Přísloví 13
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
1Palungha caa loe ampa thuitaekhaih lok to tahngaih; toe minawk padaeng thaih kami loe thuitaekhaih lok to tahngai ai.
2Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
2Kami loe angmah pahni ih athaih kahoih to caa tih; toe zaehaih sah kami loe athii palonghaih athaih to caa tih.
3Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
3Pahni angsum kami loe a hinghaih cuem kami ah oh; pakha kawkah aang kami loe amro tih.
4Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
4Thasae kami loe a koehhaih baktiah tidoeh tawn ai; thahoih kami loe a koehhaih to hak tih.
5Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
5Katoeng kami loe lok amlaihaih to hnukma; toe kasae kami loe panuet thoh moe, azathaih to ohsak.
6Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
6Loklam amkhraeng ai kami loe toenghaih mah toep; toe kahoih ai kami mah loe kami kazae to amtimsak.
7Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
7Angraeng ah angsah, tidoeh tawn ai kami to oh moe, kamtang ah angsah, angraeng parai kami doeh oh.
8Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
8Angraeng loe angraenghaih hoiah a hinghaih to akrang han oh; toe amtang kami loe thuitaekhaih lok to tahngai mak ai.
9Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
9Katoeng kami aanghaih loe anghoehaih ah oh; toe kasae kami ih hmaiim loe dueh ving tih.
10Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
10Amoekhaih mah angzoehhaih to tacawtsak; toe palungha kami loe acoe paekhaih lok to tahngaih.
11Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
11Azom ah hak ih phoisa loe anghma zuep tih; toe toksak moe, patung ih phoisa loe pung aep tih.
12Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
12Oephaih anghmat ving naah poekhaih angpho; toe koehhaih acung naah loe, hinghaih thingkung ah oh.
13Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
13Thuitaekhaih lok patoek kami loe amro tih; toe paek ih lok khingya kami loe tangqum to hnu tih.
14Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
14Palungha kami patukhaih lok loe, duekhaih thaang thung hoi loih hanah, hinghaih tuipuek ah oh.
15Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
15Kahoih panoekhaih tawn kami loe minawk hmaa ah mikhmai pan tih; toe kasae kami ih loklam loe rai.
16Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
16Palungha kami loe palunghahaih hoiah toksak; toe kamthu loe amthuhaih to amtuengsak.
17Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
17Kahoih ai laicaeh loe raihaih thungah amtim; toe oepthok laicaeh loe ngantuihaih ah oh.
18Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
18Thuitaekhaih tahngai ai kami loe amtanghaih hoi azathaih mah pha thui tih; toe thuitaekhaih lok tahngai kami loe pakoehaih to hnu tih.
19Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
19Koeh acunghaih loe hing thung kawkruk maw khosak hoih! Toe kahoih ai hmuen caeh taakhaih loe amthu kaminawk hanah panuet thok hmuen ah oh.
20Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
20Palungha hoi angkom kami loe palungha tih; toe kamthu hoi angkom kami loe amro tih.
21Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
21Kazae kaminawk loe sethaih mah hnukah patom; toe katoeng kaminawk loe tahamhoihaih tangqum to hnu o tih.
22Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
22Kahoih kami loe a caanawk ih caa patoeng hanah, qawk to caeh taak; toe kami zae loe katoeng kaminawk han ih ni hmuenmae to patung pae.
23Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
23Amtang kami ih lawk loe cang hoih parai; toe anih to aling o pongah amro boih.
24Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
24Quiboeng patoh ai kami loe, a caa hnuma kami ah oh; toe caa palung kami loe, nawkta nathuem hoiah thuitaekhaih to tawnh.
25Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
25Katoeng kami loe a hing hanah buhcaak; toe kasae kami loe zok amthlam tih.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.