Lukáš 12
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
1To tiah kroek laek ai kaminawk nawnto amkhueng o moe, maeto hoi maeto ang et o naah, anih mah a hnukbang kaminawk khaeah, Hmaloe koekah, angsah thaih Farasinawk ih taeh thung hoiah acoe oh.
2Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
2Amtueng thaih han ai ah khuk ih hmuen tidoeh om ai; panoek thaih han ai ah, hawk ih hmuen tidoeh om mak ai.
3Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
3To pongah khoving ah na thuih o ih lok to khodai ah thaih o tih; imthung ah naa ah thuih duem ih lok to imphu nuiah taphong o tih.
4Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
4Ampuinawk kang thuih o, Takpum paduek pacoengah, tidoeh sah thai ai kaminawk to zii o hmah.
5Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte.
5Toe na zit o han koi to kang thuih o coek han: a hum pacoengah, hell thungah va thaih, Anih to zii oh; ue, kang thuih o, Anih to zii oh.
6Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
6Parit tavaa pangato phoisa hnetto hoiah zawh o na ai maw? Toe hnetto thung ih maeto mataeng doeh Sithaw mah pahnet ai.
7Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
7Na lu nui ih sam mataeng doeh kroek boih. To pongah zii o hmah: nangcae loe parit tavaa pongah atho na oh o kue.
8Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
8Kang thuih o, Mi kawbaktih doeh kaminawk hmaa ah kai angdoe haih kami loe, Sithaw ih van kaminawk hmaa ah kami Capa mah anih to angdoe haih toeng tih:
9Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
9toe kaminawk hmaa ah kai pahnawt kami loe, Sithaw ih van kaminawk hmaa ah anih to ka pahnawt toeng han.
10A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
10Mi kawbaktih doeh kami Capa kasae thui kami loe, tahmenhaih om tih: toe Kacai Muithla kasae thui kami loe tahmenhaih om mak ai.
11Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
11Sineko ah lokcaek kaminawk hoi ukkungnawk hmaa ah ang hoih o naah, kawbangmaw lok ka pathim han, to tih ai boeh loe timaw ka pathim han, to tih ai boeh loe timaw ka thuih han, tito mawn o hmah:
12Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
12to atue nathuem roe ah na thuih han ih lok to Kacai Muithla mah na patuk tih, tiah a naa.
13I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
13Amkhueng kaminawk thung ih maeto mah anih khaeah, Patukkung, kam nawk mah qawk ang pazet hanah na thui paeh, tiah a naa.
14A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
14Toe Anih mah to kami khaeah, Kami, mi mah maw nanghnik salakah lokcaek han ih, to tih ai boeh loe qawk pazet hanah ang suek? tiah a naa.
15I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
15Jesu mah nihcae khaeah, Acoe oh, kamthlai hmoek koehhaih to ayae oh: kami hinghaih loe a tawnh ih hmuenmaenawk nuiah amha ai, tiah a naa.
16Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
16To pacoengah anih mah hae patahhaih lok hae nihcae khaeah thuih pae: angraeng maeto ih lawk loe thingthai qumpo paroeai tacawt:
17I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
17to pongah anih mah palung thungah, Thingthai qumpo suekhaih ahmuen ka tawn ai boeh, timaw ka sak han? tiah a poek.
18I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
18To pacoengah anih mah, Hae tiah ka sak han: tapupnawk to ka phraek moe, kalen kueah ka sak han; to ahmuen ah thingthai qumpo hoi hmuenmaenawk to ka suek boih han, tiah a thuih.
19A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
19Ka hinghaih pakhra khaeah, Kahing pakhra, saning kasawk ah patoh hanah hmuenmaenawk na patung mang boeh; kamongah om ah loe, caa ah, nae ah loe, kanawm ah khosah ah, tiah ka naa han, tiah a poek.
20I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
20Toe Sithaw mah anih khaeah, Nang kamthu, vai qum ah na hinghaih pakhra to dueh tih boeh: duek pacoengah to hmuenmaenawk to mi mah maw toep tih, tiah a naa.
21Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
21Angmah taham ah hmuenmae patung kami loe to tiah oh, anih loe Sithaw ah angraeng kami na ai ni, tiah a naa.
22Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
22Anih mah a hnukbang kaminawk khaeah, To pongah kang thuih o, Timaw ka caak han; takpum hanah, timaw kang khuk han, tiah na hing hanah mawn o hmah.
23Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
23Hinghaih loe caaknaek pongah lokpui kue, takpum loe khukbuen pongah lokpui kue.
24Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
24Pangaahnawk to poek o noek ah: nihcae loe cangti haeh o ai, cang doeh aat o ai; cang suekhaih im hoi tapup doeh tawn o ai; toe Sithaw mah nihcae to pacah: nangcae loe tavaanawk pongah atho na oh o kue na ai maw?
25A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
25Nangcae thungah mi mah maw mawnh pongah a hinghaih dong maeto thap thaih?
26Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
26Hmuen tetta mataeng doeh na sah o thai ai to mah, tipongah kalah hmuennawk pongah mawnhaih na tawnh o loe?
27Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
27Lily pawknawk kawbangmaw qoeng o tahang, tito poek o noek ah: nihcae loe toksah o ai, pathlah doeh kae o ai; toe kang thuih o, Solomon mah a lensawkhaih boih hoi amthoep naah hae apawk thung ih apawk maeto mataeng doeh pha ai vop.
28A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
28Vaihni loe lawk ah oh, khawnbang ah loe hmai thungah vah han kaom, phroh mataeng doeh Sithaw mah to tih khoek to khukbuen hoiah pathoep nahaeloe; Aw tanghaih tamsi kaminawk, nangcae taoe cae loe kawkruk maw anih mah khukbuen hoiah pathoep tih?
29I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
29Timaw ka caak moe, ka naek han, tiah pakrong o hmah, palunghaenghaih doeh tawn o hmah.
30Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
30Long kaminawk mah ni to baktih hmuennawk to pakrong o: hae hmuennawk nang toeng o, tito nangcae Ampa mah panoek.
31Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
31Toe nangcae loe Sithaw mah siangpahrang ah ukhaih prae to pakrong oh; hae hmuennawk boih hae na thap pae tih.
32Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
32Tamsi tuucaanawk, zii o hmah; nangcae Ampa mah prae to nangcae khae paek han koeh.
33Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
33Na tawnh o ih hmuennawk to zaw oh loe, kamtang kaminawk khaeah paek oh; nangmacae hanah kaprawn thai ai phoisa bawm to sah oh, kamro thai ai, kamqu mah pha thai ai moe, karaa mah doeh caa thai ai, van prae ah tangka to patung oh.
34Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
34Na hmuenmae ohhaih ahmuen ah, na palungthin doeh om tih.
35Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
35Kaengkaeh angzaeng oh loe, hmaiim pa-aang o coek ah;
36A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
36Anih angzoh moe, thok takhuek naah, nihcae mah anih han thok paong pae phrat hanah, zu paluemhaih poihkung hoiah kamlaem, angmacae ih angraeng kazing kaminawk baktiah om oh.
37Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
37Angraeng angzoh naah iip ai ah kazing tamnanawk loe tahamhoih o: loktang kang thuih o, anih loe kaengkaeh angzaeng ueloe, buhcaak hanah nihcae to anghnusak tih, anih loe angzo ueloe, nihcae to caaknaek paek tih.
38A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
38Atue hnetto naah maw, to tih ai boeh loe thumto naah maw, angraeng angzoh naah a mikhnuk ah amsakcoek tamnanawk loe tahamhoih o.
39Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
39Toe hae hae panoek oh, im tawnkung mah natuek naah maw kamqu angzo tih, tiah panoek nahaeloe, a im amrosak han ai ah, anih mah toep tih.
40Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
40To pongah nangcae doeh amsak o coek ah: Kami Capa loe na poek o ai ih atue ah angzo tih, tiah a naa.
41I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
41Piter mah anih khaeah, Angraeng, na thuih ih patahhaih lok loe kaicae han ih maw, to tih ai boeh loe kaminawk boih han ih? tiah a naa.
42I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
42Angraeng mah, Atue mah phak naah kalah tamnanawk to buh pacah moe, angraeng mah imthung ukkung ah suek han ih oep kaom palungha im khenzawnkung loe mi maw?
43Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
43Angmah ih angraeng angzoh naah a mikhnuk ah toksah, tamna loe tahamhoih.
44Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
44Loktang kang thuih o, to kami loe angraeng mah tawnh ih hmuennawk boih nuiah ukkung ah suem tih.
45Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
45Toe to tamna mah, Ka angraeng loe angzo hnai mak ai, tiah a palung thung hoiah poek moe, tamna nongpa hoi nongpatanawk to a boh, a naek moe, a caak pacoengah, mu paqui nahaeloe,
46Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
46to tamna ih angraeng loe anih mah poek ai ih ani, panoek ai ih niah angzo tih, anih to takroek pat ueloe, tanghaih tawn ai kaminawk hoi nawnto a hak han koi ahmuen to paek tih.
47Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
47Angmah ih angraeng koehhaih to panoek, toe amsakcoek ai, angraeng koehhaih baktiah toksah ai tamna loe, bop pak palak tih.
48Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
48Toe angraeng koehhaih sak han panoek ai pongah hmuen sah pazae tamna loe, kana parai ah bop mak ai. Mi kawbaktih doeh kapop ah paek ih kami khaeah, kapop ah hni tih: kapop ah ap ih kami khaeah, kapop kue ah hni o tih.
49Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
49Long nuiah hmai pakhrak han ih ni kang zoh; hmai kangh boih ai ah loe ka koehhaih akoep ai.
50Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
50Toe tuinuemhaih paek hanah ka tawn vop; to tiah akoep ai karoek to kawkrukmaw ka patang vop tih!
51A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
51Long nuiah angdaehhaih ohsak hanah kang zoh, tiah na poek o maw? Kang thuih o, to tiah na ai ni; tapraek han ih ni kang zoh:
52Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
52vaihi hoi kamtong pangato kaom imthung takoh to ampraek o tih, thumto hoi hnetto, hnetto hoi thumto misa ah angcoeng o tih.
53Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
53Ampa hoi a capa, amno hoi a canu, amni hoi langah, misa ah angcoeng o ueloe, ampraek o tih, tiah a naa.
54Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
54Anih mah kaminawk khaeah, Niduem bang hoi angthawk tahang tamai to na hnuk o naah, nangcae mah, Kho angzo tih, tiah na thuih o; na thuih o ih baktih toengah, kho angzoh.
55A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
55Aloih bang ih takhi song naah loe, nangcae mah, Bae tih, tiah na thuih o; na thuih o ih baktih toengah oh.
56Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
56Nangcae angsah thaih kaminawk! Van hoi long hma ah kaom hmuen kawng loe na panoek o; toe tikhoe vaihi thuem ah kaom atue loe na panoek o ai loe?
57Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
57Ue, tipongah katoeng hmuen sak hanah na panoek o thai ai loe?
58Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
58Na misa hoi nawnto lokcaekhaih im ah na caeh hoi naah, loklam ah anih hoi angdaehhaih to sah ah; to tih ai nahaeloe anih mah lokcaekkung khaeah na hoi tih, lokcaekkung mah angraeng khaeah na caeh haih ueloe, angraeng mah thongim thungah na va tih.
59Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
59Kang thuih o, rong han koi laiba na kii o ai karoek to na loih o mak ai, tiah a naa.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.