Lukáš 19
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
1And Jesus entered and passed through Jericho.
2A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
2And, behold, there was a man named Zacchæus, which was the chief among the publicans, and he was rich.
3I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
3And he sought to see Jesus who he was; and could not for the press, because he was little of stature.
4A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
4And he ran before, and climbed up into a sycomore tree to see him: for he was to pass that way .
5A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
5And when Jesus came to the place, he looked up, and saw him, and said unto him, Zacchæus, make haste, and come down; for to day I must abide at thy house.
6I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
6And he made haste, and came down, and received him joyfully.
7A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
7And when they saw it , they all murmured, saying, That he was gone to be guest with a man that is a sinner.
8Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
8And Zacchæus stood, and said unto the Lord; Behold, Lord, the half of my goods I give to the poor; and if I have taken any thing from any man by false accusation, I restore him fourfold.
9I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
9And Jesus said unto him, This day is salvation come to this house, forsomuch as he also is a son of Abraham.
10Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
10For the Son of man is come to seek and to save that which was lost.
11Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
11And as they heard these things, he added and spake a parable, because he was nigh to Jerusalem, and because they thought that the kingdom of God should immediately appear.
12I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
12He said therefore, A certain nobleman went into a far country to receive for himself a kingdom, and to return.
13I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
13And he called his ten servants, and delivered them ten pounds, and said unto them, Occupy till I come.
14Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
14But his citizens hated him, and sent a message after him, saying, We will not have this man to reign over us.
15I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
15And it came to pass, that when he was returned, having received the kingdom, then he commanded these servants to be called unto him, to whom he had given the money, that he might know how much every man had gained by trading.
16I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
16Then came the first, saying, Lord, thy pound hath gained ten pounds.
17I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
17And he said unto him, Well, thou good servant: because thou hast been faithful in a very little, have thou authority over ten cities.
18A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
18And the second came, saying, Lord, thy pound hath gained five pounds.
19I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
19And he said likewise to him, Be thou also over five cities.
20A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
20And another came, saying, Lord, behold, here is thy pound, which I have kept laid up in a napkin:
21Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
21For I feared thee, because thou art an austere man: thou takest up that thou layedst not down, and reapest that thou didst not sow.
22I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
22And he saith unto him, Out of thine own mouth will I judge thee, thou wicked servant. Thou knewest that I was an austere man, taking up that I laid not down, and reaping that I did not sow:
23I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
23Wherefore then gavest not thou my money into the bank, that at my coming I might have required mine own with usury?
24I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
24And he said unto them that stood by, Take from him the pound, and give it to him that hath ten pounds.
25I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
25(And they said unto him, Lord, he hath ten pounds.)
26I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
26For I say unto you, That unto every one which hath shall be given; and from him that hath not, even that he hath shall be taken away from him.
27Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
27But those mine enemies, which would not that I should reign over them, bring hither, and slay them before me.
28To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
28¶ And when he had thus spoken, he went before, ascending up to Jerusalem.
29I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
29And it came to pass, when he was come nigh to Bethphage and Bethany, at the mount called the mount of Olives, he sent two of his disciples,
30Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
30Saying, Go ye into the village over against you ; in the which at your entering ye shall find a colt tied, whereon yet never man sat: loose him, and bring him hither .
31A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
31And if any man ask you, Why do ye loose him ? thus shall ye say unto him, Because the Lord hath need of him.
32Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
32And they that were sent went their way, and found even as he had said unto them.
33A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
33And as they were loosing the colt, the owners thereof said unto them, Why loose ye the colt?
34A oni řekli: Pán ho potřebuje.
34And they said, The Lord hath need of him.
35I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
35And they brought him to Jesus: and they cast their garments upon the colt, and they set Jesus thereon.
36A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
36And as he went, they spread their clothes in the way.
37Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
37And when he was come nigh, even now at the descent of the mount of Olives, the whole multitude of the disciples began to rejoice and praise God with a loud voice for all the mighty works that they had seen;
38Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
38Saying, Blessed be the King that cometh in the name of the Lord: peace in heaven, and glory in the highest.
39Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
39And some of the Pharisees from among the multitude said unto him, Master, rebuke thy disciples.
40I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
40And he answered and said unto them, I tell you that, if these should hold their peace, the stones would immediately cry out.
41A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
41¶ And when he was come near, he beheld the city, and wept over it,
42Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
42Saying, If thou hadst known, even thou, at least in this thy day, the things which belong unto thy peace! but now they are hid from thine eyes.
43Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
43For the days shall come upon thee, that thine enemies shall cast a trench about thee, and compass thee round, and keep thee in on every side,
44A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
44And shall lay thee even with the ground, and thy children within thee; and they shall not leave in thee one stone upon another; because thou knewest not the time of thy visitation.
45A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
45And he went into the temple, and began to cast out them that sold therein, and them that bought;
46Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
46Saying unto them, It is written, My house is the house of prayer: but ye have made it a den of thieves.
47I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
47And he taught daily in the temple. But the chief priests and the scribes and the chief of the people sought to destroy him,
48A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
48And could not find what they might do: for all the people were very attentive to hear him.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.