Lukáš 13
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich.
1Naquele mesmo tempo, estavam presentes alguns que lhe falaram sobre os galileus cujo sangue Pilatos havia misturado com os sacrifícios deles.
2I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli?
2Jesus lhes respondeu: “Vocês pensam que esses galileus eram mais pecadores do que todos os outros galileus, por terem sofrido tais coisas?
3Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
3Eu lhes digo que não; mas, a menos que se arrependam, todos vocês perecerão da mesma forma.
4Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě?
4Ou aqueles dezoito sobre os quais caiu a torre de Siloé e os matou — vocês pensam que eles eram mais culpados do que todos os homens que habitam em Jerusalém?
5Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
5Eu lhes digo que não; mas, a menos que se arrependam, todos vocês perecerão da mesma forma.”
6Pověděl pak toto podobenství: Èlověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
6Então ele contou esta parábola: “Certo homem tinha uma figueira plantada em sua vinha; e foi procurar fruto nela, e não achou nenhum.
7I řekl k vinaři: Aj, po tři léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi darmo kazí?
7Ele disse ao viticultor: ‘Eis que há três anos venho procurar fruto nesta figueira, e não acho nenhum. Corte-a! Por que ela ainda ocupa a terra inutilmente?’
8On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
8Ele respondeu: ‘Senhor, deixe-a por este ano ainda, até que eu cave ao redor dela e coloque adubo.
9Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
9Se der fruto, muito bem; mas se não, depois disso, o senhor poderá cortá-la.’”
10Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční.
10Ele estava ensinando em uma das sinagogas no dia de sábado.
11A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti.
11Eis que estava ali uma mulher que tinha um espírito de enfermidade havia dezoito anos. Ela andava encurvada e de forma alguma conseguia se endireitar.
12A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
12Quando Jesus a viu, chamou-a e lhe disse: “Mulher, você está livre da sua enfermidade.”
13I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.
13Ele impôs as mãos sobre ela, e imediatamente ela se endireitou e glorificou a Deus.
14Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
14O chefe da sinagoga, indignado porque Jesus havia curado no sábado, disse à multidão: “Há seis dias em que os homens devem trabalhar. Portanto, venham nesses dias para serem curados, e não no dia de sábado!”
15I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?
15Portanto, o Senhor lhe respondeu: “Hipócritas! Cada um de vocês não solta do estábulo o seu boi ou o seu jumento no sábado, e o leva para beber água?
16Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční?
16E não deveria esta mulher, sendo uma filha de Abraão, a quem Satanás manteve presa por dezoito longos anos, ser liberta desse cativeiro no dia de sábado?”
17A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
17Ao dizer ele estas coisas, todos os seus adversários ficaram frustrados; e toda a multidão se alegrava por todas as coisas gloriosas que eram feitas por ele.
18I řekl Ježíš: Èemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám?
18Ele disse: “A que é semelhante o Reino de Deus? A que o compararei?
19Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
19É semelhante a um grão de mostarda que um homem pegou e plantou em sua própria horta. Ele cresceu e se tornou uma grande árvore, e as aves do céu habitam em seus ramos.”
20A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
20Novamente ele disse: “A que compararei o Reino de Deus?
21Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
21É semelhante ao fermento que uma mulher pegou e escondeu em três medidas de farinha, até que tudo ficasse levedado.”
22I chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma.
22Ele seguia o seu caminho por cidades e aldeias, ensinando e viajando em direção a Jerusalém.
23I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim:
23Alguém lhe perguntou: “Senhor, são poucos os que são salvos?” Ele lhes disse:
24Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,
24“Esforcem-se para entrar pela porta estreita, pois muitos, eu lhes digo, procurarão entrar e não conseguirão.
25Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
25Quando o dono da casa se levantar e fechar a porta, e vocês começarem a ficar do lado de fora e a bater na porta, dizendo: ‘Senhor, Senhor, abra para nós!’, então ele responderá e lhes dirá: ‘Não os conheço, nem sei de onde vocês são.’
26Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.
26Então vocês começarão a dizer: ‘Comemos e bebemos na sua presença, e o senhor ensinou em nossas ruas.’
27I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
27Ele dirá: ‘Eu lhes digo que não sei de onde vocês são. Afastem-se de mim, todos vocês, praticantes da iniquidade.’
28Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
28Ali haverá choro e ranger de dentes, quando vocês virem Abraão, Isaque, Jacó e todos os profetas no Reino de Deus, enquanto vocês mesmos serão lançados para fora.
29I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
29Virão pessoas do oriente, do ocidente, do norte e do sul e se assentarão no Reino de Deus.
30A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
30Eis que há alguns que são os últimos que serão os primeiros, e há alguns que são os primeiros que serão os últimos.”
31A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati.
31Naquele mesmo dia, alguns fariseus se aproximaram, dizendo-lhe: “Saia daqui e vá embora, pois Herodes quer matá-lo.”
32I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
32Ele lhes disse: “Vão e digam àquela raposa: ‘Eis que expulso demônios e realizo curas hoje e amanhã, e no terceiro dia completarei a minha missão.
33Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma.
33No entanto, devo seguir o meu caminho hoje, amanhã e depois de amanhã, pois não pode ser que um profeta pereça fora de Jerusalém.’
34Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste.
34“Jerusalém, Jerusalém, você que mata os profetas e apedreja os que lhe são enviados! Quantas vezes eu quis ajuntar os seus filhos, como a galinha ajunta a sua própria ninhada debaixo das asas, e vocês não quiseram!
35Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
35Eis que a casa de vocês lhes ficará deserta. Eu lhes digo que vocês não me verão até que digam: ‘Bendito é o que vem em nome do Senhor!’”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.