Lukáš 7
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
1Tahngai kaminawk khaeah lok a thuih pacoengah, Kapernuam avang bangah a caeh.
2Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
2Misatuh cumvaito ukkung ih tamna maeto loe, angmah ih angraeng mah palung parai, toe anih loe ngannat moe, duek duih.
3I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
3Misatuh angraeng mah Jesu kawng to thaih naah, anih loe angzoh moe, nganna a tamna to ngantuisak hanah, anih khaeah Judah kacoehtanawk to patoeh moe, tahmenhaih hniksak.
4A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.
4Nihcae Jesu khae phak o naah, Hae kami loe na tahmenhaih hnuk hanah krak, tiah tahmenhaih hnik pae o.
5Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
5Anih loe kaicae ih prae hae palung pongah, kaicae hanah Sineko maeto ang sak pae, tiah a naa o.
6Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
6Jesu loe nihcae hoi nawnto caeh o. Im phak tom naah loe, misatuh cumvaito ukkung mah ampuinawk to anih khaeah patoeh moe, anih khaeah, Angraeng, nangmah hoi nangmah to raihaih angpaek hmah, kai ih imthung ah nang akunsak hanah kam cuk ai:
7A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
7kai loe nang khaeah angzoh han kam cuk ai, tiah ka poek: toe lokmu maeto mah thui ah, ka tamna loe ngantui tih.
8Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
8Kai doeh ukhaih thungah kaom kami maeto ah ni ka oh toeng, kai tlim ah misatuh kami oh o mangh, maeto khaeah, Caeh ah, tiah ka thuih naah, anih to caeh: kalah maeto hanah, Angzoh, tiah ka thuih naah, anih to angzoh; ka tamna khaeah hae hmuen hae sah ah, tiah ka thuih pae naah, a sak, tiah a naa.
9Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
9Jesu mah anih ih loknawk to thaih naah, dawnrai, a hnukbang paroeai kaminawk khaeah angqoi moe, Kang thuih o, hae tiah kalen tanghaih ka hnu vai ai, ka hnu ai, Israel kaminawk salakah ka hnu vai ai vop, tiah a naa.
10Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
10Patoeh ih kaminawk loe im ah amlaem o, to naah ngantui ta ah kaom nganna tamna to a hnuk o.
11I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
11Jesu loe Nain, tiah kawk ih vangpui ah caeh; a hnukbang kaminawk hoi paroeai kaminawk anih hnukah bang o.
12A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
12Vangpui khongkha phak tom naah loe, khenah, lamhmai nongpata maeto oh, anih loe capa maeto khue sak, a capa loe duek boeh pongah a qok to angzawnh o: vangpui thung ih paroeai kaminawk loe lamhmai hoi nawnto caeh o.
13Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.
13Angraeng mah lamhmai to hnuk naah, anih to tahmen moe, lamhmai khaeah, Qah hmah, tiah a naa.
14A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
14Anih loe caeh moe, cakrang to sui: to naah qok angzawn kaminawk to angdoet o. Anih mah, Thendoeng, kang thuih, Angthawk ah, tiah a naa.
15I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.
15To naah kadueh kami to angthawk moe, lok apaeh. Anih mah thendoeng to amno khaeah paek.
16Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.
16To naah kaminawk boih mah zit o moe, Sithaw to saphaw o: aicae khaeah kalen tahmaa angphong boeh; Sithaw loe angmah ih kaminawk khaeah angzoh boeh, tiah thuih o.
17I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
17To tamthang loe Judea prae hoi a taengah kaom prae boih ah amthang.
18I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
18Johan hnukbang kaminawk mah anih khaeah hae tiah kaom hmuen kawngnawk to a thuih pae o boih.
19Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
19Johan mah a hnukbang kami hnetto kawk moe, nihnik to Jesu khaeah patoeh, Nang loe angzo han koi Anih to boeh maw? To tih ai boeh loe kalah kami to ka zing o han vop maw? tiah lok a duengsak.
20Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
20Nihnik Anih khaeah phak hoi naah, nihnik mah, Tuinuemhaih paekkung Johan mah nang khaeah ang patoeh, Nang loe angzo han koi Anih to boeh maw, to tih ai boeh loe kalah kami to ka zing o han vop maw ti? tiah lok ang duengsak, tiah a naa hoi.
21A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
21To nathuem roe ah Anih mah congca nathaih tawn kaminawk, nganna kaminawk hoi taqawksae tawn kaminawk to ngantuisak; pop parai mikmaengnawk doeh mik amtuengsak.
22Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
22Jesu mah nihnik khaeah, Johan khaeah amlaem hoi let ah loe, na hnuk hoi moe, na thaih hoi ih hmuennawk to Johan khaeah thui pae hoih; mikmaeng loe mik amtueng boeh, khokkhaem kami doeh lamcaeh boeh, ngansae man kami loe ciim boeh, naapang kami mah lok to thaih boeh, kadueh kaminawk angthawk o boeh moe, kamtang kaminawk khaeah kahoih tamthanglok thuih o boeh, tiah a naa.
23A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
23Mi kaw baktih doeh kai pongah palungboeng ai kami loe, tahamhoih, tiah a naa.
24A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
24Johan mah patoeh ih kami hnik amlaem hoi pacoengah, anih mah kaminawk khaeah Johan kawng to thuih pae, Tih hnuk han ih maw praezaek ah na caeh o? Takhi mah hmuh naah, ahnuk ahma kamtimh phroh kung khet han ih maw?
25Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
25To tih ai boeh loe tih khet han ih maw na caeh o? Khukbuen kanaem angkhuk kami khet han ih maw? Khenah, kahoih khukbuen hoi kamthoep, kanawm ah khosah kami loe, siangpahrang im ah ni oh.
26Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.
26Nangcae loe tih hnuk han ih maw na caeh o? Tahmaa maeto khet han ih maw? Ue, kang thuih o, tahmaa maeto pongah doeh a len kue.
27Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.
27Anih kawng pongah, Khenah, na hmaa ah tamthang sinkung kang patoeh han, anih mah na hmaa ah na loklam to tuh tih, tiah tarik ih oh.
28Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
28Kang thuih o, Nongpatanawk mah tapen ih kami thungah tuinuem paekkung Johan pongah kalen kue tahmaa om ai vop: toe Sithaw mah siangpahrang ah ukhaih prae ih kathoeng koek kami loe anih pongah len kue, tiah a naa.
29Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
29Kaminawk boih hoi tamut cong kaminawk mah, Johan ih lok to thaih o naah, Sithaw to saphaw o moe, Johan mah paek ih tuinuemhaih to hnuk o.
30Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
30Toe Farasinawk hoi kaalok kop kaminawk mah loe, Sithaw lok to tapom o ai, angmacae hoi angmacae to lok angaek o pongah, Johan khaeah tuinuem o ai.
31I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?
31Angraeng mah, Hae dung ih kaminawk loe tih hoiah maw ka patah han? Nihcae loe tih hoiah maw anghmong o?
32Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
32Nihcae loe hmuenmae zawhhaih ahmuen ah anghnu nawktanawk mah, Maeto hoi maeto ang kawk o moe, Tamoi kang ueng o thuih, toe na hnaw o ai; qahhaih lok hoiah kang oi o thuih, toe na qah o ai, tiah thuih ih lok hoiah ni anghmong o.
33Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ïábelství má.
33Johan loe angzoh moe, buh to caa ai, misurtui doeh nae ai, to naah nangcae mah, Anih loe taqawk tawnh, tiah na naa o.
34Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.
34Kami Capa angzoh naah loe, a caak moe, a naek, to naah nangcae mah, Zok amoeh, misurtui amoeh kami, tamut cong kaminawk hoi kazae kaminawk ih ampui ho khen oh! tiah na naa o.
35Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.
35Toe a caanawk mah palunghahaih to amtuengsak, tiah a naa.
36Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
36Farasi kami maeto mah anih to buh caak hanah kawk: to pongah anih loe buh caak hanah Farasi im ah caeh moe, buhkung ah anghnut.
37A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
37Khenah, to vangpui thungah kaom kami zae, nongpata maeto mah Jesu loe buh caak hanah Farasi kami im ah caeh, tiah a thaih naah, alabaster hmuihoih tui tabu maeto a sin,
38A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
38anih hnuk bang ih khok taengah angdoet moe, a qah, mikkhraetui hoiah anih ih khok to pasaeh pae moe, a sam hoiah a huk pae, anih ih khok to pahnuem moe, hmuihoih tui hoiah pazut pae.
39Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
39To hmuen to anih buh caak han kawk Farasi kami mah hnuk naah, Hae kami loe tahmaa ah om nahaeloe, anih sui kami loe kawbaktih nongpata maw, tito panoek tih: nongpata loe kami zae ni, tito anih mah panoek han oh, tiah palung thung hoiah a poek.
40I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
40Jesu mah anih khaeah, Simon, lok kang thuih han, tiah a naa. To naah anih mah, Patukkung, thui khae, tiah a naa.
41I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
41Jesu mah, Kami long hnetto loe phoisa tawnkung khaeah phoisa a coi hoi: maeto mah phoisa cumvai pangato coi, kalah maeto mah quipangato coi.
42A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?
42A coi hoi ih phoisa to pathok hoi thai ai pongah, phoisa coi han paekkung mah nihnik to loihsak hmaek. Nihnik thungah mi mah maw phoisa coi han paekkung to palung kue tih, na thui ah, tiah a naa.
43I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
43Simon mah, Phoisa kapop ah coi kami mah palung kue tih, tiah ka poek, tiah a naa. Jesu mah anih khaeah, Na thuih ih lok loe amsoem, tiah a naa.
44A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
44Nongpata khaeah angqoi moe, Simon khaeah, Hae nongpata hae na hnuk maw? Na im ah kang zoh naah, khok pasaehhaih tui mataeng doeh nang paek ai: toe anih mah loe ka khok hae mikkhraetui hoiah pasaeh moe, a sam hoiah huk.
45Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
45Kai nang mok vai ai: toe hae nongpata mah loe imthung ah ka kun nathuem hoi kamtong boeng ai ah ka khok hae a mok.
46Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
46Ka lu ah ungsi nang nok pae vai ai: toe hae nongpata mah loe ka khok hae hmuihoih tui hoiah ang nok pae.
47Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
47To pongah kang thuih o, Nongpata mah thui laek ai amlunghaih to amtuengsak pongah, anih ih pop parai zaehaihnawk loe tahmen boeh: toe zaehaih zetta tahmen kami loe amlunghaih zetta ni a tawnh, tiah a naa.
48I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
48Anih mah nongpata khaeah, Na zaehaihnawk loe tahmen boeh, tiah a naa.
49Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
49To naah anih hoi nawnto buh caak han anghnu kaminawk mah, Zaehaihnawk tahmen thaih hae kami loe mi maw? tiah angmacae palung thung hoiah a thuih o.
50I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
50Jesu mah nongpata khaeah, Na tanghaih mah ang pahlong boeh; kamongta ah caeh lai ah, tiah a naa.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.