Lukáš 15
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
1Ora, todos os cobradores de impostos e pecadores se aproximavam dele para ouvi-lo.
2I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
2Os fariseus e os escribas murmuravam, dizendo: “Este homem recebe pecadores e come com eles.”
3I pověděl jim podobenství toto, řka:
3Então ele lhes contou esta parábola:
4Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
4“Qual de vocês, se tivesse cem ovelhas e perdesse uma delas, não deixaria as noventa e nove no deserto e iria atrás daquela que se perdeu, até encontrá-la?
5A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
5Quando a encontra, ele a coloca sobre os ombros, alegrando-se.
6A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
6Ao chegar em casa, reúne seus amigos e vizinhos, dizendo-lhes: ‘Alegrem-se comigo, pois encontrei a minha ovelha que estava perdida!’
7Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
7Eu lhes digo que, da mesma forma, haverá mais alegria no céu por um pecador que se arrepende, do que por noventa e nove justos que não precisam de arrependimento.
8Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
8“Ou qual mulher, se tivesse dez moedas de dracma e perdesse uma delas, não acenderia uma candeia, varreria a casa e procuraria diligentemente até encontrá-la?
9A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
9Quando a encontra, ela reúne suas amigas e vizinhas, dizendo: ‘Alegrem-se comigo, pois encontrei a dracma que eu havia perdido!’
10Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
10Da mesma forma, eu lhes digo, há alegria na presença dos anjos de Deus por um pecador que se arrepende.”
11Řekl také Ježíš: Èlověk jeden měl dva syny.
11Ele disse: “Certo homem tinha dois filhos.
12Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
12O mais jovem deles disse ao pai: ‘Pai, dá-me a parte dos bens que me cabe.’ Então ele dividiu os seus bens entre eles.
13A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
13Poucos dias depois, o filho mais jovem juntou tudo o que era seu e viajou para um país distante. Lá ele desperdiçou os seus bens vivendo de forma desregrada.
14A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
14Depois de ter gasto tudo, houve uma grande fome naquele país, e ele começou a passar necessidade.
15I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
15Então ele se pôs a serviço de um dos cidadãos daquele país, que o mandou para os seus campos para apascentar porcos.
16I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
16Ele desejava encher o estômago com as vagens que os porcos comiam, mas ninguém lhe dava nada.
17On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
17Mas, quando caiu em si, disse: ‘Quantos empregados de meu pai têm pão com fartura, e eu aqui morrendo de fome!
18Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
18Eu me levantarei, irei para meu pai e lhe direi: “Pai, pequei contra o céu e diante de ti.
19A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
19Já não sou digno de ser chamado teu filho. Trata-me como um dos teus empregados.”’
20I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
20“Ele se levantou e foi para seu pai. Mas, estando ele ainda longe, seu pai o viu e, movido de compaixão, correu, lançou-se ao seu pescoço e o beijou.
21I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
21O filho lhe disse: ‘Pai, pequei contra o céu e diante de ti. Já não sou digno de ser chamado teu filho.’
22I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
22“Mas o pai disse aos seus servos: ‘Tragam a melhor veste e vistam-no com ela. Coloquem um anel em sua mão e sandálias em seus pés.
23A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
23Tragam o bezerro gordo, matem-no, e vamos comer e celebrar;
24Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
24pois este meu filho estava morto e voltou à vida. Ele estava perdido e foi achado.’ Então começaram a celebrar.
25Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
25“Ora, o seu filho mais velho estava no campo. Quando se aproximou da casa, ouviu música e dança.
26I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
26Ele chamou um dos servos e perguntou o que estava acontecendo.
27A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
27Ele lhe disse: ‘Seu irmão chegou, e seu pai matou o bezerro gordo, porque o recebeu de volta são e salvo.’
28I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
28Mas ele ficou irado e não queria entrar. Então seu pai saiu e implorou que entrasse.
29A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
29Mas ele respondeu ao seu pai: ‘Há tantos anos eu sirvo você e nunca desobedeci a uma ordem sua, mas você nunca me deu um cabrito para que eu pudesse celebrar com os meus amigos.
30Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
30Mas, quando veio este seu filho, que devorou os seus bens com prostitutas, você matou o bezerro gordo para ele.’
31A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
31“Ele lhe disse: ‘Filho, você está sempre comigo, e tudo o que é meu é seu.
32Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
32Mas era apropriado celebrar e alegrar-se, pois este seu irmão estava morto, e voltou à vida. Ele estava perdido, e foi achado.’”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.