Lukáš 23
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
1Et surgens omnis multitudo eorum, duxerunt illum ad Pilatum.
2A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
2Cœperunt autem illum accusare, dicentes: Hunc invenimus subvertentem gentem nostram, et prohibentem tributa dare Cæsari, et dicentem se Christum regem esse.
3Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
3Pilatus autem interrogavit eum, dicens: Tu es rex Judæorum? At ille respondens ait: Tu dicis.
4I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
4Ait autem Pilatus ad principes sacerdotum et turbas: Nihil invenio causæ in hoc homine.
5Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
5At illi invalescebant, dicentes: Commovet populum docens per universam Judæam, incipiens a Galilæa usque huc.
6Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
6Pilatus autem audiens Galilæam, interrogavit si homo Galilæus esset.
7A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
7Et ut cognovit quod de Herodis potestate esset, remisit eum ad Herodem, qui et ipse Jerosolymis erat illis diebus.
8Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.
8Herodes autem viso Jesu, gavisus est valde. Erat enim cupiens ex multo tempore videre eum, eo quod audierat multa de eo, et sperabat signum aliquod videre ab eo fieri.
9I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
9Interrogabat autem eum multis sermonibus. At ipse nihil illi respondebat.
10Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.
10Stabant autem principes sacerdotum et scribæ constanter accusantes eum.
11A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
11Sprevit autem illum Herodes cum exercitu suo: et illusit indutum veste alba, et remisit ad Pilatum.
12I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
12Et facti sunt amici Herodes et Pilatus in ipsa die: nam antea inimici erant ad invicem.
13Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
13Pilatus autem, convocatis principibus sacerdotum, et magistratibus, et plebe,
14Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.
14dixit ad illos: Obtulistis mihi hunc hominem, quasi avertentem populum, et ecce ego coram vobis interrogans, nullam causam inveni in homine isto ex his in quibus eum accusatis.
15Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
15Sed neque Herodes: nam remisi vos ad illum, et ecce nihil dignum morte actum est ei.
16Protož potresce ho, propustím jej.
16Emendatum ergo illum dimittam.
17Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.
17Necesse autem habebat dimittere eis per diem festum unum.
18Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.
18Exclamavit autem simul universa turba, dicens: Tolle hunc, et dimitte nobis Barabbam:
19Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
19qui erat propter seditionem quamdam factam in civitate et homicidium missus in carcerem.
20Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.
20Iterum autem Pilatus locutus est ad eos, volens dimittere Jesum.
21A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!
21At illi succlamabant, dicentes: Crucifige, crucifige eum.
22A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.
22Ille autem tertio dixit ad illos: Quid enim mali fecit iste? nullam causam mortis invenio in eo: corripiam ergo illum et dimittam.
23Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.
23At illi instabant vocibus magnis postulantes ut crucifigeretur: et invalescebant voces eorum.
24Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
24Et Pilatus adjudicavit fieri petitionem eorum.
25I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
25Dimisit autem illis eum qui propter homicidium et seditionem missus fuerat in carcerem, quem petebant: Jesum vero tradidit voluntati eorum.
26A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
26Et cum ducerent eum, apprehenderunt Simonem quemdam Cyrenensem venientem de villa: et imposuerunt illi crucem portare post Jesum.
27I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.
27Sequebatur autem illum multa turba populi et mulierum, quæ plangebant et lamentabantur eum.
28A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
28Conversus autem ad illas Jesus, dixit: Filiæ Jerusalem, nolite flere super me, sed super vos ipsas flete et super filios vestros.
29Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
29Quoniam ecce venient dies in quibus dicent: Beatæ steriles, et ventres qui non genuerunt, et ubera quæ non lactaverunt.
30Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!
30Tunc incipient dicere montibus: Cadite super nos; et collibus: Operite nos.
31Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
31Quia si in viridi ligno hæc faciunt, in arido quid fiet?
32Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
32Ducebantur autem et alii duo nequam cum eo, ut interficerentur.
33A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
33Et postquam venerunt in locum qui vocatur Calvariæ, ibi crucifixerunt eum: et latrones, unum a dextris, et alterum a sinistris.
34Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.
34Jesus autem dicebat: Pater, dimitte illis: non enim sciunt quid faciunt. Dividentes vero vestimenta ejus, miserunt sortes.
35I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
35Et stabat populus spectans, et deridebant eum principes cum eis, dicentes: Alios salvos fecit, se salvum faciat, si hic est Christus Dei electus.
36Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
36Illudebant autem ei et milites accedentes, et acetum offerentes ei,
37A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.
37et dicentes: Si tu es rex Judæorum, salvum te fac.
38A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
38Erat autem et superscriptio scripta super eum litteris græcis, et latinis, et hebraicis: Hic est rex Judæorum.
39Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
39Unus autem de his, qui pendebant, latronibus, blasphemabat eum, dicens: Si tu es Christus, salvum fac temetipsum et nos.
40A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?
40Respondens autem alter increpabat eum, dicens: Neque tu times Deum, quod in eadem damnatione es.
41Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
41Et nos quidem juste, nam digna factis recipimus: hic vero nihil mali gessit.
42I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
42Et dicebat ad Jesum: Domine, memento mei cum veneris in regnum tuum.
43I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
43Et dixit illi Jesus: Amen dico tibi: hodie mecum eris in paradiso.
44A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
44Erat autem fere hora sexta, et tenebræ factæ sunt in universam terram usque ad horam nonam.
45I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.
45Et obscuratus est sol, et velum templi scissum est medium.
46A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
46Et clamans voce magna Jesus ait: Pater, in manus tuas commendo spiritum meum. Et hæc dicens, expiravit.
47A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
47Videns autem centurio quod factum fuerat, glorificavit Deum, dicens: Vere hic homo justus erat.
48A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
48Et omnis turba eorum, qui simul aderant ad spectaculum istud, et videbant quæ fiebant, percutientes pectora sua revertebantur.
49Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.
49Stabant autem omnes noti ejus a longe, et mulieres, quæ secutæ eum erant a Galilæa, hæc videntes.
50A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
50Et ecce vir nomine Joseph, qui erat decurio, vir bonus et justus:
51Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,
51hic non consenserat consilio, et actibus eorum: ab Arimathæa civitate Judææ, qui exspectabat et ipse regnum Dei:
52Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,
52hic accessit ad Pilatum et petiit corpus Jesu:
53A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.
53et depositum involvit sindone, et posuit eum in monumento exciso, in quo nondum quisquam positus fuerat.
54A byl den připravování, a sobota se začínala.
54Et dies erat parasceves, et sabbatum illucescebat.
55Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
55Subsecutæ autem mulieres, quæ cum eo venerant de Galilæa, viderunt monumentum, et quemadmodum positum erat corpus ejus.
56Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.
56Et revertentes paraverunt aromata, et unguenta: et sabbato quidem siluerunt secundum mandatum.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.