Lukáš 18
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
1Nau bakana tanangu jeribaka jaura jatana wonti, jendrangundruja tana milingeru ngatjinanto ja wata walturinanto.
2Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
2Ja jatana wonti: „Ngura kulnuni kalala kuranietja kulno nganana wonti, nau Godandru wata japala nganana wonti, ja kanandru wata manngarina wonti.
3Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
3Mangawaru kulno nunkangupini ngurani nganana wonti, ja nani nunkangu wokarana wonti ja jatana wonti: «Ngana kulkamai ngakani talpalandru.»
4A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
4Ja nulu juri wata ngantjana wonti. Ngadani nau warawarapaterina wonti: «Ngani bakana Godandru wata japali ngananani, ja wata kana kulnundru manngarinani.
5Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
5Ngangau nandrupini mangawarujeli ngana jupai, ngato nana kulkala nganai; ngangau nania ngadani wokaraiati ja ngana nandraiati.»“
6I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
6Kapara jatana wonti: „Ngaranau, mina kalala kuranietja tjikatjika jatai!
7A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
7Godali kana kalkalkana nunkani wata kulkala nganai, tanali ditjini ja tinkani nunkangu karkai, ja tanangu manju kalumiltjamiltjarila nganai?
8Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
8Ngani jurangu jatai: Nulu tana nurujeli kulkala nganai. Kanaia Ngatamura wokaranani, Nulu bakana morlalu ngundrana mankamankala nganai?“ (Ngantjani‐jaura G. D. 11. Trinitatis.)
9I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
9Nau nina jeribaka jaura palpani jatana wonti, tana munta talku ngundraterina wonti ja kana nguruni gilbarina wonti:
10Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
10„Kana mandru tarana wonti Godaia pungani ngatjila; kulno Pharisaia nganana wonti, ja kulno mardatandra kampanietja.
11Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
11Pharisaia terkana wonti ja ngatjina wonti jeruja: «Godajai, ngato jidna jurakokai, ngangau ngani wata kana pilki jeribaka, watawatali maninietja, kana tjikatjika, pinta wokaribanietja, ja bakana wata naupini mardatandra kampanietja jeribaka.
12Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
12Pota mandru ngani milja ngamai ditji mara wora ja mandruni, ja marapratjanandru ngato buru kulno jinkiai pratjanandru ngato ngamalkai.»
13Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
13Ja mardatandra kampanietja worita terkana wonti, nau wata jertapaterina wonti milki tjenmala tarala pariwilpaia, a‐ai, nau munambiri nandraterina wonti ja jatana wonti: «Godajai, ngakangu kanani madlentjani kalumiltjamiltjariau!»
14Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
14Ngani jurangu jatai: Naupini morla talku ngarina tikana wonti pungaia nunkanaia nunkangu. Ngangau warle pirna ngankateriai, nau waka pantjila nganai, ja warle waka ngankateriai, nau pirna pantjila nganai.“
15Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
15Tanali bakana kupa waka nunkangu wokaralkana wonti, nulu tanana karakarananto; ja milieli jenia najina, tanali tauaua daudauana wonti.
16Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
16Jesujeli tanana karkana wonti ja jatana wonti: „Kupa waka worani patanau ngakangu wokarananto, ja tananaia wata daudauanau; ngangau tanangu Godaia milila nganai.
17Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
17Morlalu ngani jurangu jatai: Warle Godaia milila wata patai kupa wakali jeribaka, nau nunkangu wata wirila nganai.“
18I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?
18Ja kana kaparali nina jakalkana wonti ja jatana wonti: „Ngujangujara jinkinietja ngumujai, mina ngato ngankananto tepi ngurali maratunka manila?“
19I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
19Jesus nunkangu jatana wonti: „Minandru jundru ngana ngumu dikai? Wata kulno ngumu nganai, windri Goda kulnulu.
20Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
20Jirijiribani jaura jidni milkila: Wata pinta wokaribamai, wata narielu nandramai, wata kurieli maniamai, wata jedi jaura morlalu jatamai, ngaperi jinkani ja ngandri jinkani pirna ngundramai.“
21On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
21Nau jatana wonti: „Jenia pratjana ngato ngamalkai kupandru.“
22Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
22Jesujeli jenia ngarana, Nau nunkangu jatana wonti: „Windri kulno jundru wata ngamalkai: Pratjana mina jundru ngamalkai jinkau kalalaia, ja wangiwangini bakujeli jinkiau, ja jundru poto pirna pariwilpani ngamalkala nganai; ja tikau, ja ngakangu karipateriau!“
23On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
23Nulu jenia ngarana, nau ngaurongaurorina wonti, ngangau nau poto pirna nganana wonti.
24A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
24Jesujeli najina, nau ngaurongaurorinani, Nau jatana wonti: „Worderu mati tana kana poto pirna Godaia mililani wirila nganai!
25Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
25Morla ngaua nganai, Camuli kulno kuri pikiri wilpani palkingananto kana poto pirnani, nau Godaia mililani wirinanto.“
26Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
26Tanali jenia ngarana jatana wonti: „Warlengarla tepita manila nganai?“
27A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
27Nau jatana wonti: „Mina kanani ngandandariai, ngarla Godata wata ngandandariai.“
28I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
28Petrus jatana wonti: „Mai, ngaiani pratjana woraranala ja jinkangu karipaterinala.“
29On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
29Nau tanangu jatana wonti: „Morlalu ngani jurangu jatai: Wata kulno nganai, nulu matja worarana punga kara, ngaperi ja ngandri kara, neji ngatata kara, noa kara, kupa kara, Godaia mililandru,
30Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku míti bude život věčný.
30Nulu wata pota marapu morla manila nganai nunkangupini miljarani, ja miljarani nau wokarala nganai tepi ngurali.“ (Ngantjani‐jaura G. D. Quinquagesimä.)
31Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
31Ja Nulu mili marapratjana patana wonti ja tanangu jatana wonti: „Mai, ngaiana Jerusalemia tarala nganai, ja jenia pratjana morlalu pantjila nganai, mina Propheta worali dakana wonti Kanaia Ngatamurandru.
32Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
32Ngangau tanali nina kana koni ngulkujeli jinkila nganai, ja tanali nina ngirkibala nganai ja nunkangu madlentji jatala nganai ja ngaltja worala nganai,
33A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
33Ja tanali nina wirieli nandrala nganai ja nari ngankala nganai; ja ditjini parkulani Nau jiritjila nganai.“
34Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
34Ja tanali jenia bulu ngujamana wonti, ja naupini jaura tanangu purru nganana wonti, ja tanali bulu patana wonti mina tanangu matja jatana.
35I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
35Jendranguta Nau Jericho karakara wokarana wonti, ja kana butju paltuni ngamana wonti potuni ngatjila.
36A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
36Nulu matja ngarana, kana wolara wiri nganani, nulu jakalkana wonti mina jenia nganai.
37I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
37Tanali nunkangu kaukaubana wonti: „Jesus Nazaretala wiringala wapaia.“
38I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
38Ja nau maritjina wonti ja jatana wonti: „Jesujai, Davidani ngatamurajai, ngakangu kalumiltjamiltjariau!“
39A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
39Tana ngopera wiringana nina daudauana wonti nau ngapurinanto; ja nau morla parparali maritjina wonti: „Davidani ngatamurajai, ngakangu kalumiltjamiltjariau!“
40Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
40Ja Jesus banbana wonti ja jirijiribana wonti nina nunkangu padakananto. Nau nunkangu matja karakara, Nulu nina jakalkana wonti
41Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
41Ja jatana wonti: „Mina jidni ngantjai, ngato jinkangu ngankananto?“ Nau jatana wonti: „Kaparajai, ngato najinanto.“
42A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
42Ja Jesus nunkangu jatana wonti: „Najiamai! morlalu ngundranali jinkanali jidna kulkana warai.“
43A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
43Ja nurujeli nulu nakaldra najina wonti ja nunkangu karipaterina wonti ja Goda jurakokana wonti. Ja kana wolarali pratjanali jenia najina, Goda jurakokana wonti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.