Lukáš 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bible Mutal (Kosraean)
1I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
1Jesus el tuh fahsr in sie ima in wheat ke sie len Sabbath. Mwet tumal lutlut elos mutawauk in kinis fokin wheat uh, ac ilya inpaolos ac mongo kac.
2Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
2Kutu mwet Pharisee elos siyuk, “Efu kowos ku oru ma su Ma Sap lasr uh tia lela in orek ke len Sabbath?”
3I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
3Jesus el topkolos ac fahk, “Ya kowos soenna riti ma David el tuh oru ke el ac mwet lal elos masrinsral?
4Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
4El tuh utyak nu in lohm sin God, eis bread ma kisayang nu sin God ac kang, ac sang pac nu sin mwet ma welul in wi pac kang. A ma inge lain Ma Sap, mweyen wangin mwet ku in kang bread inge sayen mwet tol.”
5I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
5Ac Jesus el fahk pac nu selos, “Wen nutin Mwet el Leum lun len Sabbath.”
6Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
6Ke sie pac len Sabbath uh Jesus el utyak nu in iwen lolngok ac luti we. Oasr sie mwet muta we su lac paol layot ulla.
7I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
7Kutu mwet luti Ma Sap ac mwet Pharisee tuh kena suk sripa elos in tukakunulak Jesus kac, ke ma inge elos tuni na lah Jesus el ac akkeyala mwet ke len Sabbath.
8Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
8Tuh Jesus el etu nunak lalos, ac el fahk nu sin mwet se ma ul paol, “Tuyak ac fahsru nu meet uh.” Mwet sac tuyak ac som tu insac.
9Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
9Na Jesus el fahk nu selos, “Nga siyuk suwos: mea Ma Sap lasr uh lela nu sesr in oru ke len Sabbath? In oru ma wo, ku in oru ma koluk? In molela moul lun sie mwet, ku in kunausla?”
10A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
10El ngetang liyalos nukewa su raunella, na el fahk nu sin mukul sac, “Asroela poum.” El oru, ac paol kwela.
11Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
11Elos arulana kasrkusrak ac mutawauk in pwapa inmasrlolos ke ma elos ac ku in oru nu sin Jesus.
12I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
12In pacl sac Jesus el utyak nu fin eol soko in pre, ac el sisla fong nufon se we in pre nu sin God.
13A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
13Ke lenelik el pangon mwet tumal lutlut nu yorol ac sulela singoul luo selos, ac pangnolos mwet sap:
14(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
14Simon (su el sang inel Peter) ac Andrew ma lel; James ac John, Philip ac Bartholomew,
15Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
15Matthew ac Thomas, James wen natul Alphaeus, ac Simon mwet Zealot.
16Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
16Judas wen natul James, ac Judas Iscariot, su tuh forla tukakunulak tok.
17I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
17Ke Jesus el oatui liki fineol uh wi mwet sap lal, el tu yen tupasrpasr se wi sie u na lulap sin mwet lutlut lal. Oasr pac sie u lulap tukeni we su tuku liki acn Judea nufon ac Jerusalem, oayapa liki siti lun Tyre ac Sidon su oan sisken meoa uh.
18I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
18Mwet inge tuku in tuh lohng luti lal, oayapa in akkeyeyukla ke mas lalos. Elos su keok ke ngun fohkfok elos wi pac muta we ac akkeyeyukla.
19A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
19Mwet nukewa srike na in kahlilya, mweyen ku na yohk tuku kacl me, ac akkeyalosla nukewa.
20A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
20Jesus el ngetang nu sin mwet lutlut lal ac fahk, “Insewowo kowos su sukasrup, Tuh Tokosrai lun God ma lowos!
21Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
21“Insewowo kowos su masrinsral inge, Tuh kowos fah kihp! “Insewowo kowos su tung inge, Tuh kowos fah israsr!
22Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
22“Insewowo kowos ke mwet uh srungakowos, srikowosla, angon kowos, ac kunausla inewos ke sripen Wen nutin Mwet!
23Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
23Kowos in insewowo ke pacl ouinge uh, ac srosro ke engan, tuh yoklana ma lacne lowos inkusrao. Tuh mwet matu lalos oru oapana inge nu sin mwet palu su somla meet.
24Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
24“A we nu suwos su kasrup in pacl inge, Tuh kowos eis tari mwe insewowo lowos!
25Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
25“We nu suwos su kihp in pacl inge, Tuh kowos ac fah masrinsral! “Ac we nu suwos su israsr in pacl inge, Tuh kowos ac fah asor ac tung!
26Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
26“We nu suwos ke mwet nukewa kaskas wo keiwos, tuh mwet matu lalos elos oru oapana inge nu sin mwet palu kikiap su somla.”
27Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
27“Tusruktu nga fahk nu suwos su lohng kas luk: Lungse mwet lokoalok lowos, ac oru wo nu selos su srungakowos.
28Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
28Akinsewowoyalos su selngawi kowos, ac pre kaclos su oru koluk nu suwos.
29A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
29Kutena mwet fin puokya la oalum, sang pac elan puokya layen ngia. Mwet se fin eisla coat lom, kom sang pac nuknuk fon lom an nu sel.
30Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
30Sang nu selos nukewa su siyuk sum ke kutena ma, ac mwet se fin eisla kutena ma lom, nimet siyuk elan sifil folokonot nu sum.
31A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
31Oru nu sin mwet ngia oapana ma kom lungse elos in oru nu sum.
32Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
32“Kowos fin lungse mwet na ma lungse kowos uh, mwe insewowo fuka kowos nunku mu kowos ac eis kac? Finne mwet koluk uh, elos lungse pac mwet ma lungse elos!
33A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
33Ac kowos fin oru wo nu sin mwet na ma oru wo nu suwos uh, mwe insewowo fuka kowos nunku mu kowos ac eis kac? Finne mwet koluk, elos oru pac ouingan!
34A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
34Ac kowos fin sang ma lowos in kasru na mwet ma kowos etu mu kowos in sifilpa eis selos uh, ya kowos nunku mu kowos ac eis mwe insewowo kac? Finne mwet koluk, elos sang pac kasru nu sin mwet koluk saya uh, elos in mau ku in sifilpa eis ke lupan na maelos sang ah!
35Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
35In tia ouinge. A kowos in lungse mwet lokoalok lowos, ac oru wo nu selos; sang mwe kasru ac tia soano in sifil folokinyuk nu suwos. Ac tufah yohk ma lacne nu suwos, ac kowos ac fah tulik nutin God Fulatlana. Tuh El kulang nu sin mwet koluk su tia etu in sang kulo.
36Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
36Kowos in pakoten oana ke Papa tomowos El pakoten.
37Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
37“Nimet nununku mwet saya, ac God El fah tia nununkekowos; nimet lusla mwet saya, na God El fah tia liskowosla. Nunak munas nu sin mwet saya, ac God El fah nunak munas nu suwos.
38Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
38Sang mwe kite nu sin mwet saya, ac God El fah asot nu suwos. Aok, ac fah itukot nu suwos ke sie lupa na suwohs — ma toanyuki, usrukyuki ac sifil tohktokak nwe ke kahkla, ac fah okwoki nu inpouwos. Srikasrak se ma kowos orekmakin nu sin mwet saya pa srikasrak se God El ac fah orekmakin nu suwos.”
39Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
39Ac Jesus el fahk nu selos pupulyuk se inge: “Sie mwet kun el tia ku in pwen sie pac mwet kun. El fin oru, eltal na kewa ac fah putatla nu in luf uh.
40Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
40Wangin sie mwet lutlut fulat liki mwet luti lal; a kais sie mwet lutlut ke el aksafyela lutlut nukewa lal, el ac fah fulat oana mwet luti lal.
41Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
41“Efu ku kom tuni kutkut srisrik ke mutun mwet lim, ac tiana liye polosak in motom?
42Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
42Efu ku kom ku in fahk nu sin ma lim, ‘Ma lik, lela nga in kunesla kutkut se luin motom an,’ a kom tia kulun liye polosak in motom sifacna? Kom mwet wosounkas! Eisla meet polosak in motom an, na kom fah ku in liye kalem kutkut se ke mutun mwet lim.”
43Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
43“Soko sak wo koflana oswe fahko koluk, oayapa soko sak koluk koflana oswe fahko wo.
44Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
44Sak nukewa eteyuk ke fahko ma el oswe; mwet uh tia kunesla fig liki mu soko, ku eis grape liki kokul uh.
45Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
45Sie mwet wo el fahkak ma wo liki nunak wo su oan insial, ac sie mwet koluk el fahkak ma koluk liki nunak koluk su oan insial. Tuh oalu el kaskas ac fahk ma su inse sessesla kac.”
46Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
46“Efu kowos ku pangonyu ‘Leum, Leum,’ a tia oru ma nga fahk kowos in oru uh?
47Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
47Kutena mwet su tuku nu yuruk, ac lohng ac akos ma nga fahk, nga ac fahkak nu suwos lah el oana mea.
48Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
48El oana sie mwet ma musai lohm sel. El pukanak acn uh nwe ke el sun eot ku uh, ac el oakiya pwelung lal fac. Sronot uh ac fah tuku fungulya lohm uh, tuh koflana ikruiya, mweyen ku oakwuk lal.
49Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.
49A kutena mwet su lohng kas luk ac tia akos, el oana sie mwet ma musai lohm sel fin fohk ac wangin pwelung kac. Ke pacl se sronot uh fungulya lohm uh, kitin pacl ah na ikori, ac arulana musalla!”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.