Lukáš 20
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Baibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)
1I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
1EIA hoi kekahi, i kekahi o ia mau la, i kana ao ana i kanaka iloko o ka luakini me ka hai mai i ka euanelio, kau ae la na kahuna nui, a me ka poe kakauolelo, a me na lunakahiko;
2I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
2Olelo aku la lakou ia ia, i aku la, E hai mai oe ia makou, ma ka mana hea i hana'i oe i keia mau mea? Nawai hoi ia mana i haawi ia oe?
3I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
3Olelo mai la oia, i mai la ia lakou, Hookahi a'u mea hoi e ninau aku ai ia oukou, e hai mai hoi oukou ia'u.
4Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
4O ka bapetizo ana o Ioane, no ka lani mai anei ia, no na kanaka anei?
5Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
5A kukakuka lakou lakou iho, i iho la, Ina e olelo aku kakou, No ka lani; e ninau mai no ia, No ke aha la hoi i manaoio ole ai oukou ia ia?
6Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
6A ina o olelo kakou, No na kanaka; e hailuku mai kanaka a pau ia kakou; no ka mea, i ko lakou manao he kaula o Ioane.
7I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
7A olelo aku la lakou, aole lakou i ike i kahi nolaila mai ia.
8I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
8I mai la hoi o Iesu ia lakou, Aole hoi au e hai aku ia oukou, i ka mana a'u i haua aku ai i keia mau mea.
9I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
9Alaila olelo mai oia i kanaka i keia olelonane; Kanu iho la kekahi kanaka i ka malawaina, a waiho aku ia i na hoaaina, a hele aku la a liuliu loa ma ka aina e.
10A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
10A i ka manawa pono, hoouna mai la ia i kahi kauwa i ka poe hoaaina i haawi lakou ia ia i ka hua o ka malawaina; a pepehi iho la na hoaaina ia ia, a hoihoi nele aku la ia ia.
11A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
11Alaila hoouna hou mai la oia i kekahi kauwa; a pepehi hou lakou ia ia, a hoomainoino, a hoihoi nele aku la ia ia.
12I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
12A mahope iho, hoouna hou mai la oia i ke kolu; a hana eha aku la lakou ia ia, a kipaku aku la.
13Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
13Alaila i iho la ka haku o ka malawaina, Pehea la wau e hana'i? E hoouna aku au i ka'u keiki punahele, aia ike lakou ia ia, e manao mahalo mai paha lakou ia ia.
14Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
14A ike ua poe hoaaina la ia ia, kamailio iho la lakou ia lakou iho, i iho la, Eia ka hooilina; ina hoi! e pepehi kakou ia ia a make, i lilo io mai ka aina ia kakou.
15A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
15A kipaku aku la lakou ia ia mawaho o ka malawaina, pepehi iho la a make. Heaha la hoi ka ka haku nona ka malawaina e hana mai ai ia lakou?
16Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
16E hele mai no ia a luku mai ia poe hoaaina, a e haawi aku i ka malawaina i kekahi poe e. Olelo iho la ka poe e hoolohe ana, Aole loa ia!
17A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
17A nana mai la oia ia lakou, i mai la, Heaha hoi ke ano o keia i palapalaia, O ka pohaku a ka poe nana hale i haalele ai, oia ke hooliloia i pohaku kumu no ke kihi?
18Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
18O ka mea e haule maluna iho o ua pohaku la, e haihaiia oia, a o ka mea e hioloia'i e ia, e pepe loa no ia.
19I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
19A imi iho la ka poe kahuna nui, a me ka poe kakauolelo e kau na lima maluna ona ia manawa, aka, ua makau lakou i kanaka: no ka mea, ua ike lakou, ua olelo mai oia i keia olelonane no lakou.
20Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
20A kiai aku la lakou ia ia, a hoouna ae la i na kiu e hookamani ia lakou iho he mau kanaka pono; e hoohihia ia ia i kana olelo, e haawi aku lakou ia ia i ka lima a me ka mana o ke kiaaina;
21I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
21A ninau aku lakou ia ia, i aku la, E ke kumu, ua ike makou he pololei kau olelo ana a me kau ao ana, aole oe i manao ia waho, aka, ua hoike oe i ka aoao o ke Akua me ka oiaio;
22Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
22He pono anei ke hookupu makou ia Kaisara, aole anei?
23Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
23Ike no hoi oia i ko lakou maalea, i mai la ia lakou, No ke aha la oukou i hoohuahualau mai nei ia'u?
24Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
24E hoike mai oukou ia'u i kahi denari; nowai kona kii a me ka palapala? Hai aku la lakou, i aku la hoi, No Kaisara.
25On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
25I mai la oia ia lakou, E haawi aku hoi i ka Kaisara ia Kaisara, a i ka ke Akua i ke Akua.
26I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
26Aole e hiki ia lakou ke hoohihia ia ia ma kana olelo imua o ke alo o kanaka: a kakanu iho la lakou me ka mahalo i ka olelo ana i hai mai ai.
27Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
27Alaila hele ae la kekahi o ka poe Sadukaio, ka poe i hoole i ke alahouana: ninau aku la lakou ia ia,
28Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
28I aku la, E ke Kumu, ua palapala mai o Mose ia makou, O ka mea ua make kona kaikuaana ka mea wahine, a i make keiki ole, e mare aku kona kaikaina i kana wahine, a e hoohanau keiki na kona kaikuaana.
29I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
29Ehiku no hoahanau kane; a mare aku la ka mua i ka wahine, a make keiki ole ia.
30I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
30A mare iho la kona hope mai i ua wahine la, a make keiki ole no hoi ia.
31A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
31A o ke kolu hoi, ua mare aku la oia ia ia, a pela no hoi lakou a ehiku; make iho la lakou, aole a lakou keiki.
32Nejposléze po všech umřela i žena.
32A mahope o lakou a pau, make iho la no hoi ua wahine la.
33Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
33A i ke alahouana, owai la ka mea o lakou ia ia ka wahine? No ka mea, ua mare lakou a ehiku ia ia.
34A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.
34Hai mai la Iesu, i mai la ia lakou, O ko ke ao nei, ua mare lakou, a ua hoopalauia no hoi;
35Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.
35Aka, o ka poe e pono ke loaa pu ia lakou kela ao aku me ka hoala hou ia mai mai waena mai o ka poe make, aole o lakou e mare, aole no hoi e hoopalauia.
36Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
36No ka mea, aole e hiki ia lakou ke make hou, no ka mea, e like no lakou me ka poe anela; he poe keiki hoi lakou na ke Akua, na keiki hoi o ke alahouana.
37A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
37A no ka hoala hou ana o ka poe i make, ua hoike mai o Mose ma ka laau i kona kapa ana i ka Haku, ke Akua no Aberahama, ke Akua no Isaaka, ke Akua no Iakoba.
38Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
38Aole hoi ia he Akua no ka poe make, aka, no ka poe ola; no ka mea, e ola ana lakou a pau ia ia.
39Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
39Alaila olelo aku la kekahi poe kakauolelo, i aku la, E ke Kumu, ua pono kau olelo ana.
40I neodvážili se jeho na nic více tázati.
40Aole hoi o lakou i aa e ninau hou aku ia ia.
41On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
41A i mai la oia ia lakou, Pehea la hoi lakou i olelo ai, He keiki ka Mesia na Davida?
42A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
42A o Davida kekahi i olelo mai ma ka buke Halelu, I mai la o Iehova i kuu Haku, E noho oe ma ko'u lima akau,
43Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
43A hoolilo iho au i kou poe enemi i paepae no kou mau wawae.
44Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
44Nolaila, ina pela o Davida i kapa ai ia ia i Haku, pehea la hoi ia e keiki ai nana?
45I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
45A i ka hoolohe ana o ka poe kanaka, olelo mai la oia i kana poe haumana,
46Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
46E malama ia oukou iho i ka poe kakauolelo, ka poe i makemake e hele me ka lole hooluelue, a me ke alohaia mai ma kahi kanaka, a me na noho kiekie maloko o na halehalawai, a me na wahi maikai loa i na ahaaina;
47Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
47Ka poe i hoopau i na hale o na wahinekanemake, a hooloihi hoi i ka pule i ikeia mai ai; e nui auanei hoi ko lakou make.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.