Lamentations 3
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Je suis l’homme qui a vu la misère Sous la verge de sa fureur.
1Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2Il m’a conduit, mené dans les ténèbres, Et non dans la lumière.
2Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3Contre moi il tourne et retourne sa main Tout le jour.
3Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4Il a fait dépérir ma chair et ma peau, Il a brisé mes os.
4Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5Il a bâti autour de moi, Il m’a environné de poison et de douleur.
5Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6Il me fait habiter dans les ténèbres, Comme ceux qui sont morts dès longtemps.
6Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7Il m’a entouré d’un mur, pour que je ne sorte pas; Il m’a donné de pesantes chaînes.
7Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8J’ai beau crier et implorer du secours, Il ne laisse pas accès à ma prière.
8A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9Il a fermé mon chemin avec des pierres de taille, Il a détruit mes sentiers.
9Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10Il a été pour moi un ours en embuscade, Un lion dans un lieu caché.
10Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11Il a détourné mes voies, il m’a déchiré, Il m’a jeté dans la désolation.
11Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12Il a tendu son arc, et il m’a placé Comme un but pour sa flèche.
12Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13Il a fait entrer dans mes reins Les traits de son carquois.
13Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14Je suis pour tout mon peuple un objet de raillerie, Chaque jour l’objet de leurs chansons.
14Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15Il m’a rassasié d’amertume, Il m’a enivré d’absinthe.
15Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16Il a brisé mes dents avec des cailloux, Il m’a couvert de cendre.
16Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17Tu m’as enlevé la paix; Je ne connais plus le bonheur.
17Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18Et j’ai dit: Ma force est perdue, Je n’ai plus d’espérance en l’Éternel!
18A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19Quand je pense à ma détresse et à ma misère, A l’absinthe et au poison;
19A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20Quand mon âme s’en souvient, Elle est abattue au-dedans de moi.
20Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21Voici ce que je veux repasser en mon cœur, Ce qui me donnera de l’espérance.
21A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
22Les bontés de l’Éternel ne sont pas épuisées, Ses compassions ne sont pas à leur terme;
22Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
23Elles se renouvellent chaque matin. Oh! Que ta fidélité est grande!
23Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
24L’Éternel est mon partage, dit mon âme; C’est pourquoi je veux espérer en lui.
24Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25L’Éternel a de la bonté pour qui espère en lui, Pour l’âme qui le cherche.
25Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26Il est bon d’attendre en silence Le secours de l’Éternel.
26Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27Il est bon pour l’homme De porter le joug dans sa jeunesse.
27Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28Il se tiendra solitaire et silencieux, Parce que l’Éternel le lui impose;
28Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29Il mettra sa bouche dans la poussière, Sans perdre toute espérance;
29Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30Il présentera la joue à celui qui le frappe, Il se rassasiera d’opprobres.
30Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31Car le Seigneur Ne rejette pas à toujours.
31Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32Mais, lorsqu’il afflige, Il a compassion selon sa grande miséricorde;
32Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33Car ce n’est pas volontiers qu’il humilie Et qu’il afflige les enfants des hommes.
33Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34Quand on foule aux pieds Tous les captifs du pays,
34Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35Quand on viole la justice humaine A la face du Très-Haut,
35Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36Quand on fait tort à autrui dans sa cause, Le Seigneur ne le voit-il pas?
36Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37Qui dira qu’une chose arrive, Sans que le Seigneur l’ait ordonnée?
37Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38N’est-ce pas de la volonté du Très-Haut que viennent Les maux et les biens?
38Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39Pourquoi l’homme vivant se plaindrait-il? Que chacun se plaigne de ses propres péchés.
39Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40Recherchons nos voies et sondons, Et retournons à l’Éternel;
40Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41Élevons nos cœurs et nos mains Vers Dieu qui est au ciel:
41Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42Nous avons péché, nous avons été rebelles! Tu n’as point pardonné!
42Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43Tu t’es caché dans ta colère, et tu nous as poursuivis; Tu as tué sans miséricorde;
43Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44Tu t’es enveloppé d’un nuage, Pour fermer accès à la prière.
44Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45Tu nous as rendus un objet de mépris et de dédain Au milieu des peuples.
45Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46Ils ouvrent la bouche contre nous, Tous ceux qui sont nos ennemis.
46Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47Notre partage a été la terreur et la fosse, Le ravage et la ruine.
47Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48Des torrents d’eau coulent de mes yeux, A cause de la ruine de la fille de mon peuple.
48Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49Mon œil fond en larmes, sans repos, Sans relâche,
49Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50Jusqu’à ce que l’Éternel regarde et voie Du haut des cieux;
50Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51Mon œil me fait souffrir, A cause de toutes les filles de ma ville.
51Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52Ils m’ont donné la chasse comme à un oiseau, Ceux qui sont à tort mes ennemis.
52Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53Ils ont voulu anéantir ma vie dans une fosse, Et ils ont jeté des pierres sur moi.
53Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54Les eaux ont inondé ma tête; Je disais: Je suis perdu!
54Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55J’ai invoqué ton nom, ô Éternel, Du fond de la fosse.
55Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56Tu as entendu ma voix: Ne ferme pas l’oreille à mes soupirs, à mes cris!
56Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57Au jour où je t’ai invoqué, tu t’es approché, Tu as dit: Ne crains pas!
57V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58Seigneur, tu as défendu la cause de mon âme, Tu as racheté ma vie.
58Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59Éternel, tu as vu ce qu’on m’a fait souffrir: Rends-moi justice!
59Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60Tu as vu toutes leurs vengeances, Tous leurs complots contre moi.
60Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61Éternel, tu as entendu leurs outrages, Tous leurs complots contre moi,
61Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62Les discours de mes adversaires, et les projets Qu’ils formaient chaque jour contre moi.
62Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63Regarde quand ils sont assis et quand ils se lèvent: Je suis l’objet de leurs chansons.
63Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64Tu leur donneras un salaire, ô Éternel, Selon l’œuvre de leurs mains;
64Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65Tu les livreras à l’endurcissement de leur cœur, A ta malédiction contre eux;
65Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66Tu les poursuivras dans ta colère, et tu les extermineras De dessous les cieux, ô Éternel!
66Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.