Lukáš 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Baibal Olcim (Matupi Chin)
1I svolav Ježíš dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
1Hnukbang hlainit te a hueh tih rhaithae te boeih khulae tih tlohtat hoeih sak ham amih taengah thaomnah neh saithainah a paek.
2I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
2Te phoeiah Pathen ram hoe ham neh tattloel hoeih sak ham a tueih.
3A řekl jim: Nic nebeřte na cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
3Te vaengah amih te, “ Longpueng ham cunghol, sungsa, vaidam neh tangka khaw khuen uh boeh. Angki khaw yung nit khuen boeh .
4A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
4Im te na kun thil coeng atah, na naeh uh to vetih te lamlohna nong uh mako .
5A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim.
5Tedae nangmih aka doe pawt te tah kho lamkah na nong vaengah na kho dongah tangdik te, amih aka laipai thil ham khoek pa uh,” a ti nah.
6I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
6Te dongah aka cet rhoek loh kho tom a hil uh tih olthangthen a thui phoeiah khotomrhali ah tloh a hoeih sakuh.
7Uslyšel pak Herodes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, protože bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
7Aka om hno boeih te khoboei Herod loh a yaak vaengah sut hit. A ngen loh, “Johan te duek lamkah thoo coeng.
8A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
8A ngen bal loh, “Elijah phoe coeng te, “ a tloe rhoek long tah, “Khosuen kah tonghma khat khat ni aka thoo coeng te,” a ti uh.
9I řekl Herodes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
9Tedae Herod loh, “Johan te ka rhaih coeng dae ulae aka om tih a thang vawk ka yaak he,” a ti tih amah hmuh ham a toem.
10Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
10Caeltueih rhoek a bal uh vaengah amamih kah a saii uh boeih te Jesuh taengah a thui uh. Te phoeiah amih te a khuen tih Bethsaida a ti uh kho la amah bueng vil vi uh.
11To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
11Tedae anih aka vai hlangping loh a ming coeng dongah, amih te a doe tih Pathen ram kawng te amih ham a thui pah. Te vaengah hoeihnah aka ngoe rhoek khaw a hoeih sak.
12Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte učedlníků, řekli jemu: Rozpusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
12Khohnin loh a khum thuk vaengah hlainit rhoek loh amah te a paan tih, “Hlangping he tueih pawn sih, te daengah ni a taengvai kah kho neh lohma la cet vetih a pah nah ham neh buham khaw a dang uh eh. Khosoek hmuen ah ni ng'om uh he,” a ti uh.
13I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
13Tedae hnukbang rhoek te, “ Amih kah a caak ham te nangmih loh pae uh,” a ti nah. Te vaengah amih loh, “He Pilnam pum ham caak aka lai la ka cet uh pawt koinih, vaidam panga neh nga panit lakah aka yet te kaimih taengah om voel pawh,” a ti uh.
14Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým: Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
14Te vaengah hlang thawngnga tluk om uh. Tedae a hnukbang rhoek te, “ Amih te a boel pakhat ah hlang sawmnga tluk rhip ngol sak,” a ti nah.
15I učinili tak, a posadili se všickni.
15Te dongah a saii uh van tih boeih a ngol sak uh.
16A vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhlédl v nebe a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
16Te phoeiah vaidam panga neh nga panit te a loh. Vaan la oeloe tih a uem phoeiah a aeh tih hlangping te patoeng paek hamla hnukbang rhoek taengah a paek.
17I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
17A caak uh tih boeih a hah uh phoeiah a coih a nueipil te voh hlainit la a phueih uh.
18I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
18A tue loh a pha vaengah thangthui neh amah bueng om tih hnukbang rhoek loh anih te a puei uh. Te vaengah amih te a dawt tih, “Hlangping loh kai he ulae a ti uh?” a ti nah.
19A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
19A doo uh tih, “Hlangvang loh tuinuem Johan, Elijah, hlangvang bal loh khosuen kah tonghma pakhat khat koep thoo,’ a ti uh,” a ti nah.
20I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
20Te phoeiah amamih te, “ Nangmih long tah kai he ulae na ti uh?,” a ti nah. Te vaengah Peter loh a doo tih, “Pathen kah Khrih ni,” a ti nah.
21A on pohroziv jim, rozkázal, aby toho žádnému nepravili,
21Tedae amih te a ho tih te te thui pawt ham a uen.
22Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
22Hlang Capa tah a muep a patang ham a kuek. Te dongah patong rhoek, khosoihham rhoek, neh cadaek rhoek loh a hnawt uh vetih a ngawn uh ni. Tedae a thum hnin ah thoo ni,” a ti nah.
23I pravil ke všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
23Amih boeih te khaw, “ Khat khat long ni ka hnukah lo ham a ngaih atah, amah te hnawt uh saeh lamtah, a thinglam a koh doela hnin takuem ah kai m'vai van saeh .
24Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji.
24A hinglu te khang ham aka ngaih te tah a hingnah poci ni. Tedae kai kongah hinglu aka poci long tah a hingnah a khang ni .
25Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal?
25Hlang loh Diklai pum a dang dae amah poci uh tih a sungdaeh atah balae a hoeikhang eh?
26Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů.
26Kai neh ka ol he aka yah puei te tah capa kah, pa kah, a cim puencawn rhoek kah thangpomnah neh ha pawk vaengah hlang capa loh anih te a yah puei ni .
27Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží.
27Tedae nangmih taengah rhep kan thui. Hekah aka pai khuiah hlangvang om. Amih loh Pathen kah ram he a ming uh hlan atah dueknah te ten uh mueh mahpawh,” a ti nah.
28I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
28He kah olka a poeng phoeikah hnin rhet tluk ah, Peter, Johan neh James te a khuen tih tlang la thangthui ham a caeh puei .
29A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
29A thangthui vaengah a maelhmai kah a mueimae loh a tloe la om tih a pueinak te a bok la khooi.
30A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
30Te vaengah hlang panit loh anih te tarha a voek rhoi. Amih rhoi tah Moses neh Elijah ni.
31Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
31Amih rhoi tah thangpomnah neh phoe rhoi tih a Sunglatnah te a thui rhoi. Te te Jerusalem ah soep sak ham om coeng .
32Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním.
32Tedae Peter neh a taengkah rhoi tah a ih neh bakba a hap uh tih om uh. A haenghang uh vaengah a thangpomnah te a hmuh uh tih a taengah hlang panit ana pai pah.
33I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tuto tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
33Amih rhoi te Jesuh taeng lamloh a khoe uh phoeiah Peter loh Jesuh te, “Boeipa, he ah he mamih ng'om uh ham then, dap pathum ah tuk uh sih, namah ham pakhat, Moses ham pakhat, Elijah ham pakhat saeh,” a ti nah tih a thui nawn te khaw ming pawh.
34A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak učedlníci, když oni vcházeli do oblaku.
34Te te a a thui vaengah muei yal tih amih te a dah. Te dongah muei khuila a kun uh te khaw a rhih uh.
35I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte.
35Muei khui lamkah ol ha thoeng tih, “Anih tah ka tuek ka ca ni, a ol hnatun pa uh,” a ti.
36A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí, kteréž jsou viděli.
36Ol a thui bawt ah Jesuh tah amah bueng te tueng. Amih khaw kam a khuem uh tih te khohnin ah a hmuh uh te puen uh pawh.
37Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
37Hnin at om tih a vuen ah amih te tlang lamloh suntla uh. Te vaengah Jesuh te hlangping loh muep a doe.
38A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám.
38Te vaengah hlang pakhat te hlangping khui lamloh tarha pang tih, “Saya, kai ham tah khueh duen la a om dongah, ka capa te nan paelki ham kam bih.
39A aj, duch jej napadá, a on ihned křičí, a sliní se, a ďábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
39Anih te mueihla loh a tuuk tarha vaengah tah buengrhuet pang tih, tolhom neh suvaih. Anih te mat a ngawn a thaeh daengah a mael tak.
40I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
40Mueihla aka haek la na hnukbang rhoek te ka hloep dae coeng thai pawh,” a ti nah.
41I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Přiveď sem syna svého.
41Te dongah Jesuh loh a doo tih, “ Aka tangnahmueh neh pamdah cadil aw, nangmih taengah mevaeng hil nim ka om vetih nangmih te ka yaknaem ve? Na capa te he la han thak,” a ti nah.
42A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho.
42A taengla ham paan vaengah camoe te rhaithae loh a voeih dongah thuen pueng. Tedae Jesuh loh mueihla thae te a ho daengah, camoe te hoeih tih a napa taengla a mael.
43I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
43Te dongah Pathen kah a lennah soah boeih let uh tih, a hnukbang rhoek taengkah a thui neh a saii boeih soah boeih a ngaihmang uh.
44Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
44Te vaengah, “He kah ol he na hna ah namamih loh dueh uh. Hlang capa tah hlang kut ah voeih ham cai coeng,” a ti nah.
45Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.
45Tedae he olthui he a mangvawt uh. Te te a hmuhming pawt ham ni amih ham a phah la om coeng. Te dongah he olthui he amah dawt ham a rhih uh.
46I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší.
46Tedae amamih khuiah ulae tanglue la aka om eh tila amamih khuiah poeknah a kun pah.
47Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe,
47Jesuh loh amih thinko poeknah te a hmuh dongah camoe a loh tih amah taengah a pai sak.
48A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
48Te vaengah, “He camoe he ka ming neh aka doe long tah kai ni n'doe. Ka tueih aka doe long tah kai ni n'doe. Nangmih boeih lakli ah a diknoi la kho aka sa tah tanglue la om ni,” a ti nah.
49I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.
49Johan loh a doo tih, “Boeipa, nang ming neh rhaithae aka haek hlang pakhat ka hmuh uh. Tedae mamih taengah a bang pawt dongah anih te ka paa sak uh,” a ti nah.
50I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
50Tedae anih te Jesuh loh, “ Paa sak uh boeh, nangmih kah a kingkalh la aka om pawt te tah nangmih ham ni a om,” a ti nah.
51I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma,
51A lueinah khohnin te a paan tom coeng dongah Jesuh tah Jerusalem la caeh ham a maelhmai a hooi.
52Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu zjednali hospodu.
52Te dongah puencawn rhoek te a hmai ah a tueih. Te vaengah cet uh tih Jesuh ham aka rhuengphong la Samaria kho khuila kun uh.
53I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
53Tedae Jerusalem la cet tih a maelhmai tueng ham a om dongah anih te doe uh pawh.
54A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil?
54A hnukbang James neh Johan loh a hmuh rhoi vaengah, “Boeipa, vaan lamkah hmai suntlak sak ham neh amih hlawp sak ham khue na ngaih a?” a ti nah rhoi.
55A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
55A mael thil tih amih rhoi te a ho.
56Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného městečka.
56Te dongah kho tloe la vik cet uh.
57Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
57Long ah a caeh uh vaengah hlang pakhat loh, “Mela na caeh akhaw nang kam vai ni,” a ti nah.
58I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
58Te vaengah Jesuh loh anih te, “ Metang loh a khui, vaan kah vaa long khaw bu a khueh uh. Tedae hlang capa tah lu a tloeng nah khaw khueh pawh,” a ti nah.
59I řekl k jinému: Pojď za mnou. A on řekl: Pane, dopusť mi prve jíti a pochovati otce mého.
59Te phoeiah a tloe taengah, “ Kai m'vai lah,” a ti nah. Tedae, te long te, “Boeipa, a pa up ham lamhma la kai n'caeh sak mai,” a ti nah.
60I dí jemu Ježíš: Nech, ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
60Tedae anih te, “ Aka duek rhoek up ham aka duek rhoek te hlah pah. Tedae nang tah cet lamtah Pathen kah ram te doek ngawn,” a ti nah.
61I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém.
61Te phoeiah pakhat long khaw, “Nang kam vai van ni Boeipa, tedae kai tah ka im kah rhoek te lamhma la m'phih sak dae,” a ti nah.
62Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
62Tedae anih te Jesuh loh, “ Laithol cung te kut a tloeng thil tih a hnuk la aka dan pawt ni Pathen kah ram ham aka ting la a om,” a ti nah.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.