Lukáš 13
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich.
1Tanangupini ditjini palpa naka nganana wonti, tanali nunkangu Galilaialandru kaukaubana wonti, tanani kumari Pilatulu tanani poto ngumuni duldruwanala.
2I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli?
2Ja Jesujeli kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Jura ngundrai, tana Galilaiala morla madlentji ngananala Galilaiala worangu, ngangau tanali jenia ketjaketjanala?“
3Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
3A‐ai, ngani jurangu jatai: „Jura wata madlentjandru karitjinani, jura pratjana tanangu jeribaka palila nganai.
4Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě?
4Tana marapratjana ja mara wora ja parkulu kara, tanangupini Siloa punga wutju purina wonti, ja tanana nari ngankana wonti; jura ngundrai, tana morla madlentji nganana wonti kana pratjanani Jerusalem ngurani ngamanani?
5Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
5A‐ai, ngani jurangu jatai; jura wata madlentjandru karitjinani, jura tanangu jeribaka palila nganai.“
6Pověděl pak toto podobenství: Èlověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
6Nau ninapini jeribaka jaura jatana wonti: „Kulnujeli tandraia nindri maruni nunkanani kurana wonti; ja nau wokarana wonti nunkangu tandra wontila ja panila mankamankana wonti.
7I řekl k vinaři: Aj, po tři léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi darmo kazí?
7Nau maru ngamalkanietjani jatana wonti: «Mai, kilpawoldra parkulu ngani wokarai nunkangupini tandra nindrindru tandra wontila, ja panila mankamankai; ninaia wokaribamai, minandru nulia mita ngandrawalkai?»
8On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
8Nulu kalabana wonti ja nunkangu jatana wonti: «Kaparajai, nunkangupini kilpawoldrani ninaia worani patamai, ngato nunkangu bakuna karitjinantulu ja kudna kuranantulu.
9Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
9Nulia kara ngadani tandra punkibananto; pani kara, ngadani jundru ninaia wokaribananto.»“
10Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční.
10Ja Nulu jaura punga kulnuni Sabbat ditjini ngujangujara jinkina wonti.
11A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti.
11Ja mai, widla kulno naka nganana wonti, nandru waltowaltuja kutji kilpawoldra marapratjana ja mara wora ja parkulu ngamalkana wonti, ja nani tjunduru nganana wonti ja ngandandarina wonti talku terkala.
12A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
12Jesujeli nana najina, Nulu nana karkana wonti ja nankangu jatana wonti: „Widlajai, dukarateriau jinkani waltowaltundru!“
13I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.
13Ja Nulu nankangu mara kuraterina wonti, ja nurujeli nani talku terkana wonti ja Goda jurakokana wonti.
14Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
14Jaura pungaia kaparali junkarina wonti, ngangau Jesujeli Sabbat ditjini tepi ngankana warai, ja nulu kalabana wonti ja kana wolarani jatana wonti: „Ditji mara wora ja kulno nganai, tanangu jura ngankananto, tanangupini wokaranau Nulia jurana tepi ngankananto, ja wata Sabbat ditjini!“
15I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?
15Kaparali nunkangu kalabana wonti ja jatana wonti: „Jidni kana jeljujelju! wata jura pratjanali jurani nganti kara, donki kara, pirrandru dukarai, ja tanana wapalkai ngapaia, Sabbat ditjini?
16Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční?
16Nanipini bakana Abrahamani ngatamura, nana kutjieli kilpawoldra marapratjana ja mara wora ja parkulu matja dupudupu ngankana, ngato nana wata kurakananto nanapini dupudupundru Sabbat ditjini?“
17A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
17Ja Nau jenia jatanani, talpala nunkani pratjana nintali pantjina wonti; ja kana wolara mankina wonti pirnala pratjanandru, jenia nunkangundru pantjinala.
18I řekl Ježíš: Èemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám?
18Nau jatana wonti: „Worangu jeribaka Godaia milila nganai, ja worangu jeribaka ngato nina kurala nganai?
19Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
19Nau paua wakawakani jeribaka nganai, ninapini kana kulnujeli manina wonti, ja maruni nunkanani jaupana wonti; ja nau punkana wonti, ja pita pirna pantjina wonti, ja paia ngaranani ngunani nunkanani kunjila wontina wonti.“
20A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
20Ja nakaldra Nau jatana wonti: „Worangu jeribaka ngato Godaia milila kurala nganai?
21Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
21Nau pulkurutjeribani buka jeribaka nganai, nina widla kulnujeli manina wonti ja kurukurumalkana wonti koko pirna parkulu buka turarani, nau pulkurutjeranantulu.“
22I chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma.
22Ja Nau ngura pirnani ja wakani palkingana wonti ngujangujara jinkila, ja Nau Jerusalemia palkana wonti.
23I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim:
23Kulno nunkangu jatana wonti: „Kaparajai! tana ngalje nganai kara, tanali tepi manila nganai?“ Nau tanangu jatana wonti:
24Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,
24„Jiglerali ngankanau mana wuldruni wirila; ngangau marapujeli, ngani jurangu jatai, wontiai wirila, ja ngandandarila nganai.
25Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
25Jendranguka ditjindru, punga ngamalkanietja matja terkakana ja mana matja nguru ngankana, jura wonila nganai palarani terkala ja mana nandranandrala ja jatala: «Kaparajai, Kaparajai, ngaianingu walto ngankamai!» ja Nulu kalabala nganai ja jatala nganai: Ngato jurana wata ngujamai wodajerindru jura nganai.
26Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.
26Ngadani jura wonila nganai jatala: «Ngaiani jinkangu milkini tajinala ja tapanala, ja paltuni ngaianinani jundru ngujangujara jinkinala.»
27I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
27Ja Nau jatala nganai: Ngani jurangu jatai, ngato jurana wata ngujamai wodajerindru jura nganai; wapanau ngakangundru pratjana jura tjikatjika ngankanietja!
28Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
28Naka ngirikidana ja mana katakatangana nganala nganai, jura najinani Abraham ja Isaak ja Jakob ja Propheta pratjana Godaia mililani, ja jurana nunkangundru matja teribana.
29I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
29Ja tana tiriwandru ja jendakarandru ja tidnankarandru ja kunankarindru wokarala nganai, ja Godaia mililaia kurlini ngamana ngarila nganai.
30A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
30Ja mai, ngadalata nganai, tana ngopera nganala nganai, ja ngoperalata nganai, tana ngadaia nganala nganai.“
31A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati.
31Nunkangupini ditjini Pharisaia palpa nunkangu wokarana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Puntiau, ja ninkidandru palkau, ngangau Herodili jertapateriai jidna nari ngankala.“
32I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
32Ja Nau tanangu jatana wonti: „Wapanau ja nunkangupini kintala jampani jatanau: Mai, ngato kutji worana dunkalkai ja tepi ngankai karari ja dankubana, ja ditjini parkulani ngato mudala nganai.
33Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma.
33Jendrania ngani karari ja dankubana ja tankubana kulnuni palkananto; ngangau jenia wata pantjinanto, Propheta kulno wata Jerusalemingu palinanto.
34Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste.
34Jerusalemiai, Jerusalemiai! jundru Propheta worana nandrai, ja mardali dakai, tanana jinkangu jinpanala; worderuntja pota ngato kupa jinkani jertapaterina wonti mapala, worderu warugati ngandrieli nankani wolka nankani ngaruni mapai, ja jura wata ngantjana wonti.
35Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
35Mai, punga jurani ngurawalpa parala nganai. Morlalu ngani jurangu jatai: Jura ngana wata morla najila nganai jura jatanantulu: Ngaiani jurakokai ninaia, Nauja wokarai Kaparaia talani!“
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.