Lukáš 7
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
1Nulu jaura nunkani pratjana kana wolaraia talpani matja mudana, Nau Kapernaum ngurani wirina wonti.
2Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
2Juljaia kapara kulnuja mili, nina nulu ngantjana wonti, muntja nganana wonti nari kupiri.
3I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
3Nulu Jesungundru ngarana wonti, ja nulu Judaia kapara nunkangu jinpana wonti, ja nunkangu ngatjina wonti, Nau wokarananto milini nunkanani marangokala.
4A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.
4Tana Jesungu matja wokarana, tana nunkangu parparali ngatjina wonti ja jatana wonti: „Nau talku nganai, jundru nunkangu jenia ngankananto.
5Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
5Ngangau nulu ngaianana kana wolara ngantjai, ja jaura punga ngaianani nulu wotinala.“
6Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
6Jesus tanangunto wapana wonti. Ja Nau wata morla worita pungandru nganana, juljaia kaparali kamaeli nunkangu jinpana wonti tana nunkangu jatananto: „Kaparajai, wata ngara patau, ngangau ngani wata talku nganai jidni ngakangu pungani wirinanto.
7A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
7Jendrania ngani munta waka ngundraterina warai jinkangu wokarala; windri jaura kulno jatamai, ja mili ngakani tepirila nganai.
8Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
8Ngangau bakana ngani kana nganai ja kaparani wodatarana ngamai, ja ngato mili wolara ngamalkai; ngani nunkangupini jatanani: Wapau, ja nau wapai; ja kulnuni: Kaparau, ja nau wokarai; ja milini ngakanani: Jenia ngankau, ja nulu jenia ngankai.“
9Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
9Jesujeli jenia ngarana, Nau nunkangundru pirna ngaruparana wonti; ja Nulu najina karitjina wonti kana wolarani, nunkangu karipaterinani, ja jatana wonti: „Ngani jurangu jatai: Wata Israelani ngato jenipara morlalu ngundrana mankamankanala.“
10Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
10Ja tanali, tanana nulu jinpana, terpina tikana wonti, ja mili muntja tepi mankamankana wonti. (Ngantjani jaura G. D. 16. Trinitatis.)
11I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
11Ja ditji kulnuni Nau ngura kulnuja palkana wonti, Nain tala nunkani; ja mili nunkani marapu, ja kana wolara nunkangunto wapana wonti.
12A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
12Nau ngura manani karakara wokarana, mai, tanali nari kulno padakana tarana wonti, nunkani ngandria ngatani kunakulno, ja nani mangawaru nganana wonti; ja kana wolara ngurandru nankangunto nganana wonti.
13Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.
13Kaparali nana najina, Nau nankangu kalumiltjamiltjarina wonti ja nankangu jatana wonti: „Wata jindrau!“
14A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
14Ja Nau karakararina wonti, ja naria pirra patana wonti; ja wilimanietja banbana wonti. Ja Nau jatana wonti: „Teriai, ngani jinkangu jatai, terkakamai!“
15I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
15Ja narila ngamana tarana wonti, ja wonina wonti jatala. Ja Nulu nina ngandrini nunkanani jinkina tikana wonti.
16Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.
16Ja tana pratjana japali pantjina wonti ja Goda jurakokana wonti ja jatana wonti: „Propheta pirna ngaianangu terti jiritjina warai, ja Goda nunkani kana wolarani wokarana warai.“
17I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
17Ja nunkani pintipinti karitjinawontiwontikana wonti Judaia mitani paruparu, ja mita pratjanani karakara.
18I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
18Ja Johanningu milieli nunkanali jenia pratjana kaukaubana wonti.
19Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
19Ja Johannili mili nunkani mandru karkana wonti ja pudlana Jesungu jinpana wonti ja jatana wonti: „Naumata jidni, Nau wokarananto kara, kulnuni ngaiani kalkananto?“
20Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
20Pudla materi nunkangu wokarana wonti ja jatana wonti: „Johannes multibanietjali ngalina jinkangu jinpana warai ja jatana warai: Naumata jidni, Nau wokarananto kara, kulnunni gaiani kalkananto?“
21A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
21Nunkangupini ditjini Nulu marapu tepi ngankana wonti muntjandru ja jupanandru ja kutji murumurundru, ja butju marapuni Nulu jinkina wonti najinanto.
22Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
22Ja Jesujeli kalabana wonti ja pudlangu jatana wonti: „Tikalumai ja Johanningu kaukaubalumai, mina judla najila wapaia ja ngarala wapaia: Butjulali najiai, tjundurula wapai, gambala kulikiri pantjiai, talpakurulali ngarai, narila tepi terkakai, wangiwangieli ngantjani jaura ngarai.
23A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
23Ja murlali pirna naupini nganai, nau ngakangu wata buljubuljuriai.“
24A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
24Johannini mili matja tikana, Nulu wonina wonti kana wolarani jatala Johanningundru: „Mina najila jura pitaraia palkana paraia? Kalanka kulno watarali wijawijabanani?
25Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
25Mina najila jura palkana paraia? Kana kulno kati tjankanto? Mai, tana kati tjankani ja pankipankinani, mitaia Kaparaia pungani ngamai.
26Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.
26Mina najila jura palkana paraia? Propheta kulno? Morlalu ngani jurangu jatai: Nau morla pirna nganai Prophetani.
27Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.
27Naupini nau nganai, nunkangundru dakanala parai: Mai, ngato angela ngakani jinkangu mudlani ngopera jinpai, nulu palto jinkani jinkangu ngopera ngankingala nganai.
28Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
28Ngangau ngani jurangu jatai: Propheta morla pirna tanangundru, widlandru dankanala, Johanningu multibanietjani wata kulno nganai; worananau waka nganai Godaia mililani, nau morla pirna nganai nunkangu.“
29Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
29Ja kana wolarali, tanali matja ngarana, ja mardatandrakampanietjali Goda talku ngundrana wonti, ja multibanila manina wonti Johannini multibanilali.
30Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
30Pharisaiali ja jirijiribani jaura ngujangujara jinkinietjali Godaia jertapaterina tanangundru worarana wonti; ngangau tanali wata multibanila manina wonti nunkangundru.
31I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?
31Kapara jatana wonti: „Worangu ngato ninapini kana nguja jeribaka kurananto? Ja worangu tanaia jeribaka nganai?
32Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
32Tanaia kupa wakani jeribaka nganai, tana jinkimalini pirini ngamai ja karkamaliai ja jatai: Ngaiani jurangu wilpina warai, ja jura wata kilina warai; ngaiani jurangu juajuangana warai, ja jura wata jindrana warai.
33Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ïábelství má.
33Johannes multibanietja wokarana warai, nulu wata buka tajina ja wata waina tapana, ja jura jatai: Nulu kutji ngamalkai.
34Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.
34Kanaia Ngatamura wokarana warai, Nulia tajai ja tapai; ja jura jatai: Najiau! Nauja mirantjatieli tajinietja ja waina tapanietja, mardatandrakampanietjaia ja madlentji ngankanietjaia kamaneli!“
35Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
35Ja kirilali kalala maniai nunkani kupa pratjanandru. (Ngantjani jaura Maria Magdalenaia ditjini.)
36Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
36Pharisaia kulno nunkangu ngatjina wonti, Nulu nunkangunto tajinanto; ja Nau Pharisaia pungani matja wirina, Nau kurlini ngamana ngarina wonti.
37A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
37Ja mai, widla kulno ngurani, nani madlentji ngankanietja nganana wonti, nandru morlalu ngujamana wonti, Nau Pharisaia pungani kurlini ngamanani, nandru Alabaster koko kulno gildinto padakana wonti.
38A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
38Ja nani nunkangu tokuni terkana wonti ja jindranali wonina wonti milkigildieli nankanali tidna nunkani turibala, ja parali nankanali pudlana muja ngankala; ja nandru tidna nunkani manatapana wonti ja gildieli wiribana wonti.
39Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
39Nulupini Pharisaiali, nulu nina matja karkana, jenia najina, nulu muntali ngundrana wonti ja jatana wonti: „Naupini Propheta ngananani, Nulia ngujamananto worana ja mina widla nania nganai, nandruja ninaia matja karakarana; ngangau nania madlentji ngankanietja nganai.“
40I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
40Ja Jesujeli nunkangu kalabana wonti ja jatana wonti: „Simoniai! Ngani jinkangu minakulno jatananto.“ Nau jatana wonti: „Ngujangujara jinkinietjajai, jatau!“
41I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
41Mardatandra jinkinietja kulnuni kana mandru poto wilpanto nganana wonti. Kulno nunkangu 500 mardatandra waka wilpa nganana wonti, ja kulno 50.
42A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?
42Ngangau pndlali wata ngamalkana wonti woljaia jinkila, nulu jenia pudlangu bakujeli jinkina wonti. Jatau, warle pudlangundru nina morla ngantjala nganai?
43I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
43Simonali kalabana wonti ja jatana wonti: „Ngato ngundrai nulu, nunkangupini nulu morla bakujeli jinkina warai.“ Nau nunkangu jatana wonti: „Jidni talku jatana warai.“
44A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
44Ja Nulu widla karitjina najina wonti ja Simoningu jatana wonti: „Jundru najiai nanapini widla? Ngani jinkangu pungani wirina warai; jundru ngakangu wata ngapa tidnaia jinkina warai; nandru milkigildieli nankanali tidna ngakani wiribana warai ja parali nankanali muja ngankana warai.
45Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
45Jundru ngana wata manatapana warai; nani matja wirina, jigleri nganana warai, tidna ngakani tapala.
46Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
46Gildieli jundru wata ngana mangatandra wiribana warai, nandruja gildieli tidna ngakani wiribana warai.
47Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
47Jendrangundruja ngani jinkangu jatai: Madlentji nankani marapu matja kalingana, ngangau nandruja pirna ngantjana warai; worangu ngalje matja kalingana, nulu ngalje ngantjai.“
48I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
48Nau nankangu jatana wonti: „Madlentji jinkani matja kalingana.“
49Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
49Ja bukaia kamanelieli wonina wonti ngankamalila: „Worana Naupini nganai, Nulia bakana madlentji kalingai?“
50I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
50Nau widlani jatana wonti: „Morlalu ngundranali jinkanali jidnana kulkana warai; murlali wapamai!“
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.