2 Samuelova 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
1Und David redete vor dem HERRN die Worte dieses Liedes zur Zeit, da ihn der HERR errettet hatte von der Hand aller seiner Feinde und von der Hand Sauls, und sprach:
2A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
2Der HERR ist mein Fels und meine Burg und mein Erretter.
3Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
3Gott ist mein Hort, auf den ich traue, mein Schild und Horn meines Heils, mein Schutz und meine Zuflucht, mein Heiland, der du mir hilfst vor dem Frevel.
4Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
4Ich rufe an den HERRN, den Hochgelobten, so werde ich von meinen Feinden erlöst.
5Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
5Es hatten mich umfangen die Schmerzen des Todes, und die Bäche des Verderbens erschreckten mich.
6Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.
6Der Hölle Bande umfingen mich, und des Todes Stricke überwältigten mich.
7V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
7Da mir angst war, rief ich den HERRN an und schrie zu meinem Gott; da erhörte er meine Stimme von seinem Tempel, und mein Schreien kam vor ihn zu seinen Ohren.
8Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
8Die Erde bebte und ward bewegt; die Grundfesten des Himmels regten sich und bebten, da er zornig war.
9Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
9Dampf ging auf von seiner Nase und verzehrend Feuer von seinem Munde, daß es davon blitzte.
10Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
10Er neigte den Himmel und fuhr herab, und Dunkel war unter seinen Füßen.
11I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
11Und er fuhr auf dem Cherub und flog daher, und er schwebte auf den Fittichen des Windes.
12Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
12Sein Gezelt um ihn her war finster und schwarze, dicke Wolken.
13Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
13Von dem Glanz vor ihm brannte es mit Blitzen.
14Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
14Der HERR donnerte vom Himmel, und der Höchste ließ seinen Donner aus.
15Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
15Er schoß seine Strahlen und zerstreute sie; er ließ blitzen und erschreckte sie.
16I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
16Da sah man das Bett der Wasser, und des Erdbodens Grund ward aufgedeckt von dem Schelten des HERRN, von dem Odem und Schnauben seiner Nase.
17Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
17Er streckte seine Hand aus von der Höhe und holte mich und zog mich aus den großen Wassern.
18Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
18Er errettete mich von meinen starken Feinden, von meinen Hassern, die zu mir mächtig waren,
19Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
19die mich überwältigten zur Zeit meines Unglücks; und der HERR ward meine Zuversicht.
20Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
20Und er führte mich aus in das Weite, er riß mich heraus; denn er hatte Lust zu mir.
21Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
21Der HERR tut wohl an mir nach meiner Gerechtigkeit; er vergilt mir nach der Reinigkeit meiner Hände.
22Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
22Denn ich halte die Wege des HERRN und bin nicht gottlos wider meinen Gott.
23Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
23Denn alle seine Rechte habe ich vor Augen, und seine Gebote werfe ich nicht von mir;
24A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
24sondern ich bin ohne Tadel vor ihm und hüte mich vor Sünden.
25Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
25Darum vergilt mir der HERR nach meiner Gerechtigkeit, nach meiner Reinigkeit vor seinen Augen.
26Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
26Bei den Heiligen bist du heilig, bei den Frommen bist du fromm,
27K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
27bei den Reinen bist du rein, und bei den Verkehrten bist du verkehrt.
28Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
28Denn du hilfst dem elenden Volk, und mit deinen Augen erniedrigst du die Hohen.
29Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
29Denn du, HERR, bist meine Leuchte; der HERR macht meine Finsternis licht.
30Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
30Denn mit dir kann ich Kriegsvolk zerschlagen und mit meinem Gott über die Mauer springen.
31Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
31Gottes Wege sind vollkommen; des HERRN Reden sind durchläutert. Er ist ein Schild allen, die ihm vertrauen.
32Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
32Denn wo ist ein Gott außer dem HERRN, und wo ist ein Hort außer unserm Gott?
33Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
33Gott stärkt mich mit Kraft und weist mir einen Weg ohne Tadel.
34Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
34Er macht meine Füße gleich den Hirschen und stellt mich auf meine Höhen.
35Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
35Er lehrt meine Hände streiten und lehrt meinen Arm den ehernen Bogen spannen.
36Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
36Du gibst mir den Schild deines Heils; und wenn du mich demütigst, machst du mich groß.
37Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
37Du machst unter mir Raum zu gehen, daß meine Knöchel nicht wanken.
38Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
38Ich will meinen Feinden nachjagen und sie vertilgen und will nicht umkehren, bis ich sie umgebracht habe.
39Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
39Ich will sie umbringen und zerschmettern; sie sollen mir nicht widerstehen und müssen unter meine Füße fallen.
40Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
40Du kannst mich rüsten mit Stärke zum Streit; du kannst unter mich werfen, die sich wider mich setzen.
41Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
41Du gibst mir meine Feinde in die Flucht, daß ich verstöre, die mich hassen.
42Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
42Sie sahen sich um, aber da ist kein Helfer, nach dem HERRN; aber er antwortet ihnen nicht.
43I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
43Ich will sie zerstoßen wie Staub auf der Erde; wie Kot auf der Gasse will ich sie verstäuben und zerstreuen.
44Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
44Du hilfst mir von dem zänkischen Volk und behütest mich, daß ich ein Haupt sei unter den Heiden; ein Volk, das ich nicht kannte, dient mir.
45Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
45Den Kindern der Fremde hat's wider mich gefehlt; sie gehorchen mir mit gehorsamen Ohren.
46Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
46Die Kinder der Fremde sind verschmachtet und kommen mit Zittern aus ihren Burgen.
47Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
47Der HERR lebt, und gelobt sei mein Hort; und Gott, der Hort meines Heils, werde erhoben,
48Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
48der Gott, der mir Rache gibt und wirft die Völker unter mich.
49Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
49Er hilft mir aus von meinen Feinden. Du erhöhst mich aus denen, die sich wider mich setzen; du hilfst mir von den Frevlern.
50Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
50Darum will ich dir danken, HERR, unter den Heiden und deinem Namen lobsingen,
51Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
51der seinem Könige großes Heil beweist und wohltut seinem Gesalbten, David und seinem Samen ewiglich.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.