Lukáš 23
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
1И уставши њих све мноштво, одведоше Га к Пилату.
2A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
2И почеше Га тужити говорећи: Овог нађосмо да отпађује народ наш, и забрањује давати ћесару данак, и говори да је он Христос цар.
3Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
3А Пилат Га запита: Ти ли си цар јудејски? А Он одговарајући рече му: Ти кажеш.
4I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
4А Пилат рече главарима свештеничким и народу: Ја не налазим никакве кривице на овом човеку.
5Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
5А они наваљиваху говорећи: Он буни људе учећи по свој Јудеји почевши од Галилеје довде.
6Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
6А Пилат чувши за Галилеју запита: Зар је он Галилејац?
7A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
7И разумевши да је из подручја Иродовог посла Га Ироду, који такође беше у Јерусалиму оних дана.
8Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.
8А Ирод, видевши Исуса, би му врло мило; јер је одавно желео да Га види, јер је много слушао за Њега, и надаше се да ће видети од Њега какво чудо.
9I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
9И пита Га много које за шта; али му Он ништа не одговори.
10Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.
10А главари свештенички и књижевници стајаху, и једнако тужаху Га.
11A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
11А Ирод осрамотивши Га са својим војницима, и наругавши Му се, обуче Му белу хаљину, и посла Га натраг Пилату.
12I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
12И у тај се дан помирише Пилат и Ирод међу собом; јер пре беху у завади.
13Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
13А Пилат сазвавши главаре свештеничке и кнезове и народ
14Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.
14рече им: Доведосте ми овог човека као који народ отпађује, и ето ја га пред вама испитах, и не налазим на овом човеку ниједну кривицу што ви на њега говорите;
15Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
15а ни Ирод, јер сам га слао к њему; и ето се не налази ништа да је учинио што би заслуживало смрт.
16Protož potresce ho, propustím jej.
16Дакле, да га избијем па да пустим.
17Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.
17А требаше о сваком празнику пасхе да им пусти по једног сужња.
18Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.
18Али народ сав повика говорећи: Узми овог, а пусти нам Вараву;
19Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
19који беше бачен у тамницу за некакву буну учињену у граду и за крв.
20Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.
20А Пилат опет рече да би он хтео пустити Исуса.
21A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!
21А они викаху говорећи: Распни га, распни.
22A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.
22А он им трећи пут рече: Какво је дакле он зло учинио? Ја ништа на њему не нађох што би заслуживало смрт; дакле да га избијем па да пустим.
23Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.
23А они једнако наваљиваху с великом виком, и искаху да се Га разапне; и надвлада вика њихова и главара свештеничких.
24Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
24И Пилат пресуди да буде као што они ишту.
25I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
25И пусти оног што искаху, који беше бачен у тамницу за буну и за крв; а Исуса остави на њихову вољу.
26A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
26И кад Га поведоше, ухватише неког Симона Киринца који иђаше из поља, и метнуше на њега крст да носи за Исусом.
27I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.
27А за Њим иђаше мноштво народа и жена, које плакаху и нарицаху за Њим.
28A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
28А Исус обазревши се на њих рече: Кћери јерусалимске! Не плачите за мном, него плачите за собом и за децом својом.
29Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
29Јер гле, иду дани у које ће се рећи: Благо нероткињама, и утробама које не родише, и сисама које не дојише.
30Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!
30Тада ће почети говорити горама: Падните на нас; и бреговима: Покријте нас.
31Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
31Јер кад се овако ради од сировог дрвета, шта ће бити од сувог?
32Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
32Вођаху пак и друга два злочинца да погубе с Њим.
33A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
33И кад дођоше на место које се зваше костурница, онде разапеше Њега и злочинце, једног с десне стране а другог с леве.
34Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.
34А Исус говораше: Оче! Опрости им; јер не знаду шта чине. А делећи Његове хаљине бацаху коцке.
35I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
35И народ стајаше те гледаше, а и кнезови с њима ругаху Му се говорећи: Другима поможе, нека помогне и себи, ако је он Христос, избраник Божји.
36Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
36А и војници Му се ругаху, и приступаху к Њему и даваху Му оцат,
37A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.
37и говораху: Ако си ти цар јудејски помози сам себи.
38A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
38А беше над Њим и натпис написан словима грчким и латинским и јеврејским: Ово је цар јудејски.
39Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
39А један од обешених злочинаца хуљаше на Њега говорећи: Ако си ти Христос помози себи и нама.
40A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?
40А други одговарајући ћуткаше га и говораше: Зар се ти не бојиш Бога, кад си и сам осуђен тако?
41Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
41И ми смо још праведно осуђени; јер примамо по својим делима као што смо заслужили; али Он никакво зло није учинио.
42I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
42И рече Исусу: Опомени ме се, Господе, кад дођеш у царство своје.
43I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
43И рече му Исус: Заиста ти кажем: данас ћеш бити са мном у рају.
44A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
44А беше око шестог сахата, и тама би по свој земљи до сахата деветог.
45I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.
45И помрча сунце, и завес црквени раздре се напола.
46A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
46И повикавши Исус гласно рече: Оче! У руке Твоје предајем дух свој. И рекавши ово издахну.
47A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
47А кад виде капетан шта би, стаде хвалити Бога говорећи: Заиста овај човек беше праведник.
48A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
48И сав народ који се беше скупио да гледа ово, кад виде шта бива, врати се бијући се у прси своје.
49Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.
49А сви Његови знанци стајаху издалека, и жене које беху ишле за Њим из Галилеје, и гледаху ово.
50A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
50И гле, човек, по имену Јосиф, саветник, човек добар и праведан,
51Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,
51(он не беше пристао на њихов савет и на посао) из Ариматеје града јудејског, који и сам чекаше царство Божије,
52Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,
52он приступивши к Пилату заиска тело Исусово.
53A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.
53И скиде Га, и обави платном, и метну Га у гроб исечен, у коме нико не беше никад метнут.
54A byl den připravování, a sobota se začínala.
54И дан беше петак, и субота освиташе.
55Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
55А жене које беху дошле с Исусом из Галилеје, идоше за Јосифом, и видеше гроб и како се тело метну.
56Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.
56Вративши се пак приправише мирисе и миро. И у суботу дакле осташе на миру по закону.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.