Lukáš 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
World English Bible
1I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
1Now on the second Sabbath after the first, he was going through the grain fields. His disciples plucked the heads of grain and ate, rubbing them in their hands.
2Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
2But some of the Pharisees said to them, “Why do you do that which is not lawful to do on the Sabbath day?”
3I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
3Jesus, answering them, said, “Haven’t you read what David did when he was hungry, he and those who were with him,
4Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
4how he entered into God’s house, and took and ate the show bread, and gave also to those who were with him, which is not lawful to eat except for the priests alone?”
5I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
5He said to them, “The Son of Man is lord of the Sabbath.”
6Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
6It also happened on another Sabbath that he entered into the synagogue and taught. There was a man there, and his right hand was withered.
7I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
7The scribes and the Pharisees watched him, to see whether he would heal on the Sabbath, that they might find an accusation against him.
8Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
8But he knew their thoughts; and he said to the man who had the withered hand, “Rise up and stand in the middle.” He arose and stood.
9Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
9Then Jesus said to them, “I will ask you something: Is it lawful on the Sabbath to do good, or to do harm? To save a life, or to kill?”
10A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
10He looked around at them all, and said to the man, “Stretch out your hand.” He did, and his hand was restored as sound as the other.
11Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
11But they were filled with rage, and talked with one another about what they might do to Jesus.
12I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
12In these days, he went out to the mountain to pray, and he continued all night in prayer to God.
13A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
13When it was day, he called his disciples, and from them he chose twelve, whom he also named apostles:
14(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
14Simon, whom he also named Peter; Andrew, his brother; James; John; Philip; Bartholomew;
15Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
15Matthew; Thomas; James the son of Alphaeus; Simon who was called the Zealot;
16Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
16Judas the son of James; and Judas Iscariot, who also became a traitor.
17I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
17He came down with them and stood on a level place, with a crowd of his disciples and a great number of the people from all Judea and Jerusalem and the sea coast of Tyre and Sidon, who came to hear him and to be healed of their diseases,
18I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
18as well as those who were troubled by unclean spirits; and they were being healed.
19A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
19All the multitude sought to touch him, for power came out of him and healed them all.
20A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
20He lifted up his eyes to his disciples, and said: “Blessed are you who are poor, for God’s Kingdom is yours.
21Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
21Blessed are you who hunger now, for you will be filled. Blessed are you who weep now, for you will laugh.
22Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
22Blessed are you when men hate you, and when they exclude and mock you, and throw out your name as evil, for the Son of Man’s sake.
23Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
23Rejoice in that day and leap for joy, for behold, your reward is great in heaven, for their fathers did the same thing to the prophets.
24Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
24“But woe to you who are rich! For you have received your consolation.
25Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
25Woe to you, you who are full now, for you will be hungry. Woe to you who laugh now, for you will mourn and weep.
26Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
26Woe, when men speak well of you, for their fathers did the same thing to the false prophets.
27Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
27“But I tell you who hear: love your enemies, do good to those who hate you,
28Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
28bless those who curse you, and pray for those who mistreat you.
29A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
29To him who strikes you on the cheek, offer also the other; and from him who takes away your cloak, don’t withhold your coat also.
30Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
30Give to everyone who asks you, and don’t ask him who takes away your goods to give them back again.
31A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
31“As you would like people to do to you, do exactly so to them.
32Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
32“If you love those who love you, what credit is that to you? For even sinners love those who love them.
33A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
33If you do good to those who do good to you, what credit is that to you? For even sinners do the same.
34A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
34If you lend to those from whom you hope to receive, what credit is that to you? Even sinners lend to sinners, to receive back as much.
35Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
35But love your enemies, and do good, and lend, expecting nothing back; and your reward will be great, and you will be children of the Most High; for he is kind toward the unthankful and evil.
36Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
36“Therefore be merciful, even as your Father is also merciful.
37Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
37Don’t judge, and you won’t be judged. Don’t condemn, and you won’t be condemned. Set free, and you will be set free.
38Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
38“Give, and it will be given to you: good measure, pressed down, shaken together, and running over, will be given to you. For with the same measure you measure it will be measured back to you.”
39Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
39He spoke a parable to them. “Can the blind guide the blind? Won’t they both fall into a pit?
40Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
40A disciple is not above his teacher, but everyone when he is fully trained will be like his teacher.
41Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
41Why do you see the speck of chaff that is in your brother’s eye, but don’t consider the beam that is in your own eye?
42Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
42Or how can you tell your brother, ‘Brother, let me remove the speck of chaff that is in your eye,’ when you yourself don’t see the beam that is in your own eye? You hypocrite! First remove the beam from your own eye, and then you can see clearly to remove the speck of chaff that is in your brother’s eye.
43Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
43“For there is no good tree that produces rotten fruit, nor again a rotten tree that produces good fruit.
44Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
44For each tree is known by its own fruit. For people don’t gather figs from thorns, nor do they gather grapes from a bramble bush.
45Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
45The good man out of the good treasure of his heart brings out that which is good, and the evil man out of the evil treasure of his heart brings out that which is evil, for out of the abundance of the heart, his mouth speaks.
46Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
46“Why do you call me, ‘Lord, Lord,’ and don’t do the things which I say?
47Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
47Everyone who comes to me, and hears my words and does them, I will show you who he is like.
48Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
48He is like a man building a house, who dug and went deep and laid a foundation on the rock. When a flood arose, the stream broke against that house, and could not shake it, because it was founded on the rock.
49Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.
49But he who hears and doesn’t do, is like a man who built a house on the earth without a foundation, against which the stream broke, and immediately it fell; and the ruin of that house was great.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.