Lukáš 15
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
1Now the publicans and sinners drew near unto him to hear him.
2I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
2And the Pharisees and the scribes murmured, saying: This man receiveth sinners, and eateth with them.
3I pověděl jim podobenství toto, řka:
3And he spoke to them this parable, saying:
4Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
4What man of you that hath an hundred sheep: and if he shall lose one of them, doth he not leave the ninety-nine in the desert, and go after that which was lost, until he find it?
5A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
5And when he hath found it, lay it upon his shoulders, rejoicing:
6A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
6And coming home, call together his friends and neighbours, saying to them: Rejoice with me, because I have found my sheep that was lost?
7Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
7I say to you, that even so there shall be joy in heaven upon one sinner that doth penance, more than upon ninety-nine just who need not penance.
8Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
8Or what woman having ten groats; if she lose one groat, doth not light a candle, and sweep the house, and seek diligently until she find it?
9A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
9And when she hath found it, call together her friends and neighbours, saying: Rejoice with me, because I have found the groat which I had lost.
10Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
10So I say to you, there shall be joy before the angels of God upon one sinner doing penance.
11Řekl také Ježíš: Èlověk jeden měl dva syny.
11And he said: A certain man had two sons:
12Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
12And the younger of them said to his father: Father, give me the portion of substance that falleth to me. And he divided unto them his substance.
13A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
13And not many days after, the younger son, gathering all together, went abroad into a far country: and there wasted his substance, living riotously.
14A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
14And after he had spent all, there came a mighty famine in that country; and he began to be in want.
15I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
15And he went and cleaved to one of the citizens of that country. And he sent him into his farm to feed swine.
16I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
16And he would fain have filled his belly with the husks the swine did eat; and no man gave unto him.
17On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
17And returning to himself, he said: How many hired servants in my father’s house abound with bread, and I here perish with hunger?
18Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
18I will arise, and will go to my father, and say to him: Father, I have sinned against heaven, and before thee:
19A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
19I am not worthy to be called thy son: make me as one of thy hired servants.
20I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
20And rising up he came to his father. And when he was yet a great way off, his father saw him, and was moved with compassion, and running to him fell upon his neck, and kissed him.
21I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
21And the son said to him: Father, I have sinned against heaven, and before thee, I am not now worthy to be called thy son.
22I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
22And the father said to his servants: Bring forth quickly the first robe, and put it on him, and put a ring on his hand, and shoes on his feet:
23A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
23And bring hither the fatted calf, and kill it, and let us eat and make merry:
24Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
24Because this my son was dead, and is come to life again: was lost, and is found. And they began to be merry.
25Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
25Now his elder son was in the field, and when he came and drew nigh to the house, he heard music and dancing:
26I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
26And he called one of the servants, and asked what these things meant.
27A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
27And he said to him: Thy brother is come, and thy father hath killed the fatted calf, because he hath received him safe.
28I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
28And he was angry, and would not go in. His father therefore coming out began to entreat him.
29A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
29And he answering, said to his father: Behold, for so many years do I serve thee, and I have never transgressed thy commandment, and yet thou hast never given me a kid to make merry with my friends:
30Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
30But as soon as this thy son is come, who hath devoured his substance with harlots, thou hast killed for him the fatted calf.
31A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
31But he said to him: Son, thou art always with me, and all I have is thine.
32Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
32But it was fit that we should make merry and be glad, for this thy brother was dead and is come to life again; he was lost, and is found.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.