Lukáš 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1I svolav Ježíš dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
1Ele reuniu os doze e deu-lhes poder e autoridade sobre todos os demônios, e para curar doenças.
2I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
2Ele os enviou a pregar o Reino de Deus e a curar os enfermos.
3A řekl jim: Nic nebeřte na cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
3Ele lhes disse: “Não levem nada para a viagem — nem bordão, nem alforje, nem pão, nem dinheiro. Não tenham duas túnicas cada um.
4A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
4Em qualquer casa em que entrarem, fiquem ali, e dali partam.
5A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim.
5E todos os que não os receberem, ao saírem daquela cidade, sacudam até mesmo o pó dos seus pés, como testemunho contra eles.”
6I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
6Eles partiram e foram por todas as aldeias, anunciando o evangelho e curando por toda parte.
7Uslyšel pak Herodes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, protože bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
7Ora, Herodes, o tetrarca, ouviu falar de tudo o que era feito por ele; e ficou muito perplexo, porque alguns diziam que João havia ressuscitado dos mortos,
8A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
8e por alguns que Elias havia aparecido, e por outros que um dos antigos profetas havia ressuscitado.
9I řekl Herodes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
9Herodes disse: “A João eu mandei decapitar, mas quem é este de quem ouço tais coisas?” E ele procurava vê-lo.
10Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
10Os apóstolos, quando retornaram, contaram-lhe as coisas que haviam feito. Ele os tomou consigo e retirou-se à parte para uma região deserta de uma cidade chamada Betsaida.
11To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
11Mas as multidões, percebendo isso, o seguiram. Ele as acolheu, falou-lhes do Reino de Deus, e curou os que precisavam de cura.
12Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte učedlníků, řekli jemu: Rozpusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
12O dia começou a declinar; e os doze aproximaram-se e disseram-lhe: “Despede a multidão, para que possam ir às aldeias e campos vizinhos, e encontrem pousada e consigam comida, pois estamos aqui em um lugar deserto.”
13I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
13Mas ele lhes disse: “Dêem-lhes vocês mesmos algo para comer.” Eles disseram: “Não temos mais do que cinco pães e dois peixes, a menos que fôssemos comprar comida para todo este povo.”
14Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým: Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
14Pois eram cerca de cinco mil homens. Ele disse aos seus discípulos: “Façam-nos sentar em grupos de cerca de cinquenta cada.”
15I učinili tak, a posadili se všickni.
15Eles assim fizeram, e fizeram todos se sentar.
16A vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhlédl v nebe a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
16Ele tomou os cinco pães e os dois peixes e, olhando para o céu, os abençoou, os partiu e os deu aos discípulos para que os servissem à multidão.
17I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
17Eles comeram e todos ficaram satisfeitos. E recolheram doze cestos de pedaços que sobraram.
18I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
18Enquanto ele orava sozinho, os discípulos estavam perto dele, e ele lhes perguntou: “Quem as multidões dizem que eu sou?”
19A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
19Eles responderam: “'João Batista', mas outros dizem: 'Elias', e outros, que um dos antigos profetas ressuscitou.”
20I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
20Ele lhes disse: “Mas vocês, quem dizem que eu sou?” Pedro respondeu: “O Cristo de Deus.”
21A on pohroziv jim, rozkázal, aby toho žádnému nepravili,
21Mas ele os advertiu e ordenou-lhes que não contassem isso a ninguém,
22Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
22dizendo: “O Filho do Homem deve sofrer muitas coisas, e ser rejeitado pelos anciãos, principais sacerdotes e escribas, e ser morto, e ao terceiro dia ressuscitar.”
23I pravil ke všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
23Ele disse a todos: “Se alguém deseja vir após mim, negue-se a si mesmo, tome a sua cruz, e siga-me.
24Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji.
24Pois quem quiser salvar a sua vida a perderá, mas quem perder a sua vida por minha causa a salvará.
25Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal?
25Pois que aproveita ao homem ganhar o mundo inteiro, e perder ou destruir a si mesmo?
26Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů.
26Pois quem se envergonhar de mim e das minhas palavras, dele o Filho do Homem se envergonhará quando vier na sua glória, e na glória do Pai, e dos santos anjos.
27Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží.
27Mas eu lhes digo a verdade: Há alguns dos que estão aqui que de modo nenhum provarão a morte até que vejam o Reino de Deus.”
28I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
28Cerca de oito dias depois destas palavras, ele tomou consigo a Pedro, João e Tiago, e subiu ao monte para orar.
29A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
29Enquanto ele orava, a aparência do seu rosto se alterou, e as suas roupas tornaram-se brancas e resplandecentes.
30A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
30Eis que dois homens conversavam com ele, os quais eram Moisés e Elias,
31Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
31que apareceram em glória e falavam da sua partida, a qual ele estava para cumprir em Jerusalém.
32Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním.
32Pedro e os que estavam com ele estavam dominados pelo sono, mas, quando despertaram completamente, viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tuto tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
33Enquanto estes se apartavam dele, Pedro disse a Jesus: “Mestre, é bom estarmos aqui. Façamos três tendas: uma para ti, uma para Moisés e uma para Elias”, não sabendo o que dizia.
34A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak učedlníci, když oni vcházeli do oblaku.
34Enquanto ele dizia estas coisas, veio uma nuvem e os cobriu com a sua sombra, e eles tiveram medo ao entrarem na nuvem.
35I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte.
35Uma voz saiu da nuvem, dizendo: “Este é o meu Filho amado. Ouçam-no!”
36A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí, kteréž jsou viděli.
36Quando a voz cessou, Jesus estava sozinho. Eles guardaram silêncio e, naqueles dias, não contaram a ninguém nada do que haviam visto.
37Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
37No dia seguinte, quando desceram do monte, uma grande multidão veio ao seu encontro.
38A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám.
38Eis que um homem da multidão clamou, dizendo: “Mestre, eu te imploro que olhes para o meu filho, pois ele é o meu único filho.
39A aj, duch jej napadá, a on ihned křičí, a sliní se, a ďábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
39Eis que um espírito o toma; ele de repente grita, e o espírito o convulsiona até fazê-lo espumar. Mal o deixa e o fere gravemente.
40I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
40Eu implorei aos teus discípulos que o expulsassem, e eles não conseguiram.”
41I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Přiveď sem syna svého.
41Jesus respondeu: “Geração incrédula e perversa, até quando estarei com vocês e os suportarei? Traga o seu filho aqui.”
42A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho.
42Enquanto ele ainda se aproximava, o demônio o derrubou e o convulsionou violentamente. Mas Jesus repreendeu o espírito imundo, curou o menino e o devolveu ao seu pai.
43I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
43Todos ficaram maravilhados com a majestade de Deus. Mas enquanto todos se maravilhavam com todas as coisas que Jesus fazia, ele disse aos seus discípulos:
44Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
44“Gravem bem estas palavras: o Filho do Homem será entregue nas mãos dos homens.”
45Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.
45Mas eles não entenderam o que ele disse. Isso lhes estava oculto, para que não o compreendessem, e tinham medo de lhe perguntar a respeito.
46I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší.
46Surgiu uma discussão entre eles sobre qual deles seria o maior.
47Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe,
47Jesus, percebendo o que pensavam em seu íntimo, tomou uma criança e a colocou ao seu lado,
48A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
48e disse-lhes: “Quem recebe esta criança em meu nome, recebe a mim. E quem me recebe, recebe aquele que me enviou. Pois quem é o menor entre todos vocês, este será grande.”
49I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.
49João respondeu: “Mestre, vimos alguém expulsando demônios em teu nome, e nós o proibimos, porque ele não te segue conosco.”
50I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
50Jesus lhe disse: “Não o proíbam, pois quem não é contra nós, é por nós.”
51I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma,
51Quando se aproximaram os dias de ele ser elevado aos céus, Jesus decidiu firmemente ir a Jerusalém
52Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu zjednali hospodu.
52e enviou mensageiros à sua frente. Eles foram e entraram em uma aldeia dos samaritanos para fazer os preparativos para ele.
53I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
53Mas eles não o receberam, porque ele estava a caminho de Jerusalém.
54A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil?
54Quando os seus discípulos, Tiago e João, viram isso, disseram: “Senhor, queres que mandemos descer fogo do céu e os destrua, assim como Elias fez?”
55A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
55Mas ele voltou-se e os repreendeu: “Vocês não sabem de que tipo de espírito vocês são.
56Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného městečka.
56Pois o Filho do Homem não veio para destruir as vidas dos homens, mas para salvá-las.” E foram para outra aldeia.
57Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
57Enquanto seguiam pelo caminho, um certo homem lhe disse: “Senhor, quero segui-lo aonde quer que vá.”
58I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
58Jesus lhe disse: “As raposas têm tocas e as aves do céu têm ninhos, mas o Filho do Homem não tem onde reclinar a cabeça.”
59I řekl k jinému: Pojď za mnou. A on řekl: Pane, dopusť mi prve jíti a pochovati otce mého.
59Ele disse a outro: “Siga-me!” Mas ele disse: “Senhor, permite-me ir primeiro sepultar meu pai.”
60I dí jemu Ježíš: Nech, ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
60Mas Jesus lhe disse: “Deixe os mortos sepultarem os seus próprios mortos, mas você, vá e anuncie o Reino de Deus.”
61I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém.
61Outro também disse: “Eu quero te seguir, Senhor, mas primeiro deixe-me despedir-me dos que estão em minha casa.”
62Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
62Mas Jesus lhe disse: “Ninguém que lança mão do arado e olha para trás é apto para o Reino de Deus.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.