Lukáš 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1I svolav Ježíš dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
1Then he called his twelve disciples together, and gave them power and authority over all devils, and to cure diseases.
2I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
2And he sent them to preach the kingdom of God, and to heal the sick.
3A řekl jim: Nic nebeřte na cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
3And he said unto them, Take nothing for your journey, neither staves, nor scrip, neither bread, neither money; neither have two coats apiece.
4A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
4And whatsoever house ye enter into, there abide, and thence depart.
5A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim.
5And whosoever will not receive you, when ye go out of that city, shake off the very dust from your feet for a testimony against them.
6I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
6And they departed, and went through the towns, preaching the gospel, and healing every where.
7Uslyšel pak Herodes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, protože bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
7¶ Now Herod the tetrarch heard of all that was done by him: and he was perplexed, because that it was said of some, that John was risen from the dead;
8A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
8And of some, that Elias had appeared; and of others, that one of the old prophets was risen again.
9I řekl Herodes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
9And Herod said, John have I beheaded: but who is this, of whom I hear such things? And he desired to see him.
10Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
10¶ And the apostles, when they were returned, told him all that they had done. And he took them, and went aside privately into a desert place belonging to the city called Bethsaida.
11To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
11And the people, when they knew it , followed him: and he received them, and spake unto them of the kingdom of God, and healed them that had need of healing.
12Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte učedlníků, řekli jemu: Rozpusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
12And when the day began to wear away, then came the twelve, and said unto him, Send the multitude away, that they may go into the towns and country round about, and lodge, and get victuals: for we are here in a desert place.
13I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
13But he said unto them, Give ye them to eat. And they said, We have no more but five loaves and two fishes; except we should go and buy meat for all this people.
14Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým: Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
14For they were about five thousand men. And he said to his disciples, Make them sit down by fifties in a company.
15I učinili tak, a posadili se všickni.
15And they did so, and made them all sit down.
16A vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhlédl v nebe a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
16Then he took the five loaves and the two fishes, and looking up to heaven, he blessed them, and brake, and gave to the disciples to set before the multitude.
17I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
17And they did eat, and were all filled: and there was taken up of fragments that remained to them twelve baskets.
18I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
18¶ And it came to pass, as he was alone praying, his disciples were with him: and he asked them, saying, Whom say the people that I am?
19A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
19They answering said, John the Baptist; but some say , Elias; and others say , that one of the old prophets is risen again.
20I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
20He said unto them, But whom say ye that I am? Peter answering said, The Christ of God.
21A on pohroziv jim, rozkázal, aby toho žádnému nepravili,
21And he straitly charged them, and commanded them to tell no man that thing;
22Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
22Saying, The Son of man must suffer many things, and be rejected of the elders and chief priests and scribes, and be slain, and be raised the third day.
23I pravil ke všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
23¶ And he said to them all, If any man will come after me, let him deny himself, and take up his cross daily, and follow me.
24Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji.
24For whosoever will save his life shall lose it: but whosoever will lose his life for my sake, the same shall save it.
25Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal?
25For what is a man advantaged, if he gain the whole world, and lose himself, or be cast away?
26Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů.
26For whosoever shall be ashamed of me and of my words, of him shall the Son of man be ashamed, when he shall come in his own glory, and in his Father’s, and of the holy angels.
27Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží.
27But I tell you of a truth, there be some standing here, which shall not taste of death, till they see the kingdom of God.
28I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
28¶ And it came to pass about an eight days after these sayings, he took Peter and John and James, and went up into a mountain to pray.
29A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
29And as he prayed, the fashion of his countenance was altered, and his raiment was white and glistering.
30A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
30And, behold, there talked with him two men, which were Moses and Elias:
31Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
31Who appeared in glory, and spake of his decease which he should accomplish at Jerusalem.
32Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním.
32But Peter and they that were with him were heavy with sleep: and when they were awake, they saw his glory, and the two men that stood with him.
33I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tuto tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
33And it came to pass, as they departed from him, Peter said unto Jesus, Master, it is good for us to be here: and let us make three tabernacles; one for thee, and one for Moses, and one for Elias: not knowing what he said.
34A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak učedlníci, když oni vcházeli do oblaku.
34While he thus spake, there came a cloud, and overshadowed them: and they feared as they entered into the cloud.
35I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte.
35And there came a voice out of the cloud, saying, This is my beloved Son: hear him.
36A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí, kteréž jsou viděli.
36And when the voice was past, Jesus was found alone. And they kept it close, and told no man in those days any of those things which they had seen.
37Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
37¶ And it came to pass, that on the next day, when they were come down from the hill, much people met him.
38A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám.
38And, behold, a man of the company cried out, saying, Master, I beseech thee, look upon my son: for he is mine only child.
39A aj, duch jej napadá, a on ihned křičí, a sliní se, a ďábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
39And, lo, a spirit taketh him, and he suddenly crieth out; and it teareth him that he foameth again, and bruising him hardly departeth from him.
40I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
40And I besought thy disciples to cast him out; and they could not.
41I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Přiveď sem syna svého.
41And Jesus answering said, O faithless and perverse generation, how long shall I be with you, and suffer you? Bring thy son hither.
42A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho.
42And as he was yet a coming, the devil threw him down, and tare him . And Jesus rebuked the unclean spirit, and healed the child, and delivered him again to his father.
43I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
43¶ And they were all amazed at the mighty power of God. But while they wondered every one at all things which Jesus did, he said unto his disciples,
44Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
44Let these sayings sink down into your ears: for the Son of man shall be delivered into the hands of men.
45Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.
45But they understood not this saying, and it was hid from them, that they perceived it not: and they feared to ask him of that saying.
46I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší.
46¶ Then there arose a reasoning among them, which of them should be greatest.
47Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe,
47And Jesus, perceiving the thought of their heart, took a child, and set him by him,
48A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
48And said unto them, Whosoever shall receive this child in my name receiveth me: and whosoever shall receive me receiveth him that sent me: for he that is least among you all, the same shall be great.
49I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.
49¶ And John answered and said, Master, we saw one casting out devils in thy name; and we forbad him, because he followeth not with us.
50I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
50And Jesus said unto him, Forbid him not: for he that is not against us is for us.
51I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma,
51¶ And it came to pass, when the time was come that he should be received up, he stedfastly set his face to go to Jerusalem,
52Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu zjednali hospodu.
52And sent messengers before his face: and they went, and entered into a village of the Samaritans, to make ready for him.
53I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
53And they did not receive him, because his face was as though he would go to Jerusalem.
54A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil?
54And when his disciples James and John saw this , they said, Lord, wilt thou that we command fire to come down from heaven, and consume them, even as Elias did?
55A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
55But he turned, and rebuked them, and said, Ye know not what manner of spirit ye are of.
56Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného městečka.
56For the Son of man is not come to destroy men’s lives, but to save them . And they went to another village.
57Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
57¶ And it came to pass, that, as they went in the way, a certain man said unto him, Lord, I will follow thee whithersoever thou goest.
58I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
58And Jesus said unto him, Foxes have holes, and birds of the air have nests; but the Son of man hath not where to lay his head.
59I řekl k jinému: Pojď za mnou. A on řekl: Pane, dopusť mi prve jíti a pochovati otce mého.
59And he said unto another, Follow me. But he said, Lord, suffer me first to go and bury my father.
60I dí jemu Ježíš: Nech, ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
60Jesus said unto him, Let the dead bury their dead: but go thou and preach the kingdom of God.
61I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém.
61And another also said, Lord, I will follow thee; but let me first go bid them farewell, which are at home at my house.
62Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
62And Jesus said unto him, No man, having put his hand to the plough, and looking back, is fit for the kingdom of God.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.