Lamentations
Chapter 5

Lamentations

Louis Segond 1910
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Lamentations 5

Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Souviens-toi, Éternel, de ce qui nous est arrivé! Regarde, vois notre opprobre!
1Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
2Notre héritage a passé à des étrangers, Nos maisons à des inconnus.
2Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
3Nous sommes orphelins, sans père; Nos mères sont comme des veuves.
3Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
4Nous buvons notre eau à prix d’argent, Nous payons notre bois.
4Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
5Nous sommes poursuivis, le joug sur le cou; Nous sommes épuisés, nous n’avons point de repos.
5Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
6Nous avons tendu la main vers l’Égypte, vers l’Assyrie, Pour nous rassasier de pain.
6Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
7Nos pères ont péché, ils ne sont plus, Et c’est nous qui portons la peine de leurs iniquités.
7Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
8Des esclaves dominent sur nous, Et personne ne nous délivre de leurs mains.
8Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
9Nous cherchons notre pain au péril de notre vie, Devant l’épée du désert.
9S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
10Notre peau est brûlante comme un four, Par l’ardeur de la faim.
10Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
11Ils ont déshonoré les femmes dans Sion, Les vierges dans les villes de Juda.
11Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
12Des chefs ont été pendus par leurs mains; La personne des vieillards n’a pas été respectée.
12Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
13Les jeunes hommes ont porté la meule, Les enfants chancelaient sous des fardeaux de bois.
13Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
14Les vieillards ne vont plus à la porte, Les jeunes hommes ont cessé leurs chants.
14Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
15La joie a disparu de nos cœurs, Le deuil a remplacé nos danses.
15Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
16La couronne de notre tête est tombée! Malheur à nous, parce que nous avons péché!
16Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
17Si notre cœur est souffrant, Si nos yeux sont obscurcis,
17Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
18C’est que la montagne de Sion est ravagée, C’est que les renards s’y promènent.
18Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
19Toi, l’Éternel, tu règnes à jamais; Ton trône subsiste de génération en génération.
19Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
20Pourquoi nous oublierais-tu pour toujours, Nous abandonnerais-tu pour de longues années?
20Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
21Fais-nous revenir vers toi, ô Éternel, et nous reviendrons! Donne-nous encore des jours comme ceux d’autrefois!
21Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
22Nous aurais-tu entièrement rejetés, Et t’irriterais-tu contre nous jusqu’à l’excès?
22Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.