Lukáš 19
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
1Pea naʻe fononga atu ʻa Sisu ʻi Seliko, ʻo ʻalu ai.
2A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
2Pea vakai, ko e tangata ko Sakiasi hono hingoa, ko e matāpule ia ʻi he kau tānaki tukuhau, pea naʻe koloaʻia ia.
3I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
3Naʻe holi ia ke mamata pe ko e tangata ʻoku fēfē ʻa Sisu; ka naʻe ʻikai mafai ia koeʻuhi ko e kakai, he ko e pukupuku ia.
4A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
4Pea naʻe lele muʻomuʻa ia, ʻo kaka ʻi he ʻakau ko e sukamino, ke mamata kiate ia: koeʻuhi ʻe ʻalu ange ai ia.
5A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
5Pea kuo hoko ʻa Sisu ki he potu, naʻa ne sio hake, ʻo mamata kiate ia, pea ne pehē ki ai, “Sakiasi, ʻalu hifo ke vave, he te u nofo ʻi ho fale ʻi he ʻaho ni.”
6I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
6Pea fakavave ia, ʻo ʻalu hifo, ʻo ne tali ia ʻi he fiefia.
7A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
7Pea kuo nau mamata ki ai, pea nau lāunga kotoa pē, ʻo pehē, “Kuo ʻalu ia ke nofo mo e tangata angahala.”
8Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
8Pea tuʻu hake ʻa Sakiasi, ʻo ne pehē ki he “ʻEiki; ʻEiki, vakai, ʻoku ou foaki hono vaeua ʻo ʻeku koloa ki he masiva; pea kapau ne u maʻu ha meʻa ʻi he lohiakiʻi ha taha, ʻoku ou totongi ʻo liunga fā kiate ia. ”
9I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
9Pea pehē ʻe Sisu kiate ia, “Kuo hoko ʻi he ʻaho ni ʻae fakamoʻui ki he fale ni, koeʻuhi ko e foha foki ia ʻo ʻEpalahame.
10Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
10He kuo haʻu ʻae Foha ʻoe tangata ke kumi mo fakamoʻui ʻaia kuo mole.”
11Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
11Pea ʻi heʻenau fanongo ki he ngaahi meʻa ni, naʻa ne toe lea ʻaki ʻe ia ʻae fakatātā, koeʻuhi kuo ofi ia ki Selūsalema, pea ko e meʻa ʻi heʻenau mahalo ʻe hoko leva ʻae puleʻanga, ʻoe ʻOtua.
12I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
12Ko ia ne ne pehē ai, “Naʻe ʻalu ʻae ʻeiki ʻe tokotaha ki he fonua mamaʻo, ke maʻu moʻona ʻae puleʻanga, pea toki liliu mai.
13I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
13Pea ne ui ʻae toko hongofulu ʻo ʻene kau tamaioʻeiki, ʻo ne tuku kiate kinautolu ʻae mina ʻe hongofulu, mo ne pehē kiate kinautolu, ‘Ngāueʻaki eni kaeʻoua ke u haʻu.’
14Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
14Ka naʻe fehiʻa ʻa hono kakai kiate ia, ʻonau kouna ʻae talafekau ke ʻalu, mo pehē, ‘ʻE ʻikai te mau maʻu ʻae tangata ni ke puleʻi ʻakimautolu.’
15I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
15“Pea pehē, ʻi heʻene liu mai, kuo ne maʻu ʻae puleʻanga, pea toki fekau ʻe ia ke ui mai ʻae kau tamaioʻeiki ko ia, ʻaia naʻa ne tuku ki ai ʻae paʻanga, koeʻuhi ke ne ʻilo pe ko e hā kuo maʻu ʻe he tangata taki taha ʻi heʻene fakatau.
16I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
16Pea haʻu ʻae ʻuluaki, ʻo ne pehē, ‘ʻEiki, kuo maʻu ʻaki ʻa hoʻo mina ʻae mina ʻe hongofulu.’
17I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
17Pea ne pehē kiate ia, ‘Mālō, ko e tamaioʻeiki lelei koe;’ ko e meʻa ʻi hoʻo angatonu ʻi he meʻa siʻi, maʻu ʻe koe ʻae pule ki he kolo ʻe hongofulu.
18A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
18Pea haʻu hono toko ua, ʻo ne pehē, ‘ʻEiki, kuo maʻu ʻaki ʻa hoʻo mina ʻae mina ʻe nima’
19I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
19Pea naʻe pehē foki kiate ia, ‘Ke ke puleʻi foki ʻae kolo ʻe nima.’
20A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
20Pea haʻu ʻae tokotaha, ʻo ne pehē, ‘ʻEiki, vakai, ko hoʻo mina, ʻaia kuo u tauhi, ʻo kofuʻaki ia ʻae holoholo.
21Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
21He naʻaku manavahē kiate koe, koeʻuhi ko e tangata faingataʻa koe: ʻoku ke toʻo hake ʻaia naʻe ʻikai te ke tuku hifo, mo tuʻusi ʻaia naʻe ʻikai te ke tūtuuʻi.’
22I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
22Pea pehē ʻe ia kiate ia, ‘Mei ho ngutu ʻoʻou te u fakamaau koe, ʻae tamaioʻeiki angakovi. Naʻa ke ʻilo ko e tangata faingataʻa au, ʻoku ou toʻo hake ʻaia naʻe ʻikai te u tuku hifo, mo tuʻusi ʻaia naʻe ʻikai te u tūtuuʻi:
23I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
23Ko e hā ia naʻe ʻikai ai te ke tuku ʻeku paʻanga ki he tukuʻanga koloa, koeʻuhi ʻi heʻeku haʻu te u maʻu ia mo hono tupu?’
24I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
24Pea ne pehē kiate kinautolu naʻe tutuʻu ʻi ai, ‘Toʻo ʻiate ia ʻae mina, ʻo atu kiate ia ʻoku hongofulu ʻene mina.’
25I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
25(Pea nau pehē kiate ia, ‘ʻEiki, ʻoku hongofulu ʻene mina.’)
26I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
26He ʻoku ou pehē kiate kimoutolu, ‘Ko ia fulipē ʻoku ne maʻu, ʻe foaki kiate ia; pea ko ia ʻoku ʻikai te ne maʻu, ʻe toʻo meiate ia ʻaia ʻoku ne maʻu.
27Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
27Ka ko kinautolu ni ko hoku ngaahi fili, naʻe ʻikai te nau lelei ke u puleʻi ʻakinautolu, ʻomi ki heni, pea tāmateʻi ʻi hoku ʻao.’”
28To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
28¶ Pea kuo hili ʻene lea pehē, pea muʻomuʻa ia, ʻo fononga atu ki Selūsalema.
29I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
29Pea pehē, ʻi heʻene haʻu ʻo ofi ki Petefesi mo Pētani, ki he moʻunga ʻoku ui ko ʻOlive, ne ne fekau ʻene ongo ākonga ʻe toko ua.
30Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
30ʻO pehē, “Mo ō ki he potu kakai ʻoku hangatonu mai; pea ʻi hoʻomo hū ki ai te mo ʻilo ʻae ʻuhikiʻi ʻasi kuo noʻotaki, ʻoku teʻeki heka ai ha tangata: vete ia, ʻo taki mai.”
31A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
31Pea kapau ʻe ʻeke ʻe ha taha kiate kimoua, ‘Ko e hā ʻoku mo vete ai ia?’ Te mo pehē kiate ia , ‘Koeʻuhi ʻoku ʻaonga ia ki he ʻEiki.’”
32Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
32Pea naʻa na ō ʻakinaua naʻe fekau, ʻo na ʻilo ʻo hangē ko ia ne ne fakahā kiate kinaua.
33A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
33Pea ʻi heʻena vete ʻae ʻuhikiʻi ʻasi, naʻe pehē ʻekinautolu ʻoku ʻanautolu ia kiate kinaua, “Ko e hā ʻoku mo vete ai ʻae ʻuhikiʻi ʻasi?”
34A oni řekli: Pán ho potřebuje.
34Pea na pehē, “ʻOku ʻaonga ia ki he ʻEiki.”
35I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
35Pea naʻa na taki ia kia Sisu: pea na ʻai hona kofu ki he ʻuhikiʻi ʻasi, ʻo na fakaheka ki ai ʻa Sisu.
36A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
36Pea ʻi heʻenau ō, naʻa nau folahi honau ngaahi kofu ʻi he hala.
37Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
37Pea kuo haʻu ia ʻo ofi, ʻi he tahifohifo ʻoe moʻunga ko ʻOlive, pea kamata fiefia mo fakamālō ʻae kau ākonga kotoa pē ki he ʻOtua ʻaki ʻae leʻo lahi, koeʻuhi ko e ngaahi ngāue lahi kotoa pē kuo nau mamata ki ai;
38Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
38ʻO pehē, “‘ʻOku monūʻia ʻae Tuʻi ʻoku hāʻele mai ʻi he huafa ʻo Sihova:’ Ke fiemālie ʻi he langi, pea fakamālō fungani lahi ʻi ʻolunga.”
39Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
39Pea ko e Fālesi niʻihi ʻi he kakai naʻa nau pehē kiate ia, “ʻEiki, lolomi hoʻo kau ākonga.”
40I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
40Pea lea ia, ʻo pehēange kiate kinautolu, “ʻOku ou tala atu kiate kimoutolu, Kapau ʻe fakalongo pē ʻakinautolu ni, ʻe kalanga leva ʻae ngaahi maka.”
41A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
41¶ Pea kuo haʻu ia ʻo ofi, pea vakai ia ki he kolo, pea tangi ai,
42Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
42ʻo pehē, “Taumaiā naʻa ke ʻilo, ʻio, ʻe koe, ʻi ho ʻaho ko eni, ʻae ngaahi meʻa ʻoku kau ki hoʻo fiemālie! Ka ko eni kuo fufū ia mei ho mata.
43Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
43Koeʻuhi ʻe hoko ʻae ngaahi ʻaho kiate koe, ʻe tanu puke ai ʻa ho ngaahi fili, ʻo takatakai koe, mo kāpui koe, pea tāpuni ko e mei he potu kotoa pē.
44A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
44Pea ʻe holoki hifo ko e ʻo aʻu ki he kelekele, mo hoʻo fānau ʻiate koe; pea ʻe ʻikai te nau tuku ʻiate koe ha maka kuo fokotuʻu ki ha maka; koeʻuhi naʻe ʻikai te ke ʻilo ʻae kuonga ʻo ho ʻaʻahi ʻanga.”
45A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
45Pea naʻe hū ia ki he falelotu lahi, ʻo ne kamata kapusi kituʻa ʻakinautolu naʻe fefakatauʻaki ai;
46Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
46ʻo ne pehē kiate kinautolu, “Kuo tohi, ‘Ko hoku fale ko e falelotu:’ ka kuo mou ngaohi ia ‘ko e ʻana ʻoe kau kaihaʻa.’”
47I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
47Pea naʻe ako ia ʻi he falelotu lahi ʻi he ʻaho kotoa pē. Ka naʻe holi ke tāmateʻi ia ʻe he kau taulaʻeiki lahi mo e kau tangata tohi mo e kau matāpule ʻoe kakai.
48A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
48Ka naʻe ʻikai te nau ʻilo pe ko e hā te nau fai: he kuo tokanga lahi ʻae kakai kotoa pē ke nau fanongo kiate ia.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.