Lukáš 17
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
1Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda tomu, skrze kohož přicházejí.
1A KOTIN majani on japwilim a tounpadak kan: Nan jota kak, men kamakar kan en jo pwaida, a juedi on me kokido.
2Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
2A mau on, takai en ir plaua eu en paudoki on ni tapin wor a, ap lokidokila nan madau, jan a kamakar amen tikitik pukat.
3Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
3Kalaka pein komail! Ma ri om ol wia dipi on uk, en kapun on i, a ma a pan kalukila, maki on i.
4A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
4A ma a wia dipi on uk pan ijepak ni ran eu o pure don uk pan ijepak indada: I kalula, koe en maki on i!
5I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
5A wanporon akan potoan on Kaun o: Re kotin kalaudela at pojon!
6I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
6A Kaun o kotin majani: Ma omail pojon laudi on wan katirin, komail pan kak indai on tuka pik pot et: Kai jan, kajau on nan madau, a pan oke komail.
7Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Pojď a seď za stůl?
7A ij re omail, me a ladu men, me kin matimat o kamakamana man akan, pan indan i ni a puredo jan matuel o: Madan kodo mondi o mana?
8Ale zdali raději nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij?
8A jota pan indan i: Kaonopada me i pan mana nin jautik o, kaiada om likau, papa ia, lao i manaer o nim, a muri koe pan mana o nim.
9Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se.
9De a pan danke ladu pweki a wiada, me a majani on i? I lamelam jo.
10Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
10Pil dueta komail, komail, lao wiadar meakan me kakaliki on komail er, komail ap pan inda: Kit ladu mal, pwe i eta, me je wiadar, me kakalik on kit er.
11I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
11Kadekadeo ni a kotilan Jerujalem, a kotin weid nan wein Jamaria o Kalilaa.
12A když vcházel do jednoho městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteřížto stáli zdaleka.
12O ni a kotin kotilon on nan kijin kanim eu, purai kit!
13A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
13Irail nil laudeda indada: Main Iejuj, kupurai kit!
14Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
14A lao kotin majanier, ap majani on irail: Komail koieila kajanjale on pein komail on jamero kan. Kadekadeo ni arail kokola irail kelailada.
15Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebě Boha.
15A amen irail ni a kilaner me a kelailadar, ap puredo nil laudeda, kapikapina Kot.
16A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
16O poridi jan aluwilu a, danke i; ari, i men Jamaria men.
17I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jest jich devět?
17Iejuj kotin japen majani: Kaidin me ek, me kelailadar, a ia me duemen oko?
18Nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
18Jota me pure don kapina Kot, ol en liki men et eta?
19I řekl jemu: Vstana, jdi, víra tvá tě uzdravila.
19A majani on i: Uda ko wei, om pojon me kakel uk ada!
20Otázán pak jsa od zákoníků, kdy přijde království Boží, odpověděl jim a řekl: Nepřijdeť království Boží patrně.
20Parijar akai lao kalelapok re a: Dokan da me wein Kot pan pwaida? A kotin japen majani: Nan wein Kot jota kin janjal kokodo.
21Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
21Irail jota pan indada: Kilan met, de kilan monen, pwe kilan, wein Kot mi lol omail.
22I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti jeden den Syna člověka, a neuzříte.
22A kotin majani on japwilim a tounpadak kan: Ran oko pan kodo, me komail pan men kilanada ran eu en Nain aramaj, a komail jota pan kak kilan.
23A dějíť vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechoďte, ani následujte.
23Irail pan indai on komail: Kilan monen, de kilan met! A der kola o der idauen ir ala!
24Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
24Pwe duen liol kin linalin jan apali en lan lel pali teio en lan, iduen Nain aramaj ni a ran o.
25Ale nejprve musí mnoho trpěti, a potupen býti od národu tohoto.
25A maj a pan kalokolok toto o lokidokila ren di wet.
26A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
26O duen a wiaui ni muein Noa, iduen a pan wiaui ni ran oko en Nain aramaj:
27Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
27Irail mana, irail nim, irail papaud, irail kapapaud, lao lei ran en Noa a pedelon on nan war im o, o nolik pwaida kamom ir ala karoj.
28A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
28Pil dueta ni muein Lot: Irail mana, irail nim, irail netinet, irail japajap, irail kauadar im,
29Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, pršel oheň s sirou s nebe, a zahladil všecky.
29A ni ran o, me Lot koiei jan Jodom, kijiniai o jwepel ap moredi jan nanlan, kame ir ala karoj.
30Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
30Nan iduen a pan wiaui ni ran, me Nain aramaj pan janjaledo.
31V ten čas kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
31Ni ran o meamen mi pon im, o a kapwa mi nan im, a ender kodi on ale. O pil dueta me mimi nan jap, i ender puredo.
32Pomněte na Lotovu ženu.
32Tamatamanda en Lot a paud!
33Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej.
33Pwe meamen kanakanai on maur a, pan pupe jan, a me pan kajela, nan i me pan maureta.
34Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
34I indai on komail, ni pon ota ol riamen pan wonon pon pet eu, amen pan peuka jan, a me teio pan mimieta.
35Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
35Li riamen pan irij pena plaua, amen pan peuka jan, a me teio pan mimieta.
36Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
36Ol riamen pan mi nan jap, amen pan peuka jan, a me teio pan mimieta.
37I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
37Irail japen potoan on i: Ia Main? A kotin majani on irail: Waja me man mat mi ia, nan i waja pwin ikel pan pil pokon pena ia.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.