אֵיכָה 5
Hebrew Old Testament (Masoretic Text)Original language
Hebrew Old Testament (Masoretic Text)
Kralice Bible (1613)
1זְכֹ֤ר יְהוָה֙ מֶֽה־הָ֣יָה לָ֔נוּ *הַבֵּיט (הַבִּ֖יטָה) וּרְאֵ֥ה אֶת־חֶרְפָּתֵֽנוּ׃
1Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
2נַחֲלָתֵ֙נוּ֙ נֶֽהֶפְכָ֣ה לְזָרִ֔ים בָּתֵּ֖ינוּ לְנָכְרִֽים׃
2Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
3יְתֹומִ֤ים הָיִ֙ינוּ֙ *אֵין (וְאֵ֣ין) אָ֔ב אִמֹּתֵ֖ינוּ כְּאַלְמָנֹֽות׃
3Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
4מֵימֵ֙ינוּ֙ בְּכֶ֣סֶף שָׁתִ֔ינוּ עֵצֵ֖ינוּ בִּמְחִ֥יר יָבֹֽאוּ׃
4Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
5עַ֤ל צַוָּארֵ֙נוּ֙ נִרְדָּ֔פְנוּ יָגַ֖עְנוּ *לֹא (וְלֹ֥א) הֽוּנַֽח־לָֽנוּ׃
5Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
6מִצְרַ֙יִם֙ נָתַ֣נּוּ יָ֔ד אַשּׁ֖וּר לִשְׂבֹּ֥עַֽ לָֽחֶם׃
6Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
7אֲבֹתֵ֤ינוּ חָֽטְאוּ֙ *אֵינָם (וְאֵינָ֔ם) *אֲנַחְנוּ (וַאֲנַ֖חְנוּ) עֲוֹנֹתֵיהֶ֥ם סָבָֽלְנוּ׃
7Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
8עֲבָדִים֙ מָ֣שְׁלוּ בָ֔נוּ פֹּרֵ֖ק אֵ֥ין מִיָּדָֽם׃
8Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
9בְּנַפְשֵׁ֙נוּ֙ נָבִ֣יא לַחְמֵ֔נוּ מִפְּנֵ֖י חֶ֥רֶב הַמִּדְבָּֽר׃
9S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
10עֹורֵ֙נוּ֙ כְּתַנּ֣וּר נִכְמָ֔רוּ מִפְּנֵ֖י זַלְעֲפֹ֥ות רָעָֽב׃
10Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
11נָשִׁים֙ בְּצִיֹּ֣ון עִנּ֔וּ בְּתֻלֹ֖ת בְּעָרֵ֥י יְהוּדָֽה׃
11Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
12שָׂרִים֙ בְּיָדָ֣ם נִתְל֔וּ פְּנֵ֥י זְקֵנִ֖ים לֹ֥א נֶהְדָּֽרוּ׃
12Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
13בַּחוּרִים֙ טְחֹ֣ון נָשָׂ֔אוּ וּנְעָרִ֖ים בָּעֵ֥ץ כָּשָֽׁלוּ׃
13Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
14זְקֵנִים֙ מִשַּׁ֣עַר שָׁבָ֔תוּ בַּחוּרִ֖ים מִנְּגִינָתָֽם׃
14Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
15שָׁבַת֙ מְשֹׂ֣ושׂ לִבֵּ֔נוּ נֶהְפַּ֥ךְ לְאֵ֖בֶל מְחֹלֵֽנוּ׃
15Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
16נָֽפְלָה֙ עֲטֶ֣רֶת רֹאשֵׁ֔נוּ אֹֽוי־נָ֥א לָ֖נוּ כִּ֥י חָטָֽאנוּ׃
16Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
17עַל־זֶ֗ה הָיָ֤ה דָוֶה֙ לִבֵּ֔נוּ עַל־אֵ֖לֶּה חָשְׁכ֥וּ עֵינֵֽינוּ׃
17Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
18עַ֤ל הַר־צִיֹּון֙ שֶׁשָּׁמֵ֔ם שׁוּעָלִ֖ים הִלְּכוּ־בֹֽו׃ פ
18Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
19אַתָּ֤ה יְהוָה֙ לְעֹולָ֣ם תֵּשֵׁ֔ב כִּסְאֲךָ֖ לְדֹ֥ר וָדֹֽור׃
19Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
20לָ֤מָּה לָנֶ֙צַח֙ תִּשְׁכָּחֵ֔נוּ תַּֽעַזְבֵ֖נוּ לְאֹ֥רֶךְ יָמִֽים׃
20Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
21הֲשִׁיבֵ֨נוּ יְהוָ֤ה ׀ אֵלֶ֙יךָ֙ *וְנָשׁוּב (וְֽנָשׁ֔וּבָה) חַדֵּ֥שׁ יָמֵ֖ינוּ כְּקֶֽדֶם׃
21Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
22כִּ֚י אִם־מָאֹ֣ס מְאַסְתָּ֔נוּ קָצַ֥פְתָּ עָלֵ֖ינוּ עַד־מְאֹֽד׃
22Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.