2 Samuelova 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
1E DAVIDE proferì al Signore le parole di questo cantico, al giorno che il Signore l'ebbe riscosso dalla mano di tutti i suoi nemici, e dalla mano di Saulle;
2A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
2e disse: Il Signore è la mia rocca, e la mia fortezza, e il mio liberatore;
3Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
3Egli è l'Iddio della mia rupe, io spererò in lui; Egli è il mio scudo, e il corno della mia salute; Il mio alto ricetto, il mio rifugio; Il mio Salvatore, che mi salva di violenza.
4Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
4Io invocai il Signore, al quale appartiene ogni lode, E fui salvato da' miei nemici.
5Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
5Perciocchè onde di morte mi aveano intorniato, Torrenti di scellerati mi aveano spaventato.
6Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.
6Legami di sepolcro, mi aveano circondato, Lacci di morte mi aveano incontrato.
7V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
7Mentre io era distretto, io invocai il Signore, E gridai all'Iddio mio; Ed egli udì la mia voce dal suo Tempio, E il mio grido pervenne a' suoi orecchi.
8Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
8Allora la terra fu smossa, e tremò; I fondamenti de' cieli furono crollati e scossi; Perciocchè egli era acceso nell'ira.
9Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
9Fumo gli saliva per le nari, E fuoco consumante per la bocca; Da lui procedevano brace accese.
10Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
10Ed egli abbassò i cieli, e discese, Avendo una caligine sotto a' suoi piedi.
11I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
11E cavalcava sopra Cherubini, e volava, Ed appariva sopra le ale del vento.
12Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
12Ed avea poste d'intorno a sè, per tabernacoli, tenebre, Viluppi d'acque, e nubi dell'aria,
13Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
13Dallo splendore che scoppiava davanti a lui, Procedevano brace accese.
14Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
14Il Signore tonò dal cielo, E l'Altissimo mandò fuori la sua voce;
15Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
15Ed avventò saette, e disperse coloro; Folgore, e li mise in rotta.
16I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
16E, per lo sgridare del Signore, E per lo soffiar dell'alito delle sue nari, I canali del mare furon veduti, I fondamenti del mondo furono scoperti.
17Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
17Egli da alto distese la mano , Mi prese, mi trasse fuori di grandi acque.
18Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
18Egli mi riscosse dal mio potente nemico, Da quelli che mi odiavano; perciocchè erano più forti di me.
19Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
19Essi mi erano venuti incontro al giorno della mia calamità; Ma il Signore fu il mio sostegno.
20Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
20E mi trasse fuori in luogo largo; Egli mi liberò; perciocchè egli mi gradisce.
21Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
21Il Signore mi ha fatta la retribuzione secondo la mia giustizia; Egli mi ha renduto secondo la purità delle mie mani.
22Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
22Perciocchè io ho osservate le vie del Signore, E non mi sono empiamente rivolto dall'Iddio mio.
23Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
23Perciocchè io ho tenute davanti agli occhi tutte le sue leggi, E non mi son rivolto da' suoi statuti.
24A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
24E sono stato intiero inverso lui, E mi son guardato dalla mia iniquità.
25Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
25E il Signore mi ha fatta la retribuzione secondo la mia giustizia, Secondo la purità che io ho guardata davanti agli occhi suoi.
26Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
26Tu ti mostri pietoso inverso il pio, Intiero inverso l'uomo intiero.
27K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
27Puro inverso il puro, E ritroso inverso il perverso;
28Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
28E salvi la gente afflitta, E bassi gli occhi in su gli altieri.
29Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
29Perciocchè tu sei la mia lampana, o Signore; E il Signore allumina le mie tenebre.
30Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
30Perciocchè per te io rompo tutta una schiera; Per l'Iddio mio io salgo sopra il muro.
31Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
31La via di Dio è intiera; La parola del Signore è purgata col fuoco; Egli è scudo a tutti coloro che sperano in lui.
32Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
32Perciocchè, chi è Dio, fuor che il Signore? E chi è Rocca, fuor che l'Iddio nostro?
33Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
33Iddio è la mia forza; e il mio valore; Ed ha renduta spedita e appianata la mia via.
34Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
34Egli rende i miei piedi simili a quelli delle cerve, E mi fa star ritto in su i miei alti luoghi.
35Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
35Egli ammaestra le mie mani alla battaglia, E con le mie braccia un arco di rame è spezzato.
36Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
36Tu mi hai ancora dato lo scudo della tua salvezza, E la tua benignità mi ha accresciuto.
37Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
37Tu hai allargati i miei passi sotto me, E le mie calcagna non son vacillate.
38Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
38Io ho perseguiti i miei nemici, e li ho sterminati; E non me ne son tornato indietro , finchè non li avessi distrutti.
39Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
39Io li ho distrutti, e li ho trafitti, e non son potuti risorgere; E mi son caduti sotto a' piedi.
40Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
40E tu mi hai cinto di prodezza per la guerra; Tu hai abbassati sotto me quelli che si levavano contro a me.
41Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
41Ed hai fatte voltar le spalle a' miei nemici, Ed a coloro che mi odiavano, davanti a me; Ed io li ho sterminati.
42Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
42Essi riguardavano in qua ed in là , ma non vi fu chi li salvasse; Riguardarono al Signore, ma egli non rispose loro.
43I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
43Ed io li ho stritolati minuto come polvere della terra; Io li ho calpestati, schiacciati, come il fango delle strade.
44Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
44Tu mi hai ancora scampato dalle brighe del mio popolo; Tu mi hai guardato per esser capo di genti; Il popolo che io non conosceva, mi è divenuto servo.
45Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
45Gli stranieri si sono infinti inverso me; Al solo udire degli orecchi, si son renduti ubbidienti a me.
46Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
46Gli stranieri son divenuti fiacchi, Ed hanno tremato di paura fin dentro i lor ricetti chiusi.
47Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
47Viva il Signore, e benedetta sia la mia Rocca; E sia esaltato Iddio, ch'è la Rocca della mia salvezza.
48Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
48Iddio è quel che mi dà modo di far le mie vendette, E che abbassa i popoli sotto me.
49Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
49Ed è quel che mi trae fuori da' miei nemici; Tu mi levi ad alto d'infra coloro che mi assaltano, E mi riscuoti dagli uomini violenti.
50Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
50Perciò, o Signore, io ti celebrerò fra le nazioni, E salmeggerò al tuo Nome;
51Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
51Il quale rende magnifiche le vittorie del suo re, Ed usa benignità inverso Davide, suo Unto, E inverso la sua progenie, in sempiterno.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.