2 Korintským 2
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Berean Standard Bible
1Toto jsem pak sobě uložil, abych k vám zase s zámutkem nepřišel.
1So I made up my mind not to make another painful visit to you.
2Nebo jestliže já vás zarmoutím, i kdo jest, ješto by mne obveselil, než ten, kterýž jest ode mne zarmoucen?
2For if I grieve you, who is left to cheer me but those whom I have grieved?
3A protoť jsem vám to napsal, abych přijda k vám, neměl zámutku z těch, z nichž bych se měl radovati, doufaje o všech o vás, že radost má jest všech vás radost.
3I wrote as I did so that on my arrival I would not be saddened by those who ought to make me rejoice. I had confidence in all of you, that you would share my joy.
4Nebo z velikého ssoužení a bolesti srdce psal jsem vám, s mnohými slzami, ne abyste zarmouceni byli, ale abyste poznali lásku, kteroužto k vám velikou mám.
4For through many tears I wrote you out of great distress and anguish of heart, not to grieve you but to let you know how much I love you.
5Jestližeť jest pak kdo zarmoutil, ne mneť zarmoutil, ne toliko poněkud, abych jím neobtěžoval všech vás.
5Now if anyone has caused grief, he has not grieved me but all of you—to some degree, not to overstate it.
6Dostiť má takový na tom trestání, kteréž měl od mnohých,
6The punishment imposed on him by the majority is sufficient for him.
7Tak abyste jemu již raději zase odpustili a potěšili ho, aby on snad přílišným zámutkem nepřišel na zahynutí.
7So instead, you ought to forgive and comfort him, so that he will not be overwhelmed by excessive sorrow.
8Protož prosím vás, abyste utvrdili k němu lásku.
8Therefore I urge you to reaffirm your love for him.
9Nebo i proto psal jsem vám, abych zkušením zvěděl, jste-li ve všem poslušni.
9My purpose in writing you was to see if you would stand the test and be obedient in everything.
10Komuž pak vy co odpouštíte, i já odpouštím. Nebo i já, jestliže jsem co odpustil, komuž jsem odpustil, pro vás odpustil jsem, před obličejem Kristovým, abychom nebyli oklamáni od satana.
10If you forgive anyone, I also forgive him. And if I have forgiven anything, I have forgiven it in the presence of Christ for your sake,
11Nebo nejsou nám neznámá myšlení jeho.
11in order that Satan should not outwit us. For we are not unaware of his schemes.
12Když jsem pak přišel do Troady, k zvěstování evangelium Kristova, ačkoli dveře mi otevříny byly skrze Pána, však neměl jsem žádného upokojení v duchu svém, protože jsem nenalezl Tita, bratra svého.
12Now when I went to Troas to preach the gospel of Christ and a door stood open for me in the Lord,
13Ale požehnav jich, odšel jsem do Macedonie.
13I had no peace in my spirit, because I did not find my brother Titus there. So I said goodbye to them and went on to Macedonia.
14Bohu pak budiž díka, kterýž vždycky dává nám vítězství v Kristu, a vůni známosti své zjevuje skrze nás na každém místě.
14But thanks be to God, who always leads us triumphantly as captives in Christ and through us spreads everywhere the fragrance of the knowledge of Him.
15Neboť jsme Kristova vůně dobrá Bohu v těch, jenž k spasení přicházejí, i v těch, kteříž hynou,
15For we are to God the sweet aroma of Christ among those who are being saved and those who are perishing.
16Těm zajisté jsme vůně smrtelná k smrti, oněm pak vůně života k životu. Ale k tomu kdo jest způsobný?
16To the one, we are an odor of death and demise; to the other, a fragrance that brings life. And who is qualified for such a task?
17Neboť nejsme, jako mnozí, cizoložící slovo Boží, ale jako z upřímnosti, a jako z Boha, před obličejem Božím, o Kristu mluvíme.
17For we are not like so many others, who peddle the word of God for profit. On the contrary, in Christ we speak before God with sincerity, as men sent from God.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.