Lukáš 11
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1I stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
1Pea naʻe pehē, naʻe lotu ia ʻi he potu ʻe taha, pea hili ia, naʻe pehē ʻe he tokotaha ʻo ʻene kau ākonga kiate ia, “ʻEiki, akonakiʻi ʻakimautolu ke lotu, ʻo hangē ko e ako ʻa Sione ki heʻene kau ākonga.”
2I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
2Pea ne pehē kiate kinautolu, “ʻOka mou ka lotu, mou pehē, Ko ʻemau Tamai ʻoku ʻi he langi, Ke tāpuhā ho huafa. Ke hoko mai hoʻo pule. Ke fai ʻa māmani ki ho finangalo, ʻo hangē ʻi he langi.
3Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
3Ke foaki mai kiate kimautolu haʻamau meʻakai ʻi he ʻaho kotoa pē.
4I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
4Pea ke fakamolemole kiate kimautolu ʻemau angahala; He ʻoku mau fakamolemole foki ʻakinautolu kotoa pē ʻoku angahala mai kiate kimautolu. Pea ʻoua naʻa tuku kimautolu ki he ʻahiʻahi; Kae fakamoʻui ʻakimautolu mei he kovi.”
5I řekl k nim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
5Pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Ko hai ʻiate kimoutolu ʻe ai hano kāinga, ʻe ʻalu atu kiate ia ʻi he tuʻuapō, ʻo pehē ki ai, ‘Kāinga, ko ʻeku nō ʻae foʻi mā ʻe tolu;
6Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
6He ko e kāinga ʻoʻoku kuo haʻu kiate au ʻi he fononga, pea ʻoku ʻikai haʻaku meʻa ke tuku ki hono ʻao?’
7A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
7Pea ʻe lea mai ʻaia ʻoku ʻi loto fale, ʻo pehē, ‘ʻOua te ke fakafiuʻi au; kuo tāpuni ʻae matapā, pea kuo mau ʻi he mohenga mo ʻeku fānau; ʻe ʻikai te u faʻa tuʻu hake ʻo foaki kiate koe.’
8Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje.
8ʻOku ou tala atu kiate kimoutolu, ʻE ʻikai tuʻu hake ia ʻo foaki ai, koeʻuhi ko hono kāinga ia, ka ko e meʻa ʻi heʻene kole tāumaʻu, ʻe tuʻu hake ai ia, ʻo foaki kiate ia ʻo fakatatau mo ʻene masiva.
9I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
9“Pea ʻoku ou tala atu kiate kimoutolu, Kole, pea ʻe foaki kiate kimoutolu; kumi, pea te mou ʻilo; tukituki, pea ʻe toʻo kiate kimoutolu.
10Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
10He ko ia ʻoku kole, ʻoku ne maʻu; pea ko ia ʻoku kumi, ʻoku ne ʻilo; pea ʻe toʻo kiate ia ʻoku tukituki.
11Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
11Ko e tamai fē ʻiate kimoutolu, kapau ʻe kole mā ʻa hono foha, te ne ʻange ki ai ha maka? Pe ko e ika, ʻe tuku ʻae ika kae ʻatu ki ai ha ngata?
12Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
12Pe ʻi heʻene kole ʻae foʻi manu, te ne ʻatu ki ai ha sikopio?
13Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
13Ko ia kapau ʻoku mou ʻilo, ka ko e angakovi, ke foaki ʻae ngaahi meʻa lelei ki hoʻomou fānau; ʻe fēfē hono lahi hake ʻoe fie foaki ʻe he Tamai ʻi he langi ʻae Laumālie Māʻoniʻoni kiate kinautolu ʻoku kole kiate ia?”
14I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.
14¶ Pea naʻe kapusi ʻae tēvolo, ʻaia naʻe noa. Pea ʻi heʻene ʻalu kituʻa ʻae tēvolo, naʻe lea ʻae noa; pea ofo ai ʻae kakai.
15Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
15Ka naʻe pehē ʻe honau niʻihi, “ʻOku ne kapusi ʻae kau tēvolo ia Pelisipupe ko e ʻeiki ʻoe kau tēvolo.”
16A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.
16Pea ʻahiʻahi ʻe he niʻihi, ʻonau kumi ʻiate ia ha fakaʻilonga mei he langi.
17Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.
17Ka naʻe ʻilo ʻe ia ʻenau mahalo, pea ne pehē kiate kinautolu, “Ko e puleʻanga kotoa pē ʻoku feʻiteʻitani, ʻe ʻauha ia; pea ko e fale ʻoku feʻiteʻitani, ʻe holo ia.
18Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.
18Pea kapau ʻe feʻiteʻitani ʻa Sētane kiate ia, ʻe tuʻu fēfē hono puleʻanga? He ʻoku mou pehē ʻoku ou kapusi ʻae kau tēvolo ia Pelisipupe.
19Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
19Pea kapau ʻoku ou kapusi ʻae kau tēvolo ʻia Pelisipupe, ʻoku kapusi ʻakinautolu ʻia hai ʻe homou ngaahi foha? Ko ia ko hoʻomou kau fakamaau ʻakinautolu .
20Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.
20Pea kapau ʻoku ou kapusi ʻae kau tēvolo ʻaki ʻae louhiʻi nima ʻoe ʻOtua, tā kuo hoko moʻoni ʻae puleʻanga ʻoe ʻOtua kiate kimoutolu.
21Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
21“ʻOka leʻohi hono fale ʻe ha tangata mālohi mo e mahafutau, ʻoku malu pe ʻene ngaahi meʻa:
22Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
22Ka ʻi he hoko kiate ia ha taha ʻoku mālohi lahi, ʻo ikuʻi ia, ʻoku ne faʻao ʻa ʻene mahafu kotoa pē naʻe falala ia ki ai, pea tufaki ʻene meʻa.
23Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
23“Ko ia ʻoku ʻikai kau mo au, ʻoku angatuʻu ia kiate au: pea ko ia ʻoku ʻikai te ma tānaki mo au, ʻoku fakahē ʻe ia.
24Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
24“ʻOka ʻalu ʻae laumālie ʻuli ʻi ha tangata, ʻoku ʻalu fano ia ʻi he ngaahi potu mōmoa, ʻo kumi mālōlōʻanga, kae ʻikai ʻilo ia ; pea pehē ʻe ia, ‘Te u toe ʻalu ki hoku fale naʻaku haʻu mei ai.’
25A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.
25Pea ʻi heʻene haʻu, ʻoku ne ʻilo ia kuo tafi mo teuteu.
26I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
26Pea toki ʻalu ai ia, ʻo ʻomi mo e laumālie ʻe toko fitu kehe ʻoku angahala lahi ʻiate ia; pea nau hū ʻo nofo ki ai: pea kovi lahi ʻa e anga ki mui ʻae tangata ko ia ʻi heʻene anga ʻi muʻa.
27I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
27¶ Pea pehē, naʻe lolotonga ʻene lea ʻaki ʻae ngaahi meʻa ni, mo e kalanga mai ʻae fefine mei he kakai, ʻo ne pehē kiate ia, “ʻOku monūʻia ʻae manāva naʻa ne fua ʻaki koe, pea mo e huhu naʻa ke huhū ai.”
28A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.
28Ka naʻe pehē ʻe ia, “ʻIo, ka ʻoku monūʻia lahi hake ʻakinautolu ʻoku nau fanongo ki he folofola ʻae ʻOtua, pea fai ki ai.”
29A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka.
29¶ Pea kuo lolofi mai ʻae kakai tokolahi, pea fua lea ia, ʻo pehē , “Ko e toʻutangata angakovi eni; ʻoku nau kumi ʻae fakaʻilonga; ka ʻe ʻikai ha fakaʻilonga ʻe tuku ki ai, ka ko e fakaʻilonga ʻoe palōfita ko Siona.
30Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
30ʻO hangē ko e fakaʻilonga ʻa Siona ki he kakai Ninive, ʻe pehē foki ʻae Foha ʻoe tangata ki he toʻutangata ni.
31Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto!
31ʻE tuʻu hake ʻae tuʻi-fefine ʻoe feituʻu tonga ʻi he fakamaau mo e kakai ʻoe toʻutangata ni, ʻo fakahalaʻia ia; he naʻe haʻu ia mei he potu mamaʻo ʻo māmani ke fanongo ki he poto ʻa Solomone; pea vakai, ʻoku ʻi heni ʻaia ʻoku lahi ʻia Solomone.
32Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto!
32ʻE tuʻu hake ʻae kakai ʻo Ninive ʻi he fakamaau mo e toʻutangata ni, ʻo fakahalaʻia ia: he naʻa nau fakatomala ʻi he malanga ʻa Siona; pea vakai, ʻoku ʻi heni ʻaia ʻoku lahi ʻia Siona.
33Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
33“ʻOku ʻikai ha taha te ne tutu ha maama, pea tuku ia ki ha potu lilo, pe ʻi he lalo puha fua, ka ki he tuʻunga, koeʻuhi ke mamata ki he maama ʻakinautolu ʻoku hū ki ai.
34Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude.
34Ko e maama ʻoe sino ʻae mata: ko ia kapau ʻe haohaoa ho mata, ʻe pito foki ho sino kotoa ʻi he maama; ko ia kapau ʻoku kovi ho mata , ʻe fonu foki ho sino ʻi he poʻuli.
35Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
35Ko ia vakai naʻa hoko ʻae maama ʻoku ʻiate koe koe poʻuli.
36Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
36Ko ia kapau ʻe māmangia ho sino kotoa, pea taʻefakapoʻuli hano potu, ʻe māmangia kotoa pē, ʻo hangē ko e fakamaama ʻaki koe ʻae fuʻu ulo ʻoe maama.”
37A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
37¶ Pea lolotonga ʻene lea, mo ʻene kole ʻae Fālesi ʻe tokotaha kiate ia ke na kai mo ia: pea ʻalu ia ki ai, ʻo nofo hifo ke kai.
38Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
38Pea ofo ʻae Fālesi ʻi heʻene mamata naʻe ʻikai te ne tomuʻa fanofano, pea toki kai.
39I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností.
39Pea pehē ʻe he ʻEiki kiate ia, “Ko eni ʻakimoutolu, ʻae kau Fālesi, ʻoku mou fakamaʻa ʻae tuʻa ipu inu mo e ipu kai, ka ʻoku fonu homou loto ʻi he fakamālohi mo e angakovi.
40Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
40ʻAe kau vale, ʻikai ko ia pe naʻa ne ngaohi ʻaia ʻoku ʻituʻa, naʻe ngaohi foki ʻaia ʻoku ʻi loto?
41Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
41Ka mou foaki muʻa ʻae ngaahi meʻaʻofa mei he meʻa ʻoku mou maʻu; pea vakai, ʻoku maʻa ʻae meʻa kotoa pē kiate kimoutolu.
42Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
42“Kae malaʻia ʻakimoutolu, ʻae kau Fālesi! He ʻoku mou tukuhau ʻi he mini mo e pekano mo e ngaahi ʻakau iiki kotoa pē, ka ʻoku mou taʻetokanga ki he fakamaau mo e ʻofa ki he ʻOtua: naʻe totonu ke fai eni, kaeʻoua naʻa liʻaki ʻena.
43Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
43“ʻE malaʻia ʻakimoutolu, ʻae kau Fālesi! He ʻoku mou manako ki he ngaahi nofoʻanga māʻolunga ʻi he ngaahi falelotu, mo e fetapa ʻi he ngaahi potu fakatau.
44Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest.
44ʻE malaʻia ʻakimoutolu, ʻae kau tangata tohi mo e Fālesi, ko e mālualoi! He ʻoku mou tatau mo e ngaahi faʻitoka ʻoku ʻikai hā mai, pea ʻoku ʻikai ʻilo ia ʻe he kakai ʻoku ʻeveʻeva ai.”
45I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
45¶ Pea toki lea mai ʻae tokotaha ʻoe kau akonaki ʻi he fono, ʻo pehēange kiate ia, “ʻEiki, ʻi hoʻo pehē mai, ʻoku ke valoki ai ʻakimautolu foki.”
46A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
46Pea pehē ʻe ia, “ʻE malaʻia ʻakimoutolu foki, ʻae kau akonaki ʻi he fono! He ʻoku mou hili ki he kakai ʻae ngaahi kavenga ʻoku fakamamahi hono fua, ka ʻoku ʻikai ala ʻekimoutolu haʻamou tuhu ʻe taha ki he ngaahi kavenga.
47Běda vám, jenž vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
47ʻE malaʻia ʻakimoutolu! He ʻoku mou langa ʻae ngaahi fonualoto ʻoe kau palōfita, ʻakinautolu naʻe tāmateʻi ʻe hoʻomou ngaahi tamai.
48A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
48Ko e moʻoni ʻoku mou fakamoʻoni ʻoku mou leleiʻia ʻi he faianga ʻo hoʻomou ngaahi tamai: he naʻa nau tāmateʻi ʻakinautolu, pea ʻoku mou langa honau ngaahi fonualoto.
49Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
49Ko ia naʻe pehē ai foki ʻae poto ʻae ʻOtua, ‘Te u fekau atu kiate kinautolu ʻae kau palōfita mo e kau ʻaposetolo, pea ko honau niʻihi te nau tāmateʻi mo fakatanga:’
50Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
50Koeʻuhi ke ʻeke ki he toʻutangata ni ʻae toto ʻoe kau palōfita kotoa pē, ʻaia naʻe lilingi talu mei he tupuʻanga ʻo māmani;
51Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto.
51Mei he toto ʻo ʻEpeli, ʻo aʻu ki he toto ʻo Sakalaia, ʻaia naʻe tāmateʻi ʻi he vahaʻa ʻoe ʻesifeilaulau mo e potu toputapu: ko e moʻoni ʻoku ou tala atu kiate kimoutolu, ʻE ʻeke ia mei he toʻutangata ni.
52Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
52“ʻE malaʻia ʻakimoutolu, ʻae kau akonaki ʻi he fono! He kuo mou ʻave ʻae ki ʻoe ʻilo, pea ʻoku ʻikai te mou hū ki ai ʻakimoutolu, pea ko kinautolu naʻe teu ke hū ki ai naʻa mou taʻofi.”
53A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati,
53Pea ʻi heʻene lea ʻaki ʻae ngaahi meʻa ni kiate kinautolu, naʻe kamata fai fakamatalili mo langaʻi ia ʻe he kau tangata tohi mo e kau Fālesi, ke ne lea ki he ngaahi meʻa lahi:
54Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.
54ʻO nau lamasi, mo kumi ke femioʻekina ia mei hono ngutu, koeʻuhi ke nau talatalaakiʻi ia.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.