2 Samuelova
Chapter 22
Kralice Bible (1613)
vs Bíblia Portuguesa …
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

2 Samuelova 22

Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
1Davi falou ao SENHOR as palavras deste cântico no dia em que o SENHOR o livrou das mãos de todos os seus inimigos e das mãos de Saul,
2A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
2e ele disse: “O SENHOR é a minha rocha, a minha fortaleza, e o meu libertador, sim, o meu;
3Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
3Deus é a minha rocha, em quem me refugio; o meu escudo e o poder da minha salvação, a minha torre alta e o meu refúgio. Meu salvador, tu me salvas da violência.
4Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
4Invoco o SENHOR, que é digno de ser louvado; e assim serei salvo dos meus inimigos.
5Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
5Pois as ondas da morte me cercaram. As torrentes da impiedade me aterrorizaram.
6Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.
6As cordas do Seol me envolveram. As armadilhas da morte me confrontaram.
7V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
7Na minha angústia, clamei ao SENHOR. Sim, clamei ao meu Deus. Do seu templo ele ouviu a minha voz. O meu clamor chegou aos seus ouvidos.
8Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
8Então a terra se abalou e tremeu. Os fundamentos dos céus se moveram e foram abalados, porque ele estava irado.
9Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
9Das suas narinas subiu fumaça. Da sua boca saiu fogo consumidor. Brasas se acenderam dele.
10Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
10Ele também curvou os céus e desceu. Densas trevas estavam debaixo dos seus pés.
11I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
11Ele cavalgou sobre um querubim, e voou. Sim, ele foi visto sobre as asas do vento.
12Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
12Ele fez das trevas um abrigo ao seu redor, ajuntamento de águas e densas nuvens dos céus.
13Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
13Do resplendor diante dele, brasas de fogo se acenderaram.
14Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
14O SENHOR trovejou dos céus. O Altíssimo levantou a sua voz.
15Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
15Ele lançou flechas e os espalhou, raios, e os confundiu.
16I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
16Então apareceram os canais do mar. Os fundamentos do mundo foram postos a descoberto pela repreensão do SENHOR, pelo sopro do alento das suas narinas.
17Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
17Do alto ele estendeu a mão e me segurou. Ele me tirou das águas profundas.
18Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
18Ele me livrou do meu forte inimigo, daqueles que me odiavam, pois eram fortes demais para mim.
19Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
19Eles me enfrentaram no dia da minha calamidade, mas o SENHOR foi o meu amparo.
20Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
20Ele também me levou para um lugar espaçoso. Ele me livrou, porque se agradou de mim.
21Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
21O SENHOR me recompensou segundo a minha retidão. Ele me recompensou segundo a pureza das minhas mãos.
22Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
22Pois tenho guardado os caminhos do SENHOR, e não me afastei perversamente do meu Deus.
23Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
23Pois todas as suas ordenanças estavam diante de mim. Quanto aos seus estatutos, não me desviei deles.
24A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
24Também fui íntegro para com ele. Guardei-me da minha iniquidade.
25Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
25Portanto, o SENHOR me recompensou segundo a minha retidão, Segundo a minha pureza aos seus olhos.
26Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
26Para com o misericordioso tu te mostras misericordioso. Para com o homem íntegro tu te mostras íntegro.
27K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
27Para com o puro tu te mostras puro. Para com o perverso tu te mostras astuto.
28Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
28Tu salvarás o povo aflito, mas os teus olhos estão sobre os arrogantes, para que os humilhes.
29Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
29Pois tu és a minha lâmpada, SENHOR. O SENHOR iluminará as minhas trevas.
30Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
30Pois contigo eu ataco uma tropa. Com o meu Deus, salto uma muralha.
31Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
31Quanto a Deus, o seu caminho é perfeito. A palavra do SENHOR é provada. Ele é um escudo para todos os que nele se refugiam.
32Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
32Pois quem é Deus, além do SENHOR? Quem é a rocha, além do nosso Deus?
33Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
33Deus é a minha forte fortaleza. Ele torna perfeito o meu caminho.
34Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
34Ele faz os seus pés como os das corças, e me firma nos meus lugares altos.
35Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
35Ele treina as minhas mãos para a guerra, de modo que os meus braços envergam um arco de bronze.
36Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
36Tu também me deste o escudo da tua salvação. A tua bondade me engrandeceu.
37Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
37Alargaste os meus passos debaixo de mim. Os meus pés não vacilaram.
38Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
38Persegui os meus inimigos e os destruí. Não voltei até que fossem consumidos.
39Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
39Eu os consumi, e os atravessei, de modo que não podem se levantar. Sim, eles caíram debaixo dos meus pés.
40Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
40Pois tu me armaste de força para a batalha. Subjugaste debaixo de mim aqueles que se levantaram contra mim.
41Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
41Tu também fizeste os meus inimigos me darem as costas, para que eu destruísse os que me odeiam.
42Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
42Eles olharam, mas não havia quem os salvasse; até mesmo para o SENHOR, mas ele não lhes respondeu.
43I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
43Então eu os esmaguei como o pó da terra. Eu os pisei como a lama das ruas, e os espalhei.
44Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
44Tu também me livraste das contendas do meu povo. Tu me guardaste para ser o cabeça das nações. Um povo que eu não conhecia me servirá.
45Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
45Os estrangeiros se submeterão a mim. Assim que ouvirem a meu respeito, eles me obedecerão.
46Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
46Os estrangeiros definharão, e sairão tremendo dos seus esconderijos.
47Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
47O SENHOR vive! Bendita seja a minha rocha! Exaltado seja Deus, a rocha da minha salvação,
48Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
48o próprio Deus que executa vingança por mim, que sujeita os povos debaixo de mim,
49Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
49que me livra dos meus inimigos. Sim, tu me exaltas acima daqueles que se levantam contra mim. Tu me livras do homem violento.
50Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
50Portanto, eu te renderei graças, ó SENHOR, entre as nações, e cantarei louvores ao teu nome.
51Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
51Ele dá grandes livramentos ao seu rei, e mostra amor leal ao seu ungido, a Davi e à sua descendência, para todo o sempre.”

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.