2 Korintským 2
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Kulish and Puluj Bible (1905)
1Toto jsem pak sobě uložil, abych k vám zase s zámutkem nepřišel.
1Розсудив же я сам із собою се, щоб знов у смутку до вас не прийти.
2Nebo jestliže já vás zarmoutím, i kdo jest, ješto by mne obveselil, než ten, kterýž jest ode mne zarmoucen?
2Бо коли я завдаю смутку вам, то хто мене розвеселить, як не той, хто засмучений через мене.
3A protoť jsem vám to napsal, abych přijda k vám, neměl zámutku z těch, z nichž bych se měl radovati, doufaje o všech o vás, že radost má jest všech vás radost.
3І написав вам се, щоб, прийшовши не мав смутку від тих, котрими годилось би менї веселитись, певен будучи про всїх вас, що моя радість для всїх вас.
4Nebo z velikého ssoužení a bolesti srdce psal jsem vám, s mnohými slzami, ne abyste zarmouceni byli, ale abyste poznali lásku, kteroužto k vám velikou mám.
4Бо з великого горя, і туги серця написав я вам з многими сьлїзми, не щоб ви смуткували, а щоб пізнали любов, котрої в мене пребагато до вас.
5Jestližeť jest pak kdo zarmoutil, ne mneť zarmoutil, ne toliko poněkud, abych jím neobtěžoval všech vás.
5Коли ж хто засмутив, не мене засмутив, а від части (щоб не отягчив я) і всїх вас.
6Dostiť má takový na tom trestání, kteréž měl od mnohých,
6Доволї такому сієї кари від многих.
7Tak abyste jemu již raději zase odpustili a potěšili ho, aby on snad přílišným zámutkem nepřišel na zahynutí.
7Так що напротив лучче простїть і утїште, щоб надто великий сум не пожер такого.
8Protož prosím vás, abyste utvrdili k němu lásku.
8Тим же благаю вас, обявіть любов до него.
9Nebo i proto psal jsem vám, abych zkušením zvěděl, jste-li ve všem poslušni.
9На те бо й писав я, щоб мати доказ од вас, чи у всьому ви слухняні.
10Komuž pak vy co odpouštíte, i já odpouštím. Nebo i já, jestliže jsem co odpustil, komuž jsem odpustil, pro vás odpustil jsem, před obličejem Kristovým, abychom nebyli oklamáni od satana.
10Кому ж ви прощаєте, тому й я; бо й я, коли що кому простив, то ради вас перед лицем Христа,
11Nebo nejsou nám neznámá myšlení jeho.
11щоб не подужав нас сатана; бо нам відомі задуми його.
12Když jsem pak přišel do Troady, k zvěstování evangelium Kristova, ačkoli dveře mi otevříny byly skrze Pána, však neměl jsem žádného upokojení v duchu svém, protože jsem nenalezl Tita, bratra svého.
12Прийшовши ж у Трояду на благовістє Христове, як відчинено менї двері в Господї,
13Ale požehnav jich, odšel jsem do Macedonie.
13не мав я впокою в дусї моїм, не знайшовши Тита, брата мого; а, попрощавшись із ними, вийшов у Македонию.
14Bohu pak budiž díka, kterýž vždycky dává nám vítězství v Kristu, a vůni známosti své zjevuje skrze nás na každém místě.
14Богу ж дяка, що завсїгди дає нам побіду в Христї, і пахощі знання свого обявляє через нас у всякому місцї.
15Neboť jsme Kristova vůně dobrá Bohu v těch, jenž k spasení přicházejí, i v těch, kteříž hynou,
15Бо ми пахощі Христові Богу в тих, що спасають ся, і в тих, що погибають:
16Těm zajisté jsme vůně smrtelná k smrti, oněm pak vůně života k životu. Ale k tomu kdo jest způsobný?
16одним ми пахощі смерти на смерть, а другим пахощі життя на життє; та кого на се вистачить?
17Neboť nejsme, jako mnozí, cizoložící slovo Boží, ale jako z upřímnosti, a jako z Boha, před obličejem Božím, o Kristu mluvíme.
17Не такі бо ми, як многі, що крамують словом Божим, а щиро, як од Бога, перед Богом, у Христї глаголемо.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.