Lukáš 11
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1I stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
1And it came to pass, that as he was in a certain place praying, when he ceased, one of his disciples said to him: Lord, teach us to pray, as John also taught his disciples.
2I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
2And he said to them: When you pray, say: Father, hallowed be thy name. Thy kingdom come.
3Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
3Give us this day our daily bread.
4I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
4And forgive us our sins, for we also forgive every one that is indebted to us. And lead us not into temptation.
5I řekl k nim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
5And he said to them: Which of you shall have a friend, and shall go to him at midnight, and shall say to him: Friend, lend me three loaves,
6Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
6Because a friend of mine is come off his journey to me, and I have not what to set before him.
7A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
7And he from within should answer, and say: Trouble me not, the door is now shut, and my children are with me in bed; I cannot rise and give thee.
8Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje.
8Yet if he shall continue knocking, I say to you, although he will not rise and give him, because he is his friend; yet, because of his importunity, he will rise, and give him as many as he needeth.
9I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
9And I say to you, Ask, and it shall be given you: seek, and you shall find: knock, and it shall be opened to you.
10Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
10For every one that asketh, receiveth; and he that seeketh, findeth; and to him that knocketh, it shall be opened.
11Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
11And which of you, if he ask his father bread, will he give him a stone? or a fish, will he for a fish give him a serpent?
12Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
12Or if he shall ask an egg, will he reach him a scorpion?
13Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
13If you then, being evil, know how to give good gifts to your children, how much more will your Father from heaven give the good Spirit to them that ask him?
14I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.
14And he was casting out a devil, and the same was dumb: and when he had cast out the devil, the dumb spoke: and the multitudes were in admiration at it:
15Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
15But some of them said: He casteth out devils by Beelzebub, the prince of devils.
16A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.
16And others tempting, asked of him a sign from heaven.
17Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.
17But he seeing their thoughts, said to them: Every kingdom divided against itself, shall be brought to desolation, and house upon house shall fall.
18Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.
18And if Satan also be divided against himself, how shall his kingdom stand? because you say, that through Beelzebub I cast out devils.
19Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
19Now if I cast out devils by Beelzebub; by whom do your children cast them out? Therefore they shall be your judges.
20Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.
20But if I by the finger of God cast out devils; doubtless the kingdom of God is come upon you.
21Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
21When a strong man armed keepeth his court, those things are in peace which he possesseth.
22Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
22But if a stronger than he come upon him, and overcome him; he will take away all his armour wherein he trusted, and will distribute his spoils.
23Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
23He that is not with me, is against me; and he that gathereth not with me, scattereth.
24Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
24When the unclean spirit is gone out of a man, he walketh through places without water, seeking rest; and not finding, he saith: I will return into my house whence I came out.
25A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.
25And when he is come, he findeth it swept and garnished.
26I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
26Then he goeth and taketh with him seven other spirits more wicked than himself, and entering in they dwell there. And the last state of that man becomes worse than the first.
27I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
27And it came to pass, as he spoke these things, a certain woman from the crowd, lifting up her voice, said to him: Blessed is the womb that bore thee, and the paps that gave thee suck.
28A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.
28But he said: Yea rather, blessed are they who hear the word of God, and keep it.
29A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka.
29And the multitudes running together, he began to say: This generation is a wicked generation: it asketh a sign, and a sign shall not be given it, but the sign of Jonas the prophet.
30Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
30For as Jonas was a sign to the Ninivites; so shall the Son of man also be to this generation.
31Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto!
31The queen of the south shall rise in the judgment with the men of this generation, and shall condemn them: because she came from the ends of the earth to hear the wisdom of Solomon; and behold more than Solomon here.
32Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto!
32The men of Ninive shall rise in the judgment with this generation, and shall condemn it; because they did penance at the preaching of Jonas; and behold more than Jonas here.
33Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
33No man lighteth a candle, and putteth it in a hidden place, nor under a bushel; but upon a candlestick, that they that come in, may see the light.
34Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude.
34The light of thy body is thy eye. If thy eye be single, thy whole body will be lightsome: but if it be evil, thy body also will be darksome.
35Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
35Take heed therefore, that the light which is in thee, be not darkness.
36Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
36If then thy whole body be lightsome, having no part of darkness; the whole shall be lightsome; and as a bright lamp, shall enlighten thee.
37A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
37And as he was speaking, a certain Pharisee prayed him, that he would dine with him. And he going in, sat down to eat.
38Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
38And the Pharisee began to say, thinking within himself, why he was not washed before dinner.
39I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností.
39And the Lord said to him: Now you Pharisees make clean the outside of the cup and of the platter; but your inside is full of rapine and iniquity.
40Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
40Ye fools, did not he that made that which is without, make also that which is within?
41Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
41But yet that which remaineth, give alms; and behold, all things are clean unto you.
42Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
42But woe to you, Pharisees, because you tithe mint and rue and every herb; and pass over judgment, and the charity of God. Now these things you ought to have done, and not to leave the other undone.
43Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
43Woe to you, Pharisees, because you love the uppermost seats in the synagogues, and salutations in the marketplace.
44Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest.
44Woe to you, because you are as sepulchres that appear not, and men that walk over are not aware.
45I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
45And one of the lawyers answering, saith to him: Master, in saying these things, thou reproachest us also.
46A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
46But he said: Woe to you lawyers also, because you load men with burdens which they cannot bear, and you yourselves touch not the packs with one of your fingers.
47Běda vám, jenž vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
47Woe to you who build the monuments of the prophets: and your fathers killed them.
48A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
48Truly you bear witness that you consent to the doings of your fathers: for they indeed killed them, and you build their sepulchres.
49Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
49For this cause also the wisdom of God said: I will send to them prophets and apostles; and some of them they will kill and persecute.
50Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
50That the blood of all the prophets which was shed from the foundation of the world, may be required of this generation,
51Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto.
51From the blood of Abel unto the blood of Zacharias, who was slain between the alter and the temple: Yea I say to you, It shall be required of this generation.
52Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
52Woe to you lawyers, for you have taken away the key of knowledge: you yourselves have not entered in, and those that were entering in, you have hindered.
53A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati,
53And as he was saying these things to them, the Pharisees and the lawyers began violently to urge him, and to oppress his mouth about many things,
54Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
54Lying in wait for him, and seeking to catch something from his mouth, that they might accuse him.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.