Klagelieder 3
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Ich bin ein elender Mann, der die Rute seines Grimmes sehen muß.
1Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2Er hat mich geführt und lassen gehen in die Finsternis und nicht in Licht.
2Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3Er hat seine Hand gewendet wider mich und handelt gar anders mit mir für und für.
3Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4Er hat mir Fleisch und Haut alt gemacht und mein Gebein zerschlagen.
4Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5Er hat mich verbaut und mich mit Galle und Mühe umgeben.
5Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6Er hat mich in Finsternis gelegt wie die, so längst tot sind.
6Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7Er hat mich vermauert, daß ich nicht heraus kann, und mich in harte Fesseln gelegt.
7Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8Und wenn ich gleich schreie und rufe, so stopft er die Ohren zu vor meinem Gebet.
8A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9Er hat meinen Weg vermauert mit Werkstücken und meinen Steig umgekehrt.
9Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10Er hat auf mich gelauert wie ein Bär, wie ein Löwe im Verborgenen.
10Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11Er läßt mich des Weges fehlen. Er hat mich zerstückt und zunichte gemacht.
11Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12Er hat seinen Bogen gespannt und mich dem Pfeil zum Ziel gesteckt.
12Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13Er hat aus dem Köcher in meine Nieren schießen lassen.
13Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14Ich bin ein Spott allem meinem Volk und täglich ihr Liedlein.
14Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15Er hat mich mit Bitterkeit gesättigt und mit Wermut getränkt.
15Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16Er hat meine Zähne zu kleinen Stücken zerschlagen. Er wälzt mich in der Asche.
16Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17Meine Seele ist aus dem Frieden vertrieben; ich muß des Guten vergessen.
17Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18Ich sprach: Mein Vermögen ist dahin und meine Hoffnung auf den HERRN.
18A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19Gedenke doch, wie ich so elend und verlassen, mit Wermut und Galle getränkt bin!
19A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20Du wirst ja daran gedenken; denn meine Seele sagt mir es.
20Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21Das nehme ich zu Herzen, darum hoffe ich noch.
21A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
22Die Güte des HERRN ist's, daß wir nicht gar aus sind; seine Barmherzigkeit hat noch kein Ende,
22Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
23sondern sie ist alle Morgen neu, und deine Treue ist groß.
23Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
24Der HERR ist mein Teil, spricht meine Seele; darum will ich auf ihn hoffen.
24Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25Denn der HERR ist freundlich dem, der auf sie harrt, und der Seele, die nach ihm fragt.
25Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26Es ist ein köstlich Ding, geduldig sein und auf die Hilfe des HERRN hoffen.
26Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27Es ist ein köstlich Ding einem Mann, daß er das Joch in seiner Jugend trage;
27Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28daß ein Verlassener geduldig sei, wenn ihn etwas überfällt,
28Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29und seinen Mund in den Staub stecke und der Hoffnung warte
29Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30und lasse sich auf die Backen schlagen und viel Schmach anlegen.
30Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31Denn der Herr verstößt nicht ewiglich;
31Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32sondern er betrübt wohl, und erbarmt sich wieder nach seiner Güte.
32Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33Denn er nicht von Herzen die Menschen plagt und betrübt,
33Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34als wollte er die Gefangenen auf Erden gar unter seine Füße zertreten
34Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35und eines Mannes Recht vor dem Allerhöchsten beugen lassen
35Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36und eines Menschen Sache verkehren lassen, gleich als sähe es der Herr nicht.
36Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37Wer darf denn sagen, daß solches geschehe ohne des Herrn Befehl
37Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38und daß nicht Böses und Gutes komme aus dem Munde des Allerhöchsten?
38Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39Wie murren denn die Leute im Leben also? Ein jeglicher murre wider seine Sünde!
39Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40Und laßt uns erforschen und prüfen unser Wesen und uns zum HERRN bekehren!
40Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41Laßt uns unser Herz samt den Händen aufheben zu Gott im Himmel!
41Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42Wir, wir haben gesündigt und sind ungehorsam gewesen; darum hast du billig nicht verschont;
42Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43sondern du hast uns mit Zorn überschüttet und verfolgt und ohne Barmherzigkeit erwürgt.
43Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44Du hast dich mit einer Wolke verdeckt, daß kein Gebet hindurch konnte.
44Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45Du hast uns zu Kot und Unflat gemacht unter den Völkern.
45Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46Alle unsre Feinde sperren ihr Maul auf wider uns.
46Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47Wir werden gedrückt und geplagt mit Schrecken und Angst.
47Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48Meine Augen rinnen mit Wasserbächen über den Jammer der Tochter meines Volks.
48Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49Meine Augen fließen und können nicht ablassen; denn es ist kein Aufhören da,
49Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50bis der HERR vom Himmel herabschaue uns sehe darein.
50Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51Mein Auge frißt mir das Leben weg um die Töchter meiner Stadt.
51Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52Meine Feinde haben mich gehetzt wie einen Vogel ohne Ursache;
52Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53sie haben mein Leben in einer Grube fast umgebracht und Steine auf mich geworfen;
53Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54sie haben mein Haupt mit Wasser überschüttet; da sprach ich: Nun bin ich gar dahin.
54Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55Ich rief aber deinen Namen an, HERR, unten aus der Grube,
55Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56und du erhörtest meine Stimme: Verbirg deine Ohren nicht vor meinem Seufzen und Schreien!
56Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57Du nahest dich zu mir, wenn ich dich anrufe, und sprichst: Fürchte dich nicht!
57V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58Du führest, Herr, die Sache meiner Seele und erlösest mein Leben.
58Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59Du siehest, HERR, wie mir so Unrecht geschieht; hilf mir zu meinem Recht!
59Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60Du siehst alle ihre Rache und alle ihre Gedanken wider mich.
60Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61HERR, du hörest ihr Schmähen und alle ihre Gedanken über mich,
61Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62die Lippen meiner Widersacher und ihr dichten wider mich täglich.
62Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63Schaue doch, sie sitzen oder stehen auf, so singen sie von mir ein Liedlein.
63Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64Vergilt ihnen, HERR, wie sie verdient haben!
64Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65Laß ihnen das Herz erschrecken, laß sie deinen Fluch fühlen!
65Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66Verfolge sie mit deinem Grimm und vertilge sie unter dem Himmel des HERRN.
66Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.