2 Korintským 2
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Toto jsem pak sobě uložil, abych k vám zase s zámutkem nepřišel.
1Ово пак судих у себи да опет не дођем к вама у жалости.
2Nebo jestliže já vás zarmoutím, i kdo jest, ješto by mne obveselil, než ten, kterýž jest ode mne zarmoucen?
2Јер ако ја чиним жалост вама, ко је који ће мене веселити осим оног који прима жалост од мене?
3A protoť jsem vám to napsal, abych přijda k vám, neměl zámutku z těch, z nichž bych se měl radovati, doufaje o všech o vás, že radost má jest všech vás radost.
3И писах вам ово исто, да кад дођем не примим жалост на жалост, а за које би ваљало да се веселим надајући се на све вас да је моја радост свих вас.
4Nebo z velikého ssoužení a bolesti srdce psal jsem vám, s mnohými slzami, ne abyste zarmouceni byli, ale abyste poznali lásku, kteroužto k vám velikou mám.
4Јер од бриге многе и туге срца написах вам с многим сузама, не да бисте се ожалостили него да бисте познали љубав коју имам изобилно к вама.
5Jestližeť jest pak kdo zarmoutil, ne mneť zarmoutil, ne toliko poněkud, abych jím neobtěžoval všech vás.
5Ако ли је ко мене ражалио, не ражали мене, до неколико, да не отежам свима вама.
6Dostiť má takový na tom trestání, kteréž měl od mnohých,
6Јер је довољно таквоме кар овај од многих.
7Tak abyste jemu již raději zase odpustili a potěšili ho, aby on snad přílišným zámutkem nepřišel na zahynutí.
7Зато ви, насупрот, већма да опраштате и тешите, да такав како не падне у превелику жалост.
8Protož prosím vás, abyste utvrdili k němu lásku.
8Зато вас молим, утврдите к њему љубав.
9Nebo i proto psal jsem vám, abych zkušením zvěděl, jste-li ve všem poslušni.
9Јер вам зато и писах, да познам поштење ваше јесте ли у свачему послушни.
10Komuž pak vy co odpouštíte, i já odpouštím. Nebo i já, jestliže jsem co odpustil, komuž jsem odpustil, pro vás odpustil jsem, před obličejem Kristovým, abychom nebyli oklamáni od satana.
10А коме ви шта опростите оном опраштам и ја; јер ја ако шта коме опростих, опростих му вас ради место Исуса Христа,
11Nebo nejsou nám neznámá myšlení jeho.
11да нас не превари сотона; јер знамо шта он мисли.
12Když jsem pak přišel do Troady, k zvěstování evangelium Kristova, ačkoli dveře mi otevříny byly skrze Pána, však neměl jsem žádného upokojení v duchu svém, protože jsem nenalezl Tita, bratra svého.
12А кад дођох у Троаду да проповедам јеванђеље Христово, и отворише ми се врата у Господу,
13Ale požehnav jich, odšel jsem do Macedonie.
13не имадох мира у духу свом, не нашавши Тита, брата свог; него опростивши се с њима изиђох у Македонију.
14Bohu pak budiž díka, kterýž vždycky dává nám vítězství v Kristu, a vůni známosti své zjevuje skrze nás na každém místě.
14Али хвала Богу који свагда нама даје победу у Христу Исусу, и кроз нас јавља мирис познања свог на сваком месту.
15Neboť jsme Kristova vůně dobrá Bohu v těch, jenž k spasení přicházejí, i v těch, kteříž hynou,
15Јер смо ми Христов мирис Богу и међу онима који се спасавају и који гину:
16Těm zajisté jsme vůně smrtelná k smrti, oněm pak vůně života k životu. Ale k tomu kdo jest způsobný?
16Једнима дакле мирис смртни за смрт, а другима мирис животни за живот. И за ово ко је вредан?
17Neboť nejsme, jako mnozí, cizoložící slovo Boží, ale jako z upřímnosti, a jako z Boha, před obličejem Božím, o Kristu mluvíme.
17Јер ми нисмо као многи који нечисто проповедају реч Божију, него из чистоте, и као из Бога, пред Богом, у Христу говоримо.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.