Jan 10
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
1“Em verdade, em verdade lhes digo: aquele que não entra pela porta no aprisco das ovelhas, mas sobe por outro caminho, é ladrão e salteador.
2Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
2Mas aquele que entra pela porta é o pastor das ovelhas.
3Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
3O porteiro abre a porta para ele, e as ovelhas ouvem a sua voz. Ele chama as suas próprias ovelhas pelo nome e as conduz para fora.
4A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
4Quando ele traz para fora as suas próprias ovelhas, vai adiante delas; e as ovelhas o seguem, porque conhecem a sua voz.
5Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
5Jamais seguirão um estranho, mas fugirão dele; porque não conhecem a voz dos estranhos.”
6To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
6Jesus lhes contou esta parábola, mas eles não entenderam o que ele lhes dizia.
7Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
7Jesus, pois, lhes disse novamente: “Em verdade, em verdade lhes digo: eu sou a porta das ovelhas.
8Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
8Todos os que vieram antes de mim são ladrões e salteadores, mas as ovelhas não os ouviram.
9Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
9Eu sou a porta. Se alguém entrar por mim, será salvo; entrará, sairá e achará pastagem.
10Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
10O ladrão vem somente para roubar, matar e destruir. Eu vim para que tenham vida, e a tenham em abundância.
11Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
11“Eu sou o bom pastor. O bom pastor dá a sua vida pelas ovelhas.
12Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
12O mercenário, que não é pastor nem dono das ovelhas, vê o lobo chegar, abandona as ovelhas e foge. O lobo arrebata as ovelhas e as dispersa.
13Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
13O mercenário foge porque é mercenário e não se importa com as ovelhas.
14Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
14Eu sou o bom pastor. Conheço as minhas ovelhas, e elas me conhecem;
15Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
15assim como o Pai me conhece, e eu conheço o Pai. Eu dou a minha vida pelas ovelhas.
16A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
16Tenho outras ovelhas que não são deste aprisco. A essas também devo trazer, e elas ouvirão a minha voz. Elas se tornarão um só rebanho com um só pastor.
17Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
17Por isso o Pai me ama, porque eu dou a minha vida, para que eu possa tomá-la de novo.
18Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
18Ninguém a tira de mim, mas eu a dou por mim mesmo. Tenho autoridade para dá-la e autoridade para retomá-la. Recebi este mandamento de meu Pai.”
19Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
19Por causa dessas palavras, surgiu novamente uma divisão entre os judeus.
20A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
20Muitos deles diziam: “Ele tem demônio e está louco! Por que vocês o ouvem?”
21Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
21Outros diziam: “Estas não são palavras de um endemoninhado. Pode, por acaso, um demônio abrir os olhos aos cegos?”
22I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
22Celebrava-se a Festa da Dedicação em Jerusalém.
23I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
23Era inverno, e Jesus estava caminhando no templo, no pórtico de Salomão.
24Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
24Os judeus, pois, o rodearam e lhe disseram: “Até quando nos deixará em suspense? Se você é o Cristo, diga-nos abertamente.”
25Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
25Jesus lhes respondeu: “Eu já lhes disse, e vocês não creem. As obras que eu faço em nome de meu Pai dão testemunho de mim.
26Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
26Mas vocês não creem, porque não são das minhas ovelhas, como eu lhes disse.
27Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
27As minhas ovelhas ouvem a minha voz; eu as conheço, e elas me seguem.
28A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé.
28Eu lhes dou a vida eterna. Elas jamais perecerão, e ninguém as arrebatará da minha mão.
29Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
29Meu Pai, que as deu para mim, é maior do que todos. Ninguém é capaz de arrebatá-las da mão de meu Pai.
30Já a Otec jedno jsme.
30Eu e o Pai somos um.”
31Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
31Portanto, os judeus pegaram em pedras novamente para apedrejá-lo.
32Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
32Jesus lhes respondeu: “Eu lhes mostrei muitas boas obras da parte de meu Pai. Por qual dessas obras vocês me apedrejam?”
33Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
33Os judeus lhe responderam: “Não o apedrejamos por uma boa obra, mas por blasfêmia, porque você, sendo homem, se faz Deus.”
34Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
34Jesus lhes respondeu: “Não está escrito na lei de vocês: ‘Eu disse: vocês são deuses’?
35Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
35Se ele chamou deuses àqueles a quem a palavra de Deus veio (e a Escritura não pode ser anulada),
36Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
36vocês dizem daquele a quem o Pai santificou e enviou ao mundo: ‘Você blasfema’, porque eu disse: ‘Sou Filho de Deus’?
37Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
37Se não faço as obras de meu Pai, não acreditem em mim.
38Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
38Mas se as faço, embora não acreditem em mim, acreditem nas obras, para que possam saber e crer que o Pai está em mim, e eu no Pai.”
39Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
39Procuraram novamente prendê-lo, mas ele escapou das mãos deles.
40I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
40Ele se retirou novamente para o outro lado do Jordão, para o lugar onde João batizava no princípio, e permaneceu ali.
41I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
41Muitos foram até ele. Eles diziam: “João, de fato, não realizou nenhum sinal, mas tudo o que João disse a respeito deste homem é verdade.”
42A mnozí tam uvěřili v něho.
42Muitos ali creram nele.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.