Lukáš 10
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
1And after these things the Lord appointed also other seventy-two: and he sent them two and two before his face into every city and place whither he himself was to come.
2A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.
2And he said to them: The harvest indeed is great, but the labourers are few. Pray ye therefore the Lord of the harvest, that he send labourers into his harvest.
3Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.
3Go: Behold I send you as lambs among wolves.
4Nenostež s sebou pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.
4Carry neither purse, nor scrip, nor shoes; and salute no man by the way.
5A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.
5Into whatsoever house you enter, first say: Peace be to this house.
6A bude-liť tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
6And if the son of peace be there, your peace shall rest upon him; but if not, it shall return to you.
7A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
7And in the same house, remain, eating and drinking such things as they have: for the labourer is worthy of his hire. Remove not from house to house.
8Ale do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
8And into what city soever you enter, and they receive you, eat such things as are set before you.
9A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.
9And heal the sick that are therein, and say to them: The kingdom of God is come nigh unto you.
10A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
10But into whatsoever city you enter, and they receive you not, going forth into the streets thereof, say:
11Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
11Even the very dust of your city that cleaveth to us, we wipe off against you. Yet know this, that the kingdom of God is at hand.
12Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu.
12I say to you, it shall be more tolerable at that day for Sodom, than for that city.
13Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
13Woe to thee, Corozain, woe to thee, Bethsaida. For if in Tyre and Sidon had been wrought the mighty works that have been wrought in you, they would have done penance long ago, sitting in sackcloth and ashes.
14A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
14But it shall be more tolerable for Tyre and Sidon at the judgement, than for you.
15A ty Kafarnaum, které jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš.
15And thou, Capharnaum, which art exalted unto heaven, thou shalt be thrust down to hell.
16Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
16He that heareth you, heareth me; and he that despiseth you, despiseth me; and he that despiseth me, despiseth him that sent me.
17Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
17And the seventy-two returned with joy, saying: Lord, the devils also are subject to us in thy name.
18I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
18And he said to them: I saw Satan like lightening falling from heaven.
19Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
19Behold, I have given you power to tread upon serpents and scorpions, and upon all the power of the enemy: and nothing shall hurt you.
20Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.
20But yet rejoice not in this, that spirits are subject unto you; but rejoice in this, that your names are written in heaven.
21V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou.
21In that same hour, he rejoiced in the Holy Ghost, and said: I confess to thee, O Father, Lord of heaven and earth, because thou hast hidden these things from the wise and prudent, and hast revealed them to little ones. Yea, Father, for so it hath seemed good in thy sight.
22Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
22All things are delivered to me by my Father; and no one knoweth who the Son is, but the Father; and who the Father is, but the Son, and to whom the Son will reveal him.
23A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
23And turning to his disciples, he said: Blessed are the eyes that see the things which you see.
24Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.
24For I say to you, that many prophets and kings have desired to see the things that you see, and have not seen them; and to hear the things that you hear, and have not heard them.
25A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?
25And behold a certain lawyer stood up, tempting him, and saying, Master, what must I do to possess eternal life?
26A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
26But he said to him: What is written in the law? how readest thou?
27A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
27He answering, said: Thou shalt love the Lord thy God with thy whole heart, and with thy whole soul, and with all thy strength, and with all thy mind: and thy neighbour as thyself.
28I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
28And he said to him: Thou hast answered right: this do, and thou shalt live.
29On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
29But he willing to justify himself, said to Jesus: And who is my neighbour?
30I odpověděv Ježíš, řekl: Èlověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
30And Jesus answering, said: A certain man went down from Jerusalem to Jericho, and fell among robbers, who also stripped him, and having wounded him went away, leaving him half dead.
31I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
31And it chanced, that a certain priest went down the same way: and seeing him, passed by.
32Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.
32In like manner also a Levite, when he was near the place and saw him, passed by.
33Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
33But a certain Samaritan being on his journey, came near him; and seeing him, was moved with compassion.
34A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
34And going up to him, bound up his wounds, pouring in oil and wine: and setting him upon his own beast, brought him to an inn, and took care of him.
35Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
35And the next day he took out two pence, and gave to the host, and said: Take care of him; and whatsoever thou shalt spend over and above, I, at my return, will repay thee.
36Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
36Which of these three, in thy opinion, was neighbour to him that fell among the robbers?
37A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
37But he said: He that shewed mercy to him. And Jesus said to him: Go, and do thou in like manner.
38I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.
38Now it came to pass as they went, that he entered into a certain town: and a certain woman named Martha, received him into her house.
39A ta měla sestru, jménem Mariji, kterážto seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
39And she had a sister called Mary, who sitting also at the Lord’s feet, heard his word.
40Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
40But Martha was busy about much serving. Who stood and said: Lord, hast thou no care that my sister hath left me alone to serve? speak to her therefore, that she help me.
41A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
41And the Lord answering, said to her: Martha, Martha, thou art careful, and art troubled about many things:
42Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní.
42But one thing is necessary. Mary hath chosen the best part, which shall not be taken away from her.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.