2 Samuelova 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
1Locutus est autem David Domino verba carminis hujus in die qua liberavit eum Dominus de manu omnium inimicorum suorum, et de manu Saul.
2A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
2Et ait: [Dominus petra mea, et robur meum, et salvator meus.
3Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
3Deus fortis meus: sperabo in eum; scutum meum, et cornu salutis meæ: elevator meus, et refugium meum; salvator meus: de iniquitate liberabis me.
4Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
4Laudabilem invocabo Dominum, et ab inimicis meis salvus ero.
5Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
5Quia circumdederunt me contritiones mortis: torrentes Belial terruerunt me.
6Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.
6Funes inferni circumdederunt me: prævenerunt me laquei mortis.
7V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
7In tribulatione mea invocabo Dominum, et ad Deum meum clamabo: et exaudiet de templo suo vocem meam, et clamor meus veniet ad aures ejus.
8Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
8Commota est et contremuit terra; fundamenta montium concussa sunt, et conquassata: quoniam iratus est eis.
9Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
9Ascendit fumus de naribus ejus, et ignis de ore ejus vorabit: carbones succensi sunt ab eo.
10Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
10Inclinavit cælos, et descendit: et caligo sub pedibus ejus.
11I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
11Et ascendit super cherubim, et volavit: et lapsus est super pennas venti.
12Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
12Posuit tenebras in circuitu suo latibulum, cribrans aquas de nubibus cælorum.
13Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
13Præ fulgore in conspectu ejus, succensi sunt carbones ignis.
14Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
14Tonabit de cælo Dominus, et excelsus dabit vocem suam.
15Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
15Misit sagittas et dissipavit eos; fulgur, et consumpsit eos.
16I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
16Et apparuerunt effusiones maris, et revelata sunt fundamenta orbis ab increpatione Domini, ab inspiratione spiritus furoris ejus.
17Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
17Misit de excelso, et assumpsit me, et extraxit me de aquis multis.
18Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
18Liberavit me ab inimico meo potentissimo, et ab his qui oderant me: quoniam robustiores me erant.
19Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
19Prævenit me in die afflictionis meæ, et factus est Dominus firmamentum meum.
20Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
20Et eduxit me in latitudinem: liberavit me, quia complacui ei.
21Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
21Retribuet mihi Dominus secundum justitiam meam: et secundum munditiam manuum mearum reddet mihi.
22Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
22Quia custodivi vias Domini, et non egi impie a Deo meo.
23Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
23Omnia enim judicia ejus in conspectu meo, et præcepta ejus non amovi a me.
24A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
24Et ero perfectus cum eo, et custodiam me ab iniquitate mea.
25Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
25Et restituet mihi Dominus secundum justitiam meam, et secundum munditiam manuum mearum in conspectu oculorum suorum.
26Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
26Cum sancto sanctus eris, et cum robusto perfectus.
27K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
27Cum electo electus eris, et cum perverso perverteris.
28Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
28Et populum pauperem salvum facies: oculisque tuis excelsos humiliabis.
29Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
29Quia tu lucerna mea, Domine, et tu, Domine, illuminabis tenebras meas.
30Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
30In te enim curram accinctus: in Deo meo transiliam murum.
31Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
31Deus, immaculata via ejus; eloquium Domini igne examinatum: scutum est omnium sperantium in se.
32Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
32Quis est Deus præter Dominum, et quis fortis præter Deum nostrum?
33Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
33Deus qui accinxit me fortitudine, et complanavit perfectam viam meam.
34Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
34Coæquans pedes meos cervis, et super excelsa mea statuens me;
35Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
35docens manus meas ad prælium, et componens quasi arcum æreum brachia mea.
36Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
36Dedisti mihi clypeum salutis tuæ, et mansuetudo tua multiplicavit me.
37Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
37Dilatabis gressus meos subtus me, et non deficient tali mei.
38Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
38Persequar inimicos meos, et conteram, et non convertar donec consumam eos.
39Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
39Consumam eos et confringam, ut non consurgant: cadent sub pedibus meis.
40Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
40Accinxisti me fortitudine ad prælium: incurvasti resistentes mihi subtus me.
41Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
41Inimicos meos dedisti mihi dorsum; odientes me, et disperdam eos.
42Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
42Clamabunt, et non erit qui salvet; ad Dominum, et non exaudiet eos.
43I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
43Delebo eos ut pulverem terræ; quasi lutum platearum comminuam eos atque confringam.
44Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
44Salvabis me a contradictionibus populi mei; custodies me in caput gentium: populus quem ignoro serviet mihi.
45Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
45Filii alieni resistent mihi; auditu auris obedient mihi.
46Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
46Filii alieni defluxerunt, et contrahentur in angustiis suis.
47Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
47Vivit Dominus, et benedictus Deus meus, et exaltabitur Deus fortis salutis meæ.
48Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
48Deus qui das vindictas mihi, et dejicis populos sub me.
49Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
49Qui educis me ab inimicis meis, et a resistentibus mihi elevas me: a viro iniquo liberabis me.
50Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
50Propterea confitebor tibi, Domine, in gentibus, et nomini tuo cantabo:
51Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
51magnificans salutes regis sui, et faciens misericordiam christo suo David, et semini ejus in sempiternum.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.