مَرَاثِي إِرْمِيَا 5
Smith–Van Dyck Arabic Bible (فان دايك)Translation
Smith–Van Dyck Arabic Bible (فان دايك)
Kralice Bible (1613)
1اُذْكُرْ يَارَبُّ مَاذَا صَارَ لَنَا. أَشْرِفْ وَٱنْظُرْ إِلَى عَارِنَا.
1Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
2قَدْ صَارَ مِيرَاثُنَا لِلْغُرَبَاءِ. بُيُوتُنَا لِلْأَجَانِبِ.
2Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
3صِرْنَا أَيْتَامًا بِلَا أَبٍ. أُمَّهَاتُنَا كَأَرَامِلَ.
3Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
4شَرِبْنَا مَاءَنَا بِٱلْفِضَّةِ. حَطَبُنَا بِٱلثَّمَنِ يَأْتِي.
4Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
5عَلَى أَعْنَاقِنَا نُضْطَهَدُ. نَتْعَبُ وَلَا رَاحَةَ لَنَا.
5Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
6أَعْطَيْنَا ٱلْيَدَ لِلْمِصْرِيِّينَ وَٱلْأَشُّورِيِّينَ لِنَشْبَعَ خُبْزًا.
6Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
7آبَاؤُنَا أَخْطَأُوا وَلَيْسُوا بِمَوْجُودِينَ، وَنَحْنُ نَحْمِلُ آثَامَهُمْ.
7Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
8عَبِيدٌ حَكَمُوا عَلَيْنَا. لَيْسَ مَنْ يُخَلِّصُ مِنْ أَيْدِيهِمْ.
8Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
9بِأَنْفُسِنَا نَأْتِي بِخُبْزِنَا مِنْ جَرَى سَيْفِ ٱلْبَرِّيَّةِ.
9S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
10جُلُودُنَا ٱسْوَدَّتْ كَتَنُّورٍ مِنْ جَرَى نِيرَانِ ٱلْجُوعِ.
10Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
11أَذَلُّوا ٱلنِّسَاءَ فِي صِهْيَوْنَ، ٱلْعَذَارَى فِي مُدُنِ يَهُوذَا.
11Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
12ٱلرُّؤَسَاءُ بِأَيْدِيهِمْ يُعَلَّقُونَ، وَلَمْ تُعْتَبَرْ وُجُوهُ ٱلشُّيُوخِ.
12Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
13أَخَذُوا ٱلشُّبَّانَ لِلطَّحْنِ، وَٱلصِّبْيَانَ عَثَرُوا تَحْتَ ٱلْحَطَبِ.
13Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
14كَفَّتِ ٱلشُّيُوخُ عَنِ ٱلْبَابِ، وَٱلشُّبَّانُ عَنْ غِنَائِهِمْ.
14Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
15مَضَى فَرَحُ قَلْبِنَا. صَارَ رَقْصُنَا نَوْحًا.
15Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
16سَقَطَ إِكْلِيلُ رَأْسِنَا. وَيْلٌ لَنَا لِأَنَّنَا قَدْ أَخْطَأْنَا.
16Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
17مِنْ أَجْلِ هَذَا حَزِنَ قَلْبُنَا. مِنْ أَجْلِ هَذِهِ أَظْلَمَتْ عُيُونُنَا.
17Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
18مِنْ أَجْلِ جَبَلِ صِهْيَوْنَ ٱلْخَرِبِ. ٱلثَّعَالِبُ مَاشِيَةٌ فِيهِ.
18Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
19أَنْتَ يَارَبُّ إِلَى ٱلْأَبَدِ تَجْلِسُ. كُرْسِيُّكَ إِلَى دَوْرٍ فَدَوْرٍ.
19Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
20لِمَاذَا تَنْسَانَا إِلَى ٱلْأَبَدِ وَتَتْرُكُنَا طُولَ ٱلْأَيَّامِ؟
20Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
21اُرْدُدْنَا يَارَبُّ إِلَيْكَ فَنَرْتَدَّ. جَدِّدْ أَيَّامَنَا كَٱلْقَدِيمِ.
21Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
22هَلْ كُلَّ ٱلرَّفْضِ رَفَضْتَنَا؟ هَلْ غَضِبْتَ عَلَيْنَا جِدًّا؟
22Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.