Lukáš 10
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
1Ngadani Kaparali mili marapratjana pota mara wora ja mandru kalkalkana wonti, ja tanana mandru ja mandru nunkangu ngopera jinpana wonti ngura pirnaia ja wakaia, woderi Nau jertapaterina wonti munta wokarala.
2A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.
2Nau tanangu jatana wonti: „Kampananto marapu parai, ja ngankanietja windri ngalje; jendrania Kampani Kaparani ngatjianau, Nulia ngankanietja worana jinpananto nunkani kampanaia.
3Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.
3Wapanau! mai, ngato jurana jinpai tjipi kuparu jeribaka pandipandi mandrani.
4Nenostež s sebou pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.
4Wata billi, wata pailtji, ja wata tidnaputa mandranau; ja bakana wata kulnuni mandurini jaura jinkianau.
5A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.
5Mina pungani jura wirila nganai, ngopera jatanau: «Murla nunkangupini pungani nganaiatimai!»
6A bude-liť tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
6Ja naka murlaia kupa ngananani, jurani mura nunkangu wokarala nganai; ja pani, nau jurangu tikala nganai.
7A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
7Nunkangupini pungani ngamanimai; tajianimai ja tapanimai mina tanali ngamalkai; ngangau ngankanietjani talku nganai nunkani kalala; wata punga kulnundru punga nguruja wapanau.
8Ale do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
8Ja mina ngurani jura wirila nganai, ja tanali jurana patanani, naka tajianimai mina tanali jurangu kurai.
9A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.
9Ja nunkangupini ngurani kana muntja tepi ngankanau, ja tanangu jatanau: Godaia milila jurangu karakara wokarala wapaia.
10A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
10Mina ngurani jura wirila nganai, ja tanali jurana wata patanani, tanani paltuni dunkanimai ja jatanimai:
11Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
11Bakana nina puturu, nau jurani ngurandru ngaianangu tidnani parai, ngaiani jurangu kantikantiai; windri jenia ngujamanau, jurangu Godaia milila karakara wokarala wapaia.
12Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu.
12Ngani jurangu jatai: Sodom mitalali kalala morla waka manila nganai kalala ditjini nunkangupini ngurani.
13Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
13Jakajai jinkangu Choraziniai! Jakajai jinkangu Bethsaidajai! Ngangau Tyrus ja Sidon ngurani jenia pirnala pantjinani, judlangu pantjinala, pudla nurujeli kati murumurunto ja turuputani madlentjandru karitjinanto.
14A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
14Tyrus ja Sidon mitalali kalala morla waka manila nganai kalala ditjini, judlangu.
15A ty Kafarnaum, které jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš.
15Ja jidni Kapernaum, jidni miririna pariwilpaia, turujelu jidni ngarila nganai!
16Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
16Warle jurana ngarai, nulu ngana ngarai; ja warle jurana worarai, nulu ngana worarai; ja warle ngana worarai, nulu ninaia worarai, Nulia ngana jinpanala.“
17Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
17Tana marapratjana pota mara wora ja mandru mankinali tikana wonti ja jatana wonti: „Kaparajai, bakana kutji wora ngaianingu jinkani talani wodatarana ngamana warai.“
18I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
18Nau tanangu jatana wonti: „Ngato Satan talara praitji jeribaka pariwilpandru ngarinani najina warai.
19Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
19Mai, ngato jurangu ngurula jinkiai tjutjuni ja katninuntini nankana wirarinanto, ja talpalaia ngurulani pratjanani, ja tanali jurana wata jupala nganai.
20Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.
20Wata jendrangundruja mankianimai, jurangu kutji wora wadatarana ngamai, a‐ai, jendrania mankianimai, ngangau tala jurani pariwilpani matja dakana parai.“
21V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou.
21Nunkangupini ditjini Jesus Jaolali mankina wonti ja jatana wonti: „Ngato Jidnana Ngaperiai, Kapara pariwilpaia ja mitaia, jurakokala wapaia; ngangau Jundru jenia kana kirini ja ngujamanietjani kutibana warai ja kupani tinkari ngankana warai; kau Ngaperiai, jeruja jinkangu manju nganana wonti.
22Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
22Ngaperali ngakanali ngakangu warupoto jinkina wonti; ja wata kulnujeli ngujamai, worana Ngatamura nganai, windri Ngapili, ja worana Ngili nganai, windri Ngatamurajeli, ja worangu Ngatamurajeli ngantjai jenia tinkari ngankala.“ (Ngantjani‐jaura G. D. 13. Trinitatis.)
23A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
23Ja Nulu mili mudlakalkana wonti ja jatana wonti: „Murlali pirna tana milki, tanali najiai mina jura najiai!
24Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.
24Ngangau ngani jurangu jatai: Propheta ja mitaia kapara marapujeli wolkareli nganana wonti jenia najila mina jura najiai, ja wata najina wonti; ja jenia ngarala mina jura ngarai, ja wata ngarana wonti.“
25A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?
25Ja mai, jirijiribani jauraia ngujangujara jinkinietja terkakana wonti ja jatana wonti: „Ngujangujara jinkinietjajai, mina ngato ngankananto tepi ngurali maratunka ngamalkala?“
26A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
26Nau nunkangu jatana wonti: „Mina jirijiribani jaurani dakanala parai? Worderu jundru warapai?“
27A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
27Nulu kalabana wonti ja jatana wonti: „Jundru Goda Kapara jinkani ngantjamai ngarali jinkanali, mungarali jinkanali, ja manujeli jinkanali; ja ngurala jinkani jidna munta jeribaka.“
28I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
28Nau nunkangu jatana wonti: „Jundru talku kalabana warai; jenia ngankau, ja jidni tepi ngamala nganai!“
29On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
29Nau jertapaterina wonti talku ngankaterila ja Jesungu jatana wonti: „Worana ngurala ngakani nganai?“
30I odpověděv Ježíš, řekl: Èlověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
30Jesujeli kalabana wonti ja jatana wonti: „Kana kulno Jerusalemingundru Jerichoja ngarina wonti, ja watawatali maninietjali kati nunkani dukarana wonti ja nina nandrana wonti ja kutingana wonti, ja nina ngampu nari worarana wonti.
31I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
31Priesta kulno nunkangupini paltuni manubaku ngarina wonti; ja nulu nina najina, nau wiringana wonti.
32Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.
32Jeruja bakana Levita kulno nunkangupini pirini wokarana wonti, ja nina najina wonti ja wiringana wonti.
33Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
33Ja Samarita kana palkana wonti ja nina dankana wonti, ja nulu nina najina, nau kalumiltjamiltjarina wonti.
34A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
34Ja nau karakararina wonti, ja nulu nina tapa karana wonti, ja gildi ja waina nangana wonti; ja nulu nina ngantini nunkanani kurana tarana wonti ja wapalkana wonti nguraia, ja nina ngamalkana wonti.
35Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
35Ja nguramaranani nulu mardatandra mandru dukarana wonti ja punga ngamalkanietjani jinkina kurana wonti ja jatana wonti: «Ninaia ngamalkau, ja jundru morla tintanani, ngato jinkila tikala nganai ngani tikana.»
36Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
36Mina jundru ngundrai, worana tanangu parkulani ngurala nganana wonti nunkangu, nau watawatali maninietjani matja purina?“
37A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
37Nau jatana wonti: „Naupini kalumiltjamiltjarinala nunkangu.“ Ja Jesus nunkangu jatana wonti: „Wapau, ja nunkangupini jeribaka ngankamai!“
38I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.
38Jendranguta tana palkana, Nau ngura kulnuni wokara wonti; ja widla kulnujeli, tala nankani Martha, nina pungani nankanani patana wonti.
39A ta měla sestru, jménem Mariji, kterážto seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
39Ja nandru kaku kulno ngamalkana wonti, tala nankani Maria, nani bakana ngamana ngarina wonti Jesungu tidnani jaura nunkani ngarila.
40Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
40Marthandru jiglerali ngankana wonti nunkangu mili nganala. Nani wokarana wonti ja jatana wonti: „Kaparajai, jenia jinkangu baku nganai, kakujeli ngakanali ngana kulnulu worarai mili nganala? Jatamai nankangu, nandruja ngakangu marangokananto!“
41A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
41Jesujeli kalabana wonti ja jatana wonti: „Marthajai, Marthajai, jundru marapuni manujeli ngundrai ja ngankai.
42Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní.
42Kulno jundru ngamalkananto. Mariandru poto ngumu kalkalkana warai, jenia wata kulnujeli nankangundru manila nganai.“
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.