2. Коринћанима 2
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Ово пак судих у себи да опет не дођем к вама у жалости.
1Toto jsem pak sobě uložil, abych k vám zase s zámutkem nepřišel.
2Јер ако ја чиним жалост вама, ко је који ће мене веселити осим оног који прима жалост од мене?
2Nebo jestliže já vás zarmoutím, i kdo jest, ješto by mne obveselil, než ten, kterýž jest ode mne zarmoucen?
3И писах вам ово исто, да кад дођем не примим жалост на жалост, а за које би ваљало да се веселим надајући се на све вас да је моја радост свих вас.
3A protoť jsem vám to napsal, abych přijda k vám, neměl zámutku z těch, z nichž bych se měl radovati, doufaje o všech o vás, že radost má jest všech vás radost.
4Јер од бриге многе и туге срца написах вам с многим сузама, не да бисте се ожалостили него да бисте познали љубав коју имам изобилно к вама.
4Nebo z velikého ssoužení a bolesti srdce psal jsem vám, s mnohými slzami, ne abyste zarmouceni byli, ale abyste poznali lásku, kteroužto k vám velikou mám.
5Ако ли је ко мене ражалио, не ражали мене, до неколико, да не отежам свима вама.
5Jestližeť jest pak kdo zarmoutil, ne mneť zarmoutil, ne toliko poněkud, abych jím neobtěžoval všech vás.
6Јер је довољно таквоме кар овај од многих.
6Dostiť má takový na tom trestání, kteréž měl od mnohých,
7Зато ви, насупрот, већма да опраштате и тешите, да такав како не падне у превелику жалост.
7Tak abyste jemu již raději zase odpustili a potěšili ho, aby on snad přílišným zámutkem nepřišel na zahynutí.
8Зато вас молим, утврдите к њему љубав.
8Protož prosím vás, abyste utvrdili k němu lásku.
9Јер вам зато и писах, да познам поштење ваше јесте ли у свачему послушни.
9Nebo i proto psal jsem vám, abych zkušením zvěděl, jste-li ve všem poslušni.
10А коме ви шта опростите оном опраштам и ја; јер ја ако шта коме опростих, опростих му вас ради место Исуса Христа,
10Komuž pak vy co odpouštíte, i já odpouštím. Nebo i já, jestliže jsem co odpustil, komuž jsem odpustil, pro vás odpustil jsem, před obličejem Kristovým, abychom nebyli oklamáni od satana.
11да нас не превари сотона; јер знамо шта он мисли.
11Nebo nejsou nám neznámá myšlení jeho.
12А кад дођох у Троаду да проповедам јеванђеље Христово, и отворише ми се врата у Господу,
12Když jsem pak přišel do Troady, k zvěstování evangelium Kristova, ačkoli dveře mi otevříny byly skrze Pána, však neměl jsem žádného upokojení v duchu svém, protože jsem nenalezl Tita, bratra svého.
13не имадох мира у духу свом, не нашавши Тита, брата свог; него опростивши се с њима изиђох у Македонију.
13Ale požehnav jich, odšel jsem do Macedonie.
14Али хвала Богу који свагда нама даје победу у Христу Исусу, и кроз нас јавља мирис познања свог на сваком месту.
14Bohu pak budiž díka, kterýž vždycky dává nám vítězství v Kristu, a vůni známosti své zjevuje skrze nás na každém místě.
15Јер смо ми Христов мирис Богу и међу онима који се спасавају и који гину:
15Neboť jsme Kristova vůně dobrá Bohu v těch, jenž k spasení přicházejí, i v těch, kteříž hynou,
16Једнима дакле мирис смртни за смрт, а другима мирис животни за живот. И за ово ко је вредан?
16Těm zajisté jsme vůně smrtelná k smrti, oněm pak vůně života k životu. Ale k tomu kdo jest způsobný?
17Јер ми нисмо као многи који нечисто проповедају реч Божију, него из чистоте, и као из Бога, пред Богом, у Христу говоримо.
17Neboť nejsme, jako mnozí, cizoložící slovo Boží, ale jako z upřímnosti, a jako z Boha, před obličejem Božím, o Kristu mluvíme.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.