Lukáš 21
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.
1Respiciens autem, vidit eos qui mittebant munera sua in gazophylacium, divites.
2Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty.
2Vidit autem et quamdam viduam pauperculam mittentem æra minuta duo.
3I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní.
3Et dixit: Vere dico vobis, quia vidua hæc pauper plus quam omnes misit.
4Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.
4Nam omnes hi ex abundanti sibi miserunt in munera Dei: hæc autem ex eo quod deest illi, omnem victum suum quem habuit, misit.
5A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl:
5Et quibusdam dicentibus de templo quod bonis lapidibus et donis ornatum esset, dixit:
6Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
6Hæc quæ videtis, venient dies in quibus non relinquetur lapis super lapidem, qui non destruatur.
7I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?
7Interrogaverunt autem illum, dicentes: Præceptor, quando hæc erunt, et quod signum cum fieri incipient?
8On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.
8Qui dixit: Videte ne seducamini: multi enim venient in nomine meo, dicentes quia ego sum: et tempus appropinquavit: nolite ergo ire post eos.
9Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec.
9Cum autem audieritis prælia et seditiones, nolite terreri: oportet primum hæc fieri, sed nondum statim finis.
10Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.
10Tunc dicebat illis: Surget gens contra gentem, et regnum adversus regnum.
11A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.
11Et terræmotus magni erunt per loca, et pestilentiæ, et fames, terroresque de cælo, et signa magna erunt.
12Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé.
12Sed ante hæc omnia injicient vobis manus suas, et persequentur tradentes in synagogas et custodias, trahentes ad reges et præsides propter nomen meum:
13A toť se vám díti bude na svědectví.
13continget autem vobis in testimonium.
14Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.
14Ponite ergo in cordibus vestris non præmeditari quemadmodum respondeatis:
15Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši.
15ego enim dabo vobis os et sapientiam, cui non poterunt resistere et contradicere omnes adversarii vestri.
16Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.
16Trademini autem a parentibus, et fratribus, et cognatis, et amicis, et morte afficient ex vobis:
17A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé.
17et eritis odio omnibus propter nomen meum:
18Ale vlas s hlavy vaší nezahyne.
18et capillus de capite vestro non peribit.
19V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.
19In patientia vestra possidebitis animas vestras.
20Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.
20Cum autem videritis circumdari ab exercitu Jerusalem, tunc scitote quia appropinquavit desolatio ejus:
21A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.
21tunc qui in Judæa sunt, fugiant ad montes, et qui in medio ejus, discedant: et qui in regionibus, non intrent in eam,
22Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.
22quia dies ultionis hi sunt, ut impleantur omnia quæ scripta sunt.
23Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto.
23Væ autem prægnantibus et nutrientibus in illis diebus ! erit enim pressura magna super terram, et ira populo huic.
24I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.
24Et cadent in ore gladii, et captivi ducentur in omnes gentes, et Jerusalem calcabitur a gentibus, donec impleantur tempora nationum.
25A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,
25Et erunt signa in sole, et luna, et stellis, et in terris pressura gentium præ confusione sonitus maris, et fluctuum:
26Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.
26arescentibus hominibus præ timore, et exspectatione, quæ supervenient universo orbi: nam virtutes cælorum movebuntur:
27A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.
27et tunc videbunt Filium hominis venientem in nube cum potestate magna et majestate.
28A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich, protože se přibližuje vykoupení vaše.
28His autem fieri incipientibus, respicite, et levate capita vestra: quoniam appropinquat redemptio vestra.
29I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.
29Et dixit illis similitudinem: Videte ficulneam, et omnes arbores:
30Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto.
30cum producunt jam ex se fructum, scitis quoniam prope est æstas.
31Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží.
31Ita et vos cum videritis hæc fieri, scitote quoniam prope est regnum Dei.
32Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane.
32Amen dico vobis, quia non præteribit generatio hæc, donec omnia fiant.
33Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
33Cælum et terra transibunt: verba autem mea non transibunt.
34Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den.
34Attendite autem vobis, ne forte graventur corda vestra in crapula, et ebrietate, et curis hujus vitæ, et superveniat in vos repentina dies illa:
35Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země.
35tamquam laqueus enim superveniet in omnes qui sedent super faciem omnis terræ.
36Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.
36Vigilate itaque, omni tempore orantes, ut digni habeamini fugere ista omnia quæ futura sunt, et stare ante Filium hominis.
37I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.
37Erat autem diebus docens in templo: noctibus vero exiens, morabatur in monte qui vocatur Oliveti.
38A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.
38Et omnis populus manicabat ad eum in templo audire eum.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.