1. Мојсијева 2
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Тако се доврши небо и земља и сва војска њихова.
1A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich.
2И сврши Бог до седмог дана дела своја, која учини; и почину у седми дан од свих дела својих, која учини;
2A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal.
3и благослови Бог седми дан, и посвети га, јер у тај дан почину од свих дела својих, која учини.
3I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.
4То је постање неба и земље, кад посташе, кад Господ Бог створи земљу и небо,
4Tiť jsou rodové nebes a země, (když stvořena jsou v den, v němž učinil Hospodin Bůh zemi i nebe),
5И сваку биљку пољску, докле је још не беше на земљи, и сваку травку пољску, докле још не ницаше; јер Господ Бог још не пусти дажда на земљу, нити беше човека да ради земљу,
5I každé chrastiny polní, dříve než byla na zemi, i všeliké byliny polní, prvé než vzcházela; nebo ještě byl nedštil Hospodin Bůh na zemi, aniž byl který člověk, ješto by dělal zemi.
6али се подизаше пара са земље да натапа сву земљу.
6A aniž pára vystupovala z země, aby svlažovala všecken svrchek země.
7А створи Господ Бог човека од праха земаљског, и дуну му у нос дух животни; и поста човек душа жива.
7I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.
8И насади Господ Бог врт у Едему на истоку; и онде намести човека, ког створи.
8Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam člověka, jehož byl učinil.
9И учини Господ Бог, те никоше из земље свакаква дрвећа лепа за гледање и добра за јело, и дрво од живота усред врта и дрво од знања добра и зла.
9A vyvedl Hospodin Bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého.
10А вода течаше из Едема натапајући врт, и оданде се делише у четири реке.
10(A řeka vycházela z Eden, k svlažování ráje, a odtud dělila se, a byla ve čtyři hlavní řeky.
11Једној је име Фисон, она тече око целе земље евилске, а онде има злата,
11Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato.
12и злато је оне земље врло добро; онде има и бдела и драгог камена ониха.
12A zlato země té jest výborné; tam jest i bdelium, a kámen onychin.
13А другој је реци име Геон, она тече око целе земље хуске.
13Jméno pak druhé řeky Gihon, ta obchází všecku zemi Chus.
14А трећој је реци име Хидекел, она тече к асирској. А четврта је река Ефрат.
14A jméno řeky třetí Hiddekel, kteráž teče k východní straně Assyrské země. A řeka čtvrtá jest Eufrates).
15И узевши Господ Бог човека намести га у врту едемском, да га ради и да га чува.
15Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji v zemi Eden, aby jej dělal a ostříhal ho.
16И запрети Господ Бог човеку говорећи: Једи слободно са сваког дрвета у врту;
16I zapověděl Hospodin Bůh člověku, řka: Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš;
17али с дрвета од знања добра и зла, с њега не једи; јер у који дан окусиш с њега, умрећеш.
17Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš.
18И рече Господ Бог: Није добро да је човек сам; да му начиним друга према њему.
18Řekl byl také Hospodin Bůh: Není dobré člověku býti samotnému; učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla.
19Јер Господ Бог створи од земље све звери пољске и све птице небеске, и доведе к Адаму да види како ће коју назвати, па како Адам назове коју животињу онако да јој буде име;
19(Nebo když byl učinil Hospodin Bůh z země všelikou zvěř polní, i všecko ptactvo nebeské, přivedl je k Adamovi, aby pohleděl na ně, jaké by jméno kterému dáti měl; a jak by koli nazval Adam kterou duši živou, tak aby jmenována byla.
20и Адам надеде име сваком живинчету и свакој птици небеској и свакој звери пољској; али се не нађе Адаму друг према њему.
20I dal Adam jména všechněm hovadům, i ptactvu nebeskému, a všeliké zvěři polní; Adamovi pak není nalezena pomoc, kteráž by při něm byla.)
21И Господ Бог пусти тврд сан на Адама, те заспа; па му узе једно ребро, и место попуни месом;
21Protož uvedl Hospodin Bůh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tělem.
22и Господ Бог створи жену од ребра, које узе Адаму, и доведе је к Адаму.
22A z toho žebra, kteréž vyňal z Adama, vzdělal Hospodin Bůh ženu, a přivedl ji k Adamovi.
23А Адам рече: Сада ето кост од мојих кости, и тело од мог тела. Нека јој буде име човечица, јер је узета од човека.
23I řekl Adam: Teď tato jest kost z kostí mých a tělo z těla mého; tato slouti bude mužatka, nebo z muže vzata jest.
24Зато ће оставити човек оца свог и матер своју, и прилепиће се к жени својој, и биће двоје једно тело.
24Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.
25А беху обоје голи. Адам и жена му, и не беше их срамота.
25Byli pak oba dva nazí, Adam i žena jeho, a nestyděli se.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.