Lukáš 12
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
1Multis autem turbis circumstantibus, ita ut se invicem conculcarent, cœpit dicere ad discipulos suos: Attendite a fermento pharisæorum, quod est hypocrisis.
2Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
2Nihil autem opertum est, quod non reveletur: neque absconditum, quod non sciatur.
3Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
3Quoniam quæ in tenebris dixistis, in lumine dicentur: et quod in aurem locuti estis in cubiculis, prædicabitur in tectis.
4Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
4Dico autem vobis amicis meis: Ne terreamini ab his qui occidunt corpus, et post hæc non habent amplius quid faciant.
5Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte.
5Ostendam autem vobis quem timeatis: timete eum qui, postquam occiderit, habet potestatem mittere in gehennam: ita dico vobis, hunc timete.
6Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
6Nonne quinque passeres veneunt dipondio, et unus ex illis non est in oblivione coram Deo?
7Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
7sed et capilli capitis vestri omnes numerati sunt. Nolite ergo timere: multis passeribus pluris estis vos.
8Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
8Dico autem vobis: Omnis quicumque confessus fuerit me coram hominibus, et Filius hominis confitebitur illum coram angelis Dei:
9Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
9qui autem negaverit me coram hominibus, negabitur coram angelis Dei.
10A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
10Et omnis qui dicit verbum in Filium hominis, remittetur illi: ei autem qui in Spiritum Sanctum blasphemaverit, non remittetur.
11Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
11Cum autem inducent vos in synagogas, et ad magistratus, et potestates, nolite solliciti esse qualiter, aut quid respondeatis, aut quid dicatis.
12Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
12Spiritus enim Sanctus docebit vos in ipsa hora quid oporteat vos dicere.
13I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
13Ait autem ei quidam de turba: Magister, dic fratri meo ut dividat mecum hæreditatem.
14A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
14At ille dixit illi: Homo, quis me constituit judicem, aut divisorem super vos?
15I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
15Dixitque ad illos: Videte, et cavete ab omni avaritia: quia non in abundantia cujusquam vita ejus est ex his quæ possidet.
16Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
16Dixit autem similitudinem ad illos, dicens: Hominis cujusdam divitis uberes fructus ager attulit:
17I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
17et cogitabat intra se dicens: Quid faciam, quia non habeo quo congregem fructus meos?
18I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
18Et dixit: Hoc faciam: destruam horrea mea, et majora faciam: et illuc congregabo omnia quæ nata sunt mihi, et bona mea,
19A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
19et dicam animæ meæ: Anima, habes multa bona posita in annos plurimos: requiesce, comede, bibe, epulare.
20I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
20Dixit autem illi Deus: Stulte, hac nocte animam tuam repetunt a te: quæ autem parasti, cujus erunt?
21Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
21Sic est qui sibi thesaurizat, et non est in Deum dives.
22Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
22Dixitque ad discipulos suos: Ideo dico vobis, nolite solliciti esse animæ vestræ quid manducetis, neque corpori quid induamini.
23Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
23Anima plus est quam esca, et corpus plus quam vestimentum.
24Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
24Considerate corvos, quia non seminant, neque metunt, quibus non est cellarium, neque horreum, et Deus pascit illos. Quanto magis vos pluris estis illis?
25A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
25Quis autem vestrum cogitando potest adjicere ad staturam suam cubitum unum?
26Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
26Si ergo neque quod minimum est potestis, quid de ceteris solliciti estis?
27Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
27Considerate lilia quomodo crescunt: non laborant, neque nent: dico autem vobis, nec Salomon in omni gloria sua vestiebatur sicut unum ex istis.
28A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
28Si autem fœnum, quod hodie est in agro, et cras in clibanum mittitur, Deus sic vestit: quanto magis vos pusillæ fidei?
29I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
29Et vos nolite quærere quid manducetis, aut quid bibatis: et nolite in sublime tolli:
30Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
30hæc enim omnia gentes mundi quærunt. Pater autem vester scit quoniam his indigetis.
31Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
31Verumtamen quærite primum regnum Dei, et justitiam ejus: et hæc omnia adjicientur vobis.
32Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
32Nolite timere pusillus grex, quia complacuit Patri vestro dare vobis regnum.
33Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
33Vendite quæ possidetis, et date eleemosynam. Facite vobis sacculos, qui non veterascunt, thesaurum non deficientem in cælis: quo fur non appropriat, neque tinea corrumpit.
34Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
34Ubi enim thesaurus vester est, ibi et cor vestrum erit.
35Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
35Sint lumbi vestri præcincti, et lucernæ ardentes in manibus vestris,
36A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
36et vos similes hominibus exspectantibus dominum suum quando revertatur a nuptiis: ut, cum venerit et pulsaverit, confestim aperiant ei.
37Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
37Beati servi illi quos, cum venerit dominus, invenerit vigilantes: amen dico vobis, quod præcinget se, et faciet illos discumbere, et transiens ministrabit illis.
38A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
38Et si venerit in secunda vigilia, et si in tertia vigilia venerit, et ita invenerit, beati sunt servi illi.
39Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
39Hoc autem scitote, quoniam si sciret paterfamilias, qua hora fur veniret, vigilaret utique, et non sineret perfodi domum suam.
40Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
40Et vos estote parati: quia qua hora non putatis, Filius hominis veniet.
41I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
41Ait autem et Petrus: Domine, ad nos dicis hanc parabolam, an et ad omnes?
42I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
42Dixit autem Dominus: Quis, putas, est fidelis dispensator, et prudens, quem constituit dominus supra familiam suam, ut det illis in tempore tritici mensuram?
43Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
43Beatus ille servus quem, cum venerit dominus, invenerit ita facientem.
44Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
44Vere dico vobis, quoniam supra omnia quæ possidet, constituet illum.
45Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
45Quod si dixerit servus ille in corde suo: Moram facit dominus meus venire: et cœperit percutere servos, et ancillas, et edere, et bibere, et inebriari:
46Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
46veniet dominus servi illius in die qua non sperat, et hora qua nescit, et dividet eum, partemque ejus cum infidelibus ponet.
47Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
47Ille autem servus qui cognovit voluntatem domini sui, et non præparavit, et non facit secundum voluntatem ejus, vapulabit multis:
48Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
48qui autem non cognovit, et fecit digna plagis, vapulabit paucis. Omni autem cui multum datum est, multum quæretur ab eo: et cui commendaverunt multum, plus petent ab eo.
49Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
49Ignem veni mittere in terram, et quid volo nisi ut accendatur?
50Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
50Baptismo autem habeo baptizari: et quomodo coarctor usque dum perficiatur?
51A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
51Putatis quia pacem veni dare in terram? non, dico vobis, sed separationem:
52Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
52erunt enim ex hoc quinque in domo una divisi, tres in duos, et duo in tres
53Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
53dividentur: pater in filium, et filius in patrem suum, mater in filiam, et filia in matrem, socrus in nurum suam, et nurus in socrum suam.
54Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
54Dicebat autem et ad turbas: Cum videritis nubem orientem ab occasu, statim dicitis: Nimbus venit: et ita fit.
55A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
55Et cum austrum flantem, dicitis: Quia æstus erit: et fit.
56Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
56Hypocritæ ! faciem cæli et terræ nostis probare: hoc autem tempus quomodo non probatis?
57Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
57quid autem et a vobis ipsis non judicatis quod justum est?
58Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
58Cum autem vadis cum adversario tuo ad principem, in via da operam liberari ab illo, ne forte trahat te ad judicem, et judex tradat te exactori, et exactor mittat te in carcerem.
59Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
59Dico tibi, non exies inde, donec etiam novissimum minutum reddas.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.