Lukáš 10
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
1After these things the Lord appointed other seventy also, and sent them two and two before his face into every city and place, whither he himself would come.
2A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.
2Therefore said he unto them, The harvest truly is great, but the labourers are few: pray ye therefore the Lord of the harvest, that he would send forth labourers into his harvest.
3Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.
3Go your ways: behold, I send you forth as lambs among wolves.
4Nenostež s sebou pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.
4Carry neither purse, nor scrip, nor shoes: and salute no man by the way.
5A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.
5And into whatsoever house ye enter, first say, Peace be to this house.
6A bude-liť tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
6And if the son of peace be there, your peace shall rest upon it: if not, it shall turn to you again.
7A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
7And in the same house remain, eating and drinking such things as they give: for the labourer is worthy of his hire. Go not from house to house.
8Ale do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
8And into whatsoever city ye enter, and they receive you, eat such things as are set before you:
9A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.
9And heal the sick that are therein, and say unto them, The kingdom of God is come nigh unto you.
10A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
10But into whatsoever city ye enter, and they receive you not, go your ways out into the streets of the same, and say,
11Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
11Even the very dust of your city, which cleaveth on us, we do wipe off against you: notwithstanding be ye sure of this, that the kingdom of God is come nigh unto you.
12Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu.
12But I say unto you, that it shall be more tolerable in that day for Sodom, than for that city.
13Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
13Woe unto thee, Chorazin! woe unto thee, Bethsaida! for if the mighty works had been done in Tyre and Sidon, which have been done in you, they had a great while ago repented, sitting in sackcloth and ashes.
14A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
14But it shall be more tolerable for Tyre and Sidon at the judgment, than for you.
15A ty Kafarnaum, které jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš.
15And thou, Capernaum, which art exalted to heaven, shalt be thrust down to hell.
16Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
16He that heareth you heareth me; and he that despiseth you despiseth me; and he that despiseth me despiseth him that sent me.
17Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
17¶ And the seventy returned again with joy, saying, Lord, even the devils are subject unto us through thy name.
18I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
18And he said unto them, I beheld Satan as lightning fall from heaven.
19Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
19Behold, I give unto you power to tread on serpents and scorpions, and over all the power of the enemy: and nothing shall by any means hurt you.
20Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.
20Notwithstanding in this rejoice not, that the spirits are subject unto you; but rather rejoice, because your names are written in heaven.
21V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou.
21¶ In that hour Jesus rejoiced in spirit, and said, I thank thee, O Father, Lord of heaven and earth, that thou hast hid these things from the wise and prudent, and hast revealed them unto babes: even so, Father; for so it seemed good in thy sight.
22Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
22All things are delivered to me of my Father: and no man knoweth who the Son is, but the Father; and who the Father is, but the Son, and he to whom the Son will reveal him.
23A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
23¶ And he turned him unto his disciples, and said privately, Blessed are the eyes which see the things that ye see:
24Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.
24For I tell you, that many prophets and kings have desired to see those things which ye see, and have not seen them ; and to hear those things which ye hear, and have not heard them.
25A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?
25¶ And, behold, a certain lawyer stood up, and tempted him, saying, Master, what shall I do to inherit eternal life?
26A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
26He said unto him, What is written in the law? how readest thou?
27A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
27And he answering said, Thou shalt love the Lord thy God with all thy heart, and with all thy soul, and with all thy strength, and with all thy mind; and thy neighbour as thyself.
28I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
28And he said unto him, Thou hast answered right: this do, and thou shalt live.
29On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
29But he, willing to justify himself, said unto Jesus, And who is my neighbour?
30I odpověděv Ježíš, řekl: Èlověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
30And Jesus answering said, A certain man went down from Jerusalem to Jericho, and fell among thieves, which stripped him of his raiment, and wounded him , and departed, leaving him half dead.
31I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
31And by chance there came down a certain priest that way: and when he saw him, he passed by on the other side.
32Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.
32And likewise a Levite, when he was at the place, came and looked on him , and passed by on the other side.
33Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
33But a certain Samaritan, as he journeyed, came where he was: and when he saw him, he had compassion on him ,
34A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
34And went to him , and bound up his wounds, pouring in oil and wine, and set him on his own beast, and brought him to an inn, and took care of him.
35Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
35And on the morrow when he departed, he took out two pence, and gave them to the host, and said unto him, Take care of him; and whatsoever thou spendest more, when I come again, I will repay thee.
36Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
36Which now of these three, thinkest thou, was neighbour unto him that fell among the thieves?
37A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
37And he said, He that shewed mercy on him. Then said Jesus unto him, Go, and do thou likewise.
38I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.
38¶ Now it came to pass, as they went, that he entered into a certain village: and a certain woman named Martha received him into her house.
39A ta měla sestru, jménem Mariji, kterážto seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
39And she had a sister called Mary, which also sat at Jesus’ feet, and heard his word.
40Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
40But Martha was cumbered about much serving, and came to him, and said, Lord, dost thou not care that my sister hath left me to serve alone? bid her therefore that she help me.
41A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
41And Jesus answered and said unto her, Martha, Martha, thou art careful and troubled about many things:
42Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní.
42But one thing is needful: and Mary hath chosen that good part, which shall not be taken away from her.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.