Jan 10
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
1Morlalu, morlalu, ngani jurangu jatai: „Warle wata manani wiriai tjipi jaruni, a‐ai, pilki dankaranani, nau kurikantji ja watawatali maninietja nganai.
2Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
2Warle manani wiriai, nau ngamalkanietja nganai tjipia.
3Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
3Nunkangupini mana ngamalkanietjali mana walto ngankai, ja tjipieli ngaiala nunkani ngarai, ja nulu tjipi nunkani tala karkai, ja tanana dunkalkai.
4A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
4Ja nulu tjipi nunkani dunkalkanani, nau tanangu ngopera wapai, ja tjipi nunkangu karipateriai, ngangau tanali ngaiala nunkani ngujamai.
5Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
5Tulani tana wata karipaterila nganai, a‐ai, nunkangundru japa mindrila nganai; ngangau tulaia ngaiala tanali wata ngujamai.“
6To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
6Ninapini jeribaka jaura Jesus tanangu jatana wonti; ja tanali wata ngujamana wonti mina jenia wondrai, Nau tanangu matja jatana.
7Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
7Jesus nakaldra tanangu jatana wonti: „Morlalu, morlalu, ngani jurangu jatai: Ngani mana nganai tjipia.
8Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
8Worderuntja pratjana ngakangu ngopera wokaranala kurikantji ja watawatali maninietja nganai; ja tjipieli tanana wata ngarai.
9Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
9Ngani mana nganai: kulno ngakangu wirinani, nulu kulkani ngamalkala nganai, ja nau wirila nganai ja dunkala nganai ja kuljakulja mankamankala nganai.
10Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
10Kurikantji windri wokarai kurieli manila naria nandrala ja teribala. Ngani wokaranala, tanali tepi ja poto pirna ngamalkananto. (Ngantjani‐jaura Misericordias Domini ditjini.)
11Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
11Ngani Ngamalkanietja ngumu nganai. Nauja Ngamalkanietja ngumu tepi nunkani jinkiteriai tjipini.
12Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
12Nau ngamalkanietja kalalaia, nau wata ngamalkanietja nganai, ja tjipi wata nunkani nganai, nulupini pandipandi wokaranani najinani, nulu tjipi worarai ja japa mindriai, ja pandipandieli tanana patai, ja tjipi piltjaru ngankai.
13Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
13Ngamalkanietja kalalaia japa mindriai, ngangau nau ngamalkanietja kalalaia nganai, ja ngangau nulu tjipi wata ngundrai.
14Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
14Ngani Nauja ngamalkanietja ngumu nganai, ja tanana ngakani ngato ngujamai, ja tanali ngakanali ngana ngujamai.
15Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
15Worderu Ngaperali ngana ngujamai, ja ngato Ngaperi ngujamai; ja ngani tepi ngani jinkiteriai tjipini.
16A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
16Ja ngato tjipi pilki ngamalkai, tana wata nunkangupini jarundru nganai; bakana tanana ngato wokaralkananto, ja tanali ngaiala ngakani ngarala nganai, ja ngami kulno ja ngamalkanietja kulno pantjila nganai.
17Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
17Jendrangundruja Ngaperali ngakanali ngana ngantjai, ngangau ngani tepi ngakani jinkiteriai, ninaia nakaldra manila.
18Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
18Wata kulnujeli ninaia ngakangundru maniai, a‐ai, ngani munta ninaia jinkiteriai. Ngato ngurula ngamalkai ninaia jinkiterila, ja ngato ngurula ngamalkai ninaia nakaldra manila: Ninapini jirijiribani jaura ngato ngakani Ngaperandru maninala.“
19Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
19Juda kana nakaldra tidatida ngankijiribamalina wonti nunkangupini jaurandru.
20A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
20Palpa tanangundru jatana wonti: „Nulia kutji ngamalkai, ja jirijiri nganai; minandru jura ninaia ngarai?“
21Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
21Palpa jatana wonti: „Jenia wata kana kutjintaia jaura nganai; kutji ngurunguru nganai butjuja milki piri ngankala?“
22I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
22Godaia pungaia kulikiri ngankani ditji Jerusalemingu nganana wonti; ja kilpani nganana wonti.
23I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
23Ja Jesus Godaia pungani Salomonani pirini wirarina wonti.
24Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
24Juda kanali nina kapikapina wonti ja nunkangu jatana wonti: „Wintaranaia jundru ngaianina mungara ngandrawalkai? Jidni Christus ngananani ngaianingu talku jatamai!“
25Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
25Jesujeli tanangu kalabana wonti: „Ngani jenia jurangu jatana warai, ja jura wata morlalu ngundrai; tananaia ngankana, tananaia ngato ngankai Ngaperaia ngakanaia talani, tanalia ngakangundru tinkari ngankai.
26Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
26Windri jura wata morlalu ngundrai, ngangau jura wata tjipi ngakani nganai, worderu ngani jurangu jatana warai.
27Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
27Tjipieli ngakanali ngaiala ngakani ngarai, ja ngato tanana ngujamai, ja tana ngakangu karipateriai,
28A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé.
28Ja ngato tanangu tepi ngurali jinkiai, ja tana ngurali wata tintaterila nganai, ja wata kulnujeli tanana ngakani marandru manila nganai.
29Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
29Ngakani Ngaperi, Nulia tanana ngakangu jinkinala, morla pirna nganai warupotuni; ja wata kulno ngurunguru nganai, tanana Ngaperaia ngakanaia marandru manila.
30Já a Otec jedno jsme.
30Ngani ja Ngaperi kulno nganai.“
31Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
31Juda kanali nakaldra marda patana wonti nina dakala.
32Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
32Jesujeli tanangu kalabana wonti: „Ngankani ngumu marapu ngato jurangu ngakani Ngaperandru wondrana warai; wodatanangundru ngankanandru jura ngana mardali dakai?“
33Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
33Juda kanali nunkangu kalabana wonti ja jatana wonti: „Ngankani ngumundru ngaiani jidna wata mardali dakai, a‐ai, Godaia ngirkibanandru, ja ngangau jidni, kana ngananani, munta Goda ngankatariai.“
34Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
34Jesujeli tanangu kalabana wonti: „Wata jurani jirijiribani jaurani dakanala parai: Ngani jatana wonti, jura Goda wora nganai?
35Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
35Nulia tanana «Goda worana» dikanani, ja dakanala ngandandariai wokaribala;
36Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
36Jura nunkangu, ninaia Ngaperali kulikiri ngankana wonti ja mitani jinpana wonti, jatanani: «Jundru Goda ngirkibai;» ngangau ngani jatana warai: Godaia Ngatamura ngani nganai?
37Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
37Ngato Ngaperaia ngakanaia ngankani wata ngankanani, ngakangu wata morlalu ngundranau;
38Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
38Ngato tananaia ngankanani, jeruja, jura bakana ngakangu wata morlalu ngundranani, tanangu ngankanani morlalu ngundranau! ngangau jura ngujamananto ja morlalu ngundrananto, Ngaperi ngakangu nganai ja ngani nunkangu.“
39Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
39Tanali nakaldra wontina wonti nina patala, ja Nau tanani marandru kutingana wonti.
40I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
40Ja Nau nakaldra Jordan kaiari jerankaria wapana wonti, nunkangupini piria, woderi Johannili ngopera multibana wonti; ja Nau naka ngamana wonti.
41I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
41Ja marapu nunkangu wokarana wonti ja jatana wonti: „Johannili malka pani ngankana paraia; ja pratjana mina Johannes nunkangundru jatana paraia, morlalu nganai.“
42A mnozí tam uvěřili v něho.
42Ja marapujeli naka nunkangu morlalu ngundrana wonti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.