Lukáš 24
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
1Now upon the first day of the week, very early in the morning, they came unto the sepulchre, bringing the spices which they had prepared, and certain others with them.
2I nalezly kámen odvalený od hrobu.
2And they found the stone rolled away from the sepulchre.
3A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
3And they entered in, and found not the body of the Lord Jesus.
4I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
4And it came to pass, as they were much perplexed thereabout, behold, two men stood by them in shining garments:
5Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
5And as they were afraid, and bowed down their faces to the earth, they said unto them, Why seek ye the living among the dead?
6Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
6He is not here, but is risen: remember how he spake unto you when he was yet in Galilee,
7Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
7Saying, The Son of man must be delivered into the hands of sinful men, and be crucified, and the third day rise again.
8I rozpomenuly se na slova jeho.
8And they remembered his words,
9A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
9And returned from the sepulchre, and told all these things unto the eleven, and to all the rest.
10Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
10It was Mary Magdalene, and Joanna, and Mary the mother of James, and other women that were with them, which told these things unto the apostles.
11Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
11And their words seemed to them as idle tales, and they believed them not.
12Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
12Then arose Peter, and ran unto the sepulchre; and stooping down, he beheld the linen clothes laid by themselves, and departed, wondering in himself at that which was come to pass.
13A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
13¶ And, behold, two of them went that same day to a village called Emmaus, which was from Jerusalem about threescore furlongs.
14A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
14And they talked together of all these things which had happened.
15I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
15And it came to pass, that, while they communed together and reasoned, Jesus himself drew near, and went with them.
16Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
16But their eyes were holden that they should not know him.
17I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
17And he said unto them, What manner of communications are these that ye have one to another, as ye walk, and are sad?
18A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
18And the one of them, whose name was Cleopas, answering said unto him, Art thou only a stranger in Jerusalem, and hast not known the things which are come to pass there in these days?
19Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
19And he said unto them, What things? And they said unto him, Concerning Jesus of Nazareth, which was a prophet mighty in deed and word before God and all the people:
20A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
20And how the chief priests and our rulers delivered him to be condemned to death, and have crucified him.
21My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
21But we trusted that it had been he which should have redeemed Israel: and beside all this, to day is the third day since these things were done.
22Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
22Yea, and certain women also of our company made us astonished, which were early at the sepulchre;
23A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
23And when they found not his body, they came, saying, that they had also seen a vision of angels, which said that he was alive.
24I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
24And certain of them which were with us went to the sepulchre, and found it even so as the women had said: but him they saw not.
25Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
25Then he said unto them, O fools, and slow of heart to believe all that the prophets have spoken:
26Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
26Ought not Christ to have suffered these things, and to enter into his glory?
27A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
27And beginning at Moses and all the prophets, he expounded unto them in all the scriptures the things concerning himself.
28A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
28And they drew nigh unto the village, whither they went: and he made as though he would have gone further.
29Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
29But they constrained him, saying, Abide with us: for it is toward evening, and the day is far spent. And he went in to tarry with them.
30I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
30And it came to pass, as he sat at meat with them, he took bread, and blessed it , and brake, and gave to them.
31I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
31And their eyes were opened, and they knew him; and he vanished out of their sight.
32I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
32And they said one to another, Did not our heart burn within us, while he talked with us by the way, and while he opened to us the scriptures?
33A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
33And they rose up the same hour, and returned to Jerusalem, and found the eleven gathered together, and them that were with them,
34Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
34Saying, The Lord is risen indeed, and hath appeared to Simon.
35I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
35And they told what things were done in the way, and how he was known of them in breaking of bread.
36A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
36¶ And as they thus spake, Jesus himself stood in the midst of them, and saith unto them, Peace be unto you.
37Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
37But they were terrified and affrighted, and supposed that they had seen a spirit.
38I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
38And he said unto them, Why are ye troubled? and why do thoughts arise in your hearts?
39Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
39Behold my hands and my feet, that it is I myself: handle me, and see; for a spirit hath not flesh and bones, as ye see me have.
40A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
40And when he had thus spoken, he shewed them his hands and his feet.
41Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
41And while they yet believed not for joy, and wondered, he said unto them, Have ye here any meat?
42A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
42And they gave him a piece of a broiled fish, and of an honeycomb.
43A vzav to, pojedl před nimi,
43And he took it , and did eat before them.
44A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
44And he said unto them, These are the words which I spake unto you, while I was yet with you, that all things must be fulfilled, which were written in the law of Moses, and in the prophets, and in the psalms, concerning me.
45Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
45Then opened he their understanding, that they might understand the scriptures,
46A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
46And said unto them, Thus it is written, and thus it behoved Christ to suffer, and to rise from the dead the third day:
47A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
47And that repentance and remission of sins should be preached in his name among all nations, beginning at Jerusalem.
48Vy jste pak svědkové toho.
48And ye are witnesses of these things.
49A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
49¶ And, behold, I send the promise of my Father upon you: but tarry ye in the city of Jerusalem, until ye be endued with power from on high.
50I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
50¶ And he led them out as far as to Bethany, and he lifted up his hands, and blessed them.
51I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
51And it came to pass, while he blessed them, he was parted from them, and carried up into heaven.
52A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
52And they worshipped him, and returned to Jerusalem with great joy:
53A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
53And were continually in the temple, praising and blessing God. Amen.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.