Pláč 3
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
1[ Aleph Ego vir videns paupertatem meam in virga indignationis ejus.
2Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
2Aleph Me minavit, et adduxit in tenebras, et non in lucem.
3Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
3Aleph Tantum in me vertit et convertit manum suam tota die.
4Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
4Beth Vetustam fecit pellem meam et carnem meam; contrivit ossa mea.
5Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
5Beth Ædificavit in gyro meo, et circumdedit me felle et labore.
6Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
6Beth In tenebrosis collocavit me, quasi mortuos sempiternos.
7Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
7Ghimel Circumædificavit adversum me, ut non egrediar; aggravavit compedem meum.
8A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
8Ghimel Sed et cum clamavero, et rogavero, exclusit orationem meam.
9Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
9Ghimel Conclusit vias meas lapidibus quadris; semitas meas subvertit.
10Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
10Daleth Ursus insidians factus est mihi, leo in absconditis.
11Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
11Daleth Semitas meas subvertit, et confregit me; posuit me desolatam.
12Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
12Daleth Tetendit arcum suum, et posuit me quasi signum ad sagittam.
13Postřelil ledví má střelami toulu svého.
13He Misit in renibus meis filias pharetræ suæ.
14Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
14He Factus sum in derisum omni populo meo, canticum eorum tota die.
15Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
15He Replevit me amaritudinibus; inebriavit me absinthio.
16Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
16Vau Et fregit ad numerum dentes meos; cibavit me cinere.
17Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
17Vau Et repulsa est a pace anima mea; oblitus sum bonorum.
18A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
18Vau Et dixi: Periit finis meus, et spes mea a Domino.
19A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
19Zain Recordare paupertatis, et transgressionis meæ, absinthii et fellis.
20Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
20Zain Memoria memor ero, et tabescet in me anima mea.
21A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
21Zain Hæc recolens in corde meo, ideo sperabo.
22Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
22Heth Misericordiæ Domini, quia non sumus consumpti; quia non defecerunt miserationes ejus.
23Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
23Heth Novi diluculo, multa est fides tua.
24Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
24Heth Pars mea Dominus, dixit anima mea; propterea exspectabo eum.
25Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
25Teth Bonus est Dominus sperantibus in eum, animæ quærenti illum.
26Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
26Teth Bonum est præstolari cum silentio salutare Dei.
27Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
27Teth Bonum est viro cum portaverit jugum ab adolescentia sua.
28Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
28Jod Sedebit solitarius, et tacebit, quia levavit super se.
29Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
29Jod Ponet in pulvere os suum, si forte sit spes.
30Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
30Jod Dabit percutienti se maxillam: saturabitur opprobriis.
31Neboť nezamítá Pán na věčnost;
31Caph Quia non repellet in sempiternum Dominus.
32Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
32Caph Quia si abjecit, et miserebitur, secundum multitudinem misericordiarum suarum.
33Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
33Caph Non enim humiliavit ex corde suo et abjecit filios hominum.
34Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
34Lamed Ut conteret sub pedibus suis omnes vinctos terræ.
35Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
35Lamed Ut declinaret judicium viri in conspectu vultus Altissimi.
36Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
36Lamed Ut perverteret hominem in judicio suo; Dominus ignoravit.
37Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
37Mem Quis est iste qui dixit ut fieret, Domino non jubente?
38Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
38Mem Ex ore Altissimi non egredientur nec mala nec bona?
39Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
39Mem Quid murmuravit homo vivens, vir pro peccatis suis?
40Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
40Nun Scrutemur vias nostras, et quæramus, et revertamur ad Dominum.
41Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
41Nun Levemus corda nostra cum manibus ad Dominum in cælos.
42Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
42Nun Nos inique egimus, et ad iracundiam provocavimus; idcirco tu inexorabilis es.
43Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
43Samech Operuisti in furore, et percussisti nos; occidisti, nec pepercisti.
44Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
44Samech Opposuisti nubem tibi, ne transeat oratio.
45Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
45Samech Eradicationem et abjectionem posuisti me in medio populorum.
46Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
46Phe Aperuerunt super nos os suum omnes inimici.
47Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
47Phe Formido et laqueus facta est nobis vaticinatio, et contritio.
48Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
48Phe Divisiones aquarum deduxit oculus meus, in contritione filiæ populi mei.
49Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
49Ain Oculus meus afflictus est, nec tacuit, eo quod non esset requies.
50Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
50Ain Donec respiceret et videret Dominus de cælis.
51Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
51Ain Oculus meus deprædatus est animam meam in cunctis filiabus urbis meæ.
52Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
52Sade Venatione ceperunt me quasi avem inimici mei gratis.
53Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
53Sade Lapsa est in lacum vita mea, et posuerunt lapidem super me.
54Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
54Sade Inundaverunt aquæ super caput meum; dixi: Perii.
55Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
55Coph Invocavi nomen tuum, Domine, de lacu novissimo.
56Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
56Coph Vocem meam audisti; ne avertas aurem tuam a singultu meo et clamoribus.
57V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
57Coph Appropinquasti in die quando invocavi te; dixisti: Ne timeas.
58Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
58Res Judicasti, Domine, causam animæ meæ, redemptor vitæ meæ.
59Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
59Res Vidisti, Domine, iniquitatem illorum adversum me: judica judicium meum.
60Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
60Res Vidisti omnem furorem, universas cogitationes eorum adversum me.
61Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
61Sin Audisti opprobrium eorum, Domine, omnes cogitationes eorum adversum me.
62Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
62Sin Labia insurgentium mihi, et meditationes eorum adversum me tota die.
63Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
63Sin Sessionem eorum et resurrectionem eorum vide; ego sum psalmus eorum.
64Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
64Thau Redes eis vicem, Domine, juxta opera manuum suarum.
65Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
65Thau Dabis eis scutum cordis, laborem tuum.
66Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
66Thau Persequeris in furore, et conteres eos sub cælis, Domine.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.