ΘΡΗΝΟΙ 3
Septuagint (Brenton Greek text, with Apocrypha)Original language
Septuagint (Brenton Greek text, with Apocrypha)
Kralice Bible (1613)
1ΑΛΕΦ. Ἐγὼ ἀνὴρ ὁ βλέπων πτωχείαν, ἐν ῥάβδῳ θυμοῦ αὐτοῦ ἐπʼ ἐμέ.
1Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2Παρέλαβέ με καὶ ἀπήγαγέ με εἰς σκότος, καὶ οὐ φῶς.
2Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3Πλὴν ἐν ἐμοὶ ἐπέστρεψε χεῖρα αὐτοῦ ὅλην τὴν ἡμέραν,
3Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4ἐπαλαίωσε σάρκα μου καὶ δέρμα μου, ὀστέα μου συνέτριψεν.
4Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5ΒΗΘ. Ἀνῳκοδόμησε κατʼ ἐμοῦ, καὶ ἐκύκλωσε κεφαλήν μου, καὶ ἐμόχθησεν·
5Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6ἐν σκοτεινοῖς ἐκάθισέ με ὡς νεκροὺς αἰῶνος.
6Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7Ἀνῳκοδόμησε κατʼ ἐμοῦ, καὶ οὐκ ἐξελεύσομαι, ἐβάρυνε χαλκόν μου.
7Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8ΓΙΜΕΛ. Καί γε κεκράξομαι καὶ βοήσω, ἀπέφραξε προσευχήν μου.
8A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9ΔΑΛΕΘ. Ἀνῳκοδόμησεν ὁδούς μου, ἐνέφραξε τρίβους μου,
9Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10ἐτάραξεν ἄρκος ἐνεδρεύουσα, αὐτός μοι λέων ἐν κρυφαίοις,
10Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11κατεδίωξεν ἀφεστηκότα, καὶ κατέπαυσέ με, ἔθετό με ἠφανισμένην.
11Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12Η. Ἐνέτεινε τόξον αὐτοῦ, καὶ ἐστήλωσέ με ὡς σκοπὸν εἰς βέλος.
12Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13Εἰσήγαγεν ἐν τοῖς νεφροῖς μου ἰοὺς φαρέτρας αὐτοῦ.
13Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14Ἐγενήθην γέλως παντὶ λαῷ μου, ψαλμὸς αὐτῶν ὅλην τὴν ἡμέραν.
14Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15ΟΥΑΥ. Ἐχόρτασέ με πικρίας, ἐμέθυσέ με χολῆς,
15Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16καὶ ἐξέβαλε ψήφῳ ὀδόντας μου· ἐψώμισέ με σποδὸν,
16Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17καὶ ἀπώσατο ἐξ εἰρήνης ψυχήν μου· ἐπελαθόμην ἀγαθά.
17Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18Καὶ ἀπώλετο νῖκός μου, καὶ ἡ ἐλπίς μου ἀπὸ Κυρίου.
18A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19ΖΑΙΝ. Ἐμνήσθην ἀπὸ πτωχείας μου, καὶ ἐκ διωγμοῦ πικρία καὶ χολή μου μνησθήσεται,
19A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20καὶ καταδολεσχήσει ἐπʼ ἐμὲ ἡ ψυχή μου.
20Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21Ταύτην τάξω εἰς τὴν καρδίαν μου, διατοῦτο ὑπομενῶ. ΗΘ. Τὰ ἐλέη Κυρίου, ὅτι οὐκ ἐξέλιπέ με, ὅτι οὐ συνετελέσθησαν οἱ οἰκτιρμοὶ αὐτοῦ· μῆνας εἰς τὰς πρωΐας ἐλέησον Κύριε, ὅτι οὐ συνετελέσθημεν, ὅτι οὐ συνετελέσθησαν οἱ οἰκτιρμοὶ αὐτοῦ. Καινὰ εἰς τὰς πρωΐας, πολλὴ ἡ πίστις σου. Μερίς μου Κύριος, εἶπεν ἡ ψυχή μου· διατοῦτο ὑπομενῶ αὐτῷ·
21A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
no verse 22 in this text
22Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
no verse 23 in this text
23Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
no verse 24 in this text
24Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25ΤΗΘ. Ἀγαθὸς Κύριος τοῖς ὑπομένουσιν αὐτὸν, ψυχὴ ἣ ζητήσει αὐτὸν, ἀγαθόν·
25Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26καὶ ὑπομενεῖ, καὶ ἡσυχάσει εἰς τὸ σωτήριον Κυρίου.
26Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27ΤΗΘ. Ἀγαθὸν ἀνδρὶ, ὅταν ἄρῃ ζυγὸν ἐν νεότητι αὐτοῦ,
27Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28καθήσεται κατὰ μόνας, καὶ σιωπήσεται, ὅτι ᾖρεν ἐφʼ ἑαυτῷ.
28Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
no verse 29 in this text
29Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30ΙΩΔ. Δώσει τῷ παίοντι αὐτὸν σιαγόνα, χορτασθήσεται ὀνειδισμῶν·
30Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31Ὅτι οὐκ εἰς τὸν αἰῶνα ἀπώσεται Κύριος.
31Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32ΧΑΦ. Ὅτι ὁ ταπεινώσας οἰκτειρήσει, καὶ κατὰ τὸ πλῆθος τοῦ ἐλέους αὐτοῦ,
32Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33οὐκ ἀπεκριθη ἀπὸ καρδίας αὐτοῦ, καὶ ἐταπείνωσεν υἱοὺς ἀνδρός.
33Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34ΛΑΜΕΔ. Τοῦ ταπεινῶσαι ὑπὸ τοὺς πόδας αὐτοῦ πάντας δεσμίους γῆς,
34Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35τοῦ ἐκκλίναι κρίσιν ἀνδρὸς κατέναντι προσώπου ὑψίστου,
35Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36καταδικάσαι ἄνθρωπον ἐν τῷ κρίνεσθαι αὐτὸν, Κύριος οὐκ εἶπε.
36Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37Τίς οὕτως εἶπε, καὶ ἐγενήθη; Κύριος οὐκ ἐνετείλατο.
37Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38Ἐκ στόματος ὑψίστου οὐκ ἐξελεύσεται τὰ κακὰ καὶ τὸ ἀγαθόν.
38Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39ΜΗΜ. Τί γογγύσει ἄνθρωπος ζῶν, ἀνὴρ περὶ τῆς ἁμαρτίας αὐτοῦ;
39Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40ΝΟΥΝ. Ἐξηρευνήθη ἡ ὁδὸς ἡμῶν καὶ ἠτάσθη, καὶ ἐπιστρέψομεν ἕως Κυρίου.
40Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41Ἀναλάβωμεν καρδίας ἡμῶν ἐπὶ χειρῶν πρὸς ὑψηλὸν ἐν οὐρανῷ.
41Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42Ἡμαρτήσαμεν, ἠσεβήσαμεν, καὶ οὐχ ἱλάσθης.
42Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43ΣΑΜΕΧ. Ἐπεσκέπασας ἐν ʼθυμῷ, καὶ ἀπεδίωξας ἡμᾶς, ἀπέκτεινας, οὐκ ἐφείσω.
43Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44Ἐπεσκέπασας νεφέλην σεαυτῷ ἕινεκεν προσευχῆς,
44Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45καμμύσαι με καὶ ἀπωσθῆναι. ΑΙΝ. Ἔθηκας ἡμᾶς ἐν μέσῳ τῶν λαῶν.
45Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46Διήνοιξαν ἐφʼ ἡμᾶς τὸ στόμα αὐτῶν πάντες οἱ ἐχθροὶ ἡμῶν.
46Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47Φόβος καὶ θυμὸς ἐγενήθη ἡμῖν, ἔπαρσις καὶ συντριβή.
47Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48Ἀφέσεις ὑδάτων κατάξει ὁ ὀφθαλμός μου ἐπὶ τὸ σύντριμμα τῆς θυγατρὸς τοῦ λαοῦ μου.
48Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49ΦΗ. Ὁ ὀφθαλμός μου κατεπόθη, καὶ οὐ σιγήσομαι τοῦ μὴ εἶναι ἔκνηψιν,
49Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50ἕως οὗ διακύψῃ καὶ ἴδῃ Κύριος ἐξ οὐρανοῦ.
50Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51Ὁ ὀφθαλμός μου ἐπιφυλλιεῖ ἐπὶ τὴν ψυχήν μου παρὰ πάσας θυγατέρας πόλεως.
51Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52ΤΣΑΔΗ. Θηρεύοντες ἐθήρευσάν με ὡς στρουθίον· πάντες οἱ ἐχθροί μου δωρεὰν
52Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53ἐθανάτωσαν ἐν λάκκῳ ζωήν μου, καὶ ἐπέθηκαν λίθον ἐπʼ ἐμοί.
53Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54Ὑπερεχύθη ὕδωρ ἐπὶ τὴν κεφαλήν μου· εἶπα, ἄπωσμαι.
54Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55ΚΩΦ. Ἐπεκαλεσάμην τὸ ὄνομά σου, Κύριε, ἐκ λάκκου κατωτάτου·
55Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56Φωνήν μου ἤκουσας· μὴ κρύψῃς τὰ ὦτά σου εἰς τὴν δέησίν μου·
56Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57Εἰς τὴν βοήθειάν μου ἤγγισας· ἐν ἡμέρᾳ ᾗ ἐπεκαλεσάμην σε εἶπάς μοι, μὴ φοβοῦ.
57V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58ΡΗΧΣ. Ἐδίκασας, Κύριε, τὰς δίκας τῆς ψυχῆς μου, ἐλυτρώσω τὴν ζωήν μου.
58Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59Ἴδες, Κύριε, τὰς ταραχάς μου, ἔκρινας τὴν κρίσιν μου.
59Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60Εἶδες πᾶσαν τὴν ἐκδίκησιν αὐτῶν, εἰς πάντας διαλογισμοὺς αὐτῶν ἐν ἐμοί.
60Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61ΧΣΕΝ. Ἤκουσας τὸν ὀνειδισμὸν αὐτῶν, πάντας τοὺς διαλογισμοὺς αὐτῶν κατʼ ἐμοῦ,
61Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62χείλη ἐπανισταμένων μοι, καὶ μελέτας αὐτῶν κατʼ ἐμοῦ ὅλην τὴν ἡμέραν,
62Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63καθέδραν αὐτῶν, καὶ ἀνάστασιν αὐτῶν· ἐπίβλεψον ἐπὶ ὀφθαλμοὺς αὐτῶν.
63Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64Ἀποδώσεις αὐτοῖς ἀνταπόδομα, Κύριε, κατὰ τὰ ἔργα τῶν χειρῶν αὐτῶν.
64Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65ΘΑΥ. Ἀποδώσεις αὐτοῖς ὑπερασπισμὸν, καρδίας μου μόχθον.
65Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66Σὺ αὐτοὺς καταδιώξεις ἐν ὀργῇ, καὶ ἐξαναλώσεις αὐτοὺς ὑποκάτωθεν τοῦ οὐρανοῦ, Κύριε.
66Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.