se aproximaram da aldeia para onde iam, e ele fez como se fosse para mais longe.
29Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
29Eles insistiram com ele, dizendo: “Fique conosco, pois já é quase noite, e o dia está quase no fim.” Ele entrou para ficar com eles.
30I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
30Quando ele se sentou à mesa com eles, tomou o pão e deu graças. Partindo-o, deu-o a eles.
31I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
31Os olhos deles foram abertos e eles o reconheceram; então ele desapareceu da vista deles.
32I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
32Eles disseram um ao outro: “Não ardia o nosso coração dentro de nós enquanto ele nos falava pelo caminho, e enquanto nos abria as Escrituras?”
33A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
33Levantaram-se naquela mesma hora, voltaram para Jerusalém e encontraram os onze reunidos, e os que estavam com eles,
34Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
34dizendo: “O Senhor ressuscitou de fato, e apareceu a Simão!”
35I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
35Eles relataram as coisas que aconteceram pelo caminho, e como ele foi reconhecido por eles no partir do pão.
36A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
36Enquanto diziam essas coisas, o próprio Jesus se pôs no meio deles e lhes disse: “Paz seja com vocês.”
37Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
37Mas eles ficaram aterrorizados e cheios de medo, e supunham ter visto um espírito.
38I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
38Ele lhes disse: “Por que vocês estão perturbados? Por que surgem dúvidas em seus corações?
39Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
39Vejam as minhas mãos e os meus pés: sou eu mesmo. Toquem-me e vejam, pois um espírito não tem carne e ossos, como vocês veem que eu tenho.”
40A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
40Tendo dito isso, ele lhes mostrou as mãos e os pés.
41Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
41Enquanto eles ainda não acreditavam por causa da alegria, e se maravilhavam, ele lhes disse: “Vocês têm aqui alguma coisa para comer?”
42A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
42Eles lhe deram um pedaço de peixe assado e um favo de mel.
43A vzav to, pojedl před nimi,
43Ele os tomou e comeu diante deles.
44A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
44Ele lhes disse: “Isto é o que eu lhes falei enquanto ainda estava com vocês: que todas as coisas que estão escritas na lei de Moisés, nos profetas e nos salmos a meu respeito deviam se cumprir.”
45Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
45Então ele lhes abriu o entendimento, para que pudessem compreender as Escrituras.
46A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
46E lhes disse: “Assim está escrito, e assim era necessário que o Cristo sofresse e ressuscitasse dos mortos ao terceiro dia,
47A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
47e que o arrependimento e a remissão de pecados fossem pregados em seu nome a todas as nações, começando por Jerusalém.
48Vy jste pak svědkové toho.
48Vocês são testemunhas dessas coisas.
49A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
49Eis que envio sobre vocês a promessa de meu Pai. Mas esperem na cidade de Jerusalém, até que sejam revestidos do poder do alto.”
50I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
50Ele os levou para fora, até Betânia, e, levantando as mãos, os abençoou.
51I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
51Enquanto os abençoava, apartou-se deles e foi elevado ao céu.
52A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
52Eles o adoraram e voltaram para Jerusalém com grande alegria,
53A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
53e estavam continuamente no templo, louvando e bendizendo a Deus. Amém.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.