Jan 21
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1Potom opět zjevil se Ježíš učedlníkům u moře Tiberiadského. A zjevil se takto:
1Ngadani Jesus nakaldra milini wondraterina wonti Tiberias pantuni. Nau jeruja wondraterina wonti:
2Byli spolu Šimon Petr a Tomáš, jenž sloul Didymus, a Natanael, jenž byl z Kány Galilejské, a synové Zebedeovi, a jiní z učedlníků jeho dva.
2Naka jelalu nganana wonti Simon Petrus ja Thomas, nina tanali dikai Ditymus, ja Nathanaeli Kanandru Galilaiani ja Zebedäuni ngatamura wulu, ja nunkani mili mandru morla.
3Dí jim Šimon Petr: Půjdu ryb loviti. Řekli jemu: Půjdeme i my s tebou. I šli, a vstoupili na lodí hned; a té noci nic nepopadli.
3Simon Petrus tanangu jatana wonti: „Ngani wapai paru manila.“ Tana nunkangu jatana wonti: „Bakana ngaiani jinkangu jela wapala nganai.“ Tana dunkana wonti ja nurujeli botani wirina wonti, ja nunkangupini tinkani tanali panila patana wonti.
4A když bylo již ráno, stál Ježíš na břehu. Nevěděli však učedlníci, by Ježíš byl.
4Matja tankubanarina, Jesus dirkalani terkana wonti; ja mili wata milkila nganana wonti Nau Jesus nganai.
5Tedy dí jim Ježíš: Dítky, máte-li jakou krmičku? Odpověděli jemu: Nemáme.
5Jesus tanangu jatana wonti: „Kupa worajai, jura wata tajila ngamalkai?“ Tanali nunkangu kalabana wonti: „Pani.“
6On pak řekl jim: Zavrztež sít na pravou stranu lodí, a naleznete. I zavrhli sít a hned nemohli jí táhnouti pro množství ryb.
6Nau tanangu jatana wonti: „Bota panki ngunarani jama woranau, ja jura mankamankala nganai!“ Tanali worana wonti, ja tana ngandandarina wonti nina parumala paru marapundru.
7I řekl učedlník ten, kteréhož miloval Ježíš, Petrovi: Pán jest. A Šimon Petr, jakž uslyšel, že Pán jest, opásal se po košili, (nebo byl nah,) a pustil se do moře.
7Naupini mili, nina Jesujeli ngantjana wonti, Petrungu jatana wonti: „Nauja Kapara nganai!“ Simon Petrulu ngarana wonti Nau Kapara ngananani, nau katieli ngampina wonti, ngangau nau balu nganana wonti, ja ngapani kulkungana wonti.
8Jiní také učedlníci na lodí plavili se, (nebo nedaleko byli od břehu, asi okolo dvou set loket,) táhnouce sít plnou ryb.
8Mili nguru botali wokarana wonti, ngangau tana wata worita nganana wonti dirkalandru, a‐ai, windri tintipitiwidri 200, ja tanali jama parunto parumana wonti.
9A jakž vystoupili na břeh, uzřeli řeřavé uhlí a rybu svrchu položenou a chléb.
9Tana matja dirkalaia dunkana tarana, tanali najina wonti turubilla turu paranani, ja paru nunkangupini paranani, ja buka.
10Řekl jim Ježíš: Přineste z ryb, kterýchž jste nalapali nyní.
10Jesus tanangu jatana wonti: „Padakanau tanangupini parundru, tananaia jura karari patana warai!“
11Vstoupil pak Šimon Petr a vytáhl sít na zem, plnou ryb velikých, jichž bylo sto padesáte a tři. A ačkoli jich tak mnoho bylo, však neztrhala se sít.
11Simon Petrus wapana wonti, ja jama dirkalaia parumana tarana wonti, paru pirna manamiri 153. Jeruntjajeli jama wata purana wonti.
12Řekl jim Ježíš: Pojďte, obědujte. Žádný pak z učedlníků neodvážil se ho otázati: Ty kdo jsi? vědouce, že Pán jest.
12Jesus tanangu jatana wonti: „Kaparanau, manabuka tajanau.“ Wata mili kulno wontjana wonti nina jakalkala: „Worana jidni?“ Ngangau tana milkila nganana wonti, Nau Kapara nganana wonti.
13I přišel Ježíš, a vzal chléb, a dával jim, i rybu též.
13Jesus wokarana wonti, ja buka patana wonti, ja tanangu jinkina wonti, ja bakana parundru.
14To již po třetí ukázal se Ježíš učedlníkům svým, vstav z mrtvých.
14Naupini pota parkulu nganai, Jesus milini wondraterina wonti, Nau narindru matja tepi terkakana warai.
15A když poobědvali, řekl Ježíš Šimonovi Petrovi: Šimone, synu Jonášův, miluješ-li mne více nežli tito? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž beránky mé.
15Tanali manabuka matja tajina, Jesus Simon Petrungu jatana wonti: „Simoniai, Jonani ngatamurajai! Jundru ngana morla ngantjai tanangupini?“ Nau nunkangu jatana wonti: „Kau Kaparajai, jidni milkila, ngato jidnana ngantjai.“ Nau nunkangu jatana wonti: „Ngakani tjipi kuparu ngamalkau!“
16Řekl jemu opět po druhé: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž ovce mé.
16Nau nakaldra pota mandrula nunkangu jatana wonti: „Simon Jonaniai! Jundru ngana ngantjai?“ Nau nuukangu jatana wonti: „Kau Kaparajai, jidni milkila, ngato jidnana ngantjai.“ Nau nunkangu jatana wonti: „Ngakani tjipi ngamalkau!“
17Řekl jemu po třetí: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? I zarmoutil se Petr proto, že jemu řekl po třetí: Miluješ-li mne? A odpověděl jemu: Pane, ty znáš všecko, ty víš, že tě miluji. Řekl jemu Ježíš: Pasiž ovce mé.
17Nau pota parkulula nunkangu jatana wonti: „Simon Jonaniai! Jundru ngana ngantjai?“ Petrus ngaurongauro nganana wonti, ngangau Nau pota parkulu nunkangu jatana wonti: „Jundru ngana ngantjai?“ Ja nau nunkangu jatana wonti: „Kaparajai, warupoto jundru milkila, jundru ngujamai, ngato jidnana ngantjai.“ Jesus nunkangu jatana wonti: „Ngakani tjipi ngamalkau!
18Amen, amen pravím tobě: Když jsi byl mladší, opasovals se a chodíval jsi, kams chtěl; ale když se zstaráš, ztáhneš ruce své, a jiný tě opáše, a povede, kamž ty nechceš.
18Morlalu, morlalu, ngani jinkangu jatai: Jidni teri ngananala, jidni munta ngampinala, ja wirarinala woderi jundru ngantjanala; jidni matja pinaru pantjina, jidni mara jinkani ngutaterila nganai, ja kulno ngurujeli jidna ngampipala nganai, ja wapalkala nganai woderu jundru wata ngantjai.“
19To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl oslaviti Boha. A to pověděv, řekl jemu: Pojď za mnou.
19Ninapini Nau jatana wonti wondrala, mina narieli nulu Goda pirna ngankananto. Ja Nau jenia matja jatana, Nau nunkangu jatana wonti: „Ngakangu karipateriau!“ (Ngantjani‐jaura Johannes ditjini.)
20I obrátiv se Petr, uzřel toho učedlníka, kteréhož miloval Ježíš, an jde za ním, kterýž i odpočíval za večeří na prsech jeho, a byl řekl: Pane, kdo jest ten, kterýž tě zradí?
20Petrus karitjinawontikana wonti, ja nulu nina mili karipaterinani najina wonti, nina Jesujeli ngantjana wonti, nau bakana bukani nunkangu munambirini jeniterina wonti ja jatana wonti: „Kaparajai, worananau nganai nulu jidna wondawondala nganai?“
21Toho viděv Petr, dí k Ježíšovi: Pane, co pak tento?
21Nina Petrulu najina, nau Jesungu jatana wonti: „Kaparajai, mina nunkangupini?“
22Řekl jemu Ježíš: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom? Ty pojď za mnou.
22Jesus nunkangu jatana wonti: „Ngato ngantjanani nauja ngamananto ngani wokaranantulu, mina jenia jinkangu? Jindi ngakangu karipateriau!“
23I vyšla řeč ta mezi bratří, že by učedlník ten neměl umříti. A neřekl byl jemu Ježíš, že by neměl umříti, ale řekl: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom?
23Naupini jaura ngatatani karitjinawontiwontikana wonti: „Naupini mili wata paliai.“ Ja Jesus wata nunkangu jatana wonti: Nauja wata paliai, a‐ai, windri: Ngato ngantjanani nauja nganananto ngani wokaranantulu, mina jenia jinkangu?
24Toť jest učedlník ten, kterýž svědectví vydává o těchto věcech, a napsal toto, a víme, že pravé jest svědectví jeho.
24Naupini nau mili nganai, nulu tanangundru tinkari ngankai, ja tananapini dakana wonti; ja ngaiani milkila, nunkani tinkari ngankani morlalu nganai.
25Jestiť pak i jiných mnoho věcí, kteréž činil Ježíš, kteréž kdyby měly všecky, každá obzvláštně, psány býti, mám za to, že by ten svět nemohl přijíti těch knih, kteréž by napsány byly. Amen.
25Marapu morla nganai, mina Jesujeli ngankana wonti, tanali jenia pilki ja pilki dakanani, ngato ngundrai, mitali tanana jaura pratjana, matja dakanani, wata patala nganai.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.