Jan 5
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
1Ngadani ditji pirna nganana wonti Juda kanani, ja Jesus tarana wonti Jerusalemia.
2Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
2Jerusalemingu tjipi manani panto kulno nganana wonti, nulu Juda kana talini Bethesda tala ngamalkana wonti, nunkangu punga mara wora nganana wonti.
3Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
3Tanangupini mandrani parana wonti muntja marapu, butju, tjunduru, jiranga, tanali kalkana wonti ngapa patijiritjinanto.
4Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
4Ngangau angela kulno pota palpa pantuni ngarina wonti, ja nulu ngapa patijiritjibana wonti. Worana ngopera pantuni wirinani ngapa matja patijiritjinani, nau tepi pantjina wonti, mina muntja nulu ngamalkana wonti.
5I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
5Kana kulno naka nganana wonti, nau kilpawoldra 38 muntja parana wonti.
6Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
6Ninapini Jesujeli paranani najina wonti, ja Nulu ngarana wonti, nau ditji marapu jeruja nganana, Nau nunkangu jatana wonti: „Jundru ngantjai tepi pantjila?“
7Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.
7Muntjali nunkangu kalabana wonti: „Kaparajai, ngato kana pani ngamalkai, nulu ngana pantuni worananto, ngapa matja patijiritjibana; ja ngani wokaranani kulno nguru ngakangu ngopera wiriai.“
8Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
8Jesus nunkangu jatana wonti: „Jiritjiau, turarani piri jinkani maniau ja wirariau!“
9A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.
9Ja nurujeli naupini kana tepirina wonti, ja nulu turarani piri nunkani manina wonti ja wirarina wonti. Ja naupini ditji Sabbat nganana wonti.
10Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.
10Juda kana nunkangu muntjalani jatana wonti: „Karari Sabbat nganai; ja jenia jinkangu wata manuni kurala wapaia turarani piri jinkani waltananto.“
11Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
11Nulu tanangu kalabana wonti: „Naupini, Nulu ngana tepi ngankana warai, ngakangu jatana warai: Turarani piri jinkani maniau ja wirariau!“
12I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
12Tanali nina jakalkana wonti: „Worana Naupini kana, Nau jinkangu jatana warai: Turarani piri jinkani maniau ja wirariau!“
13Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
13Naupini muntjala ko nganana wonti, worana Nau nganai, ngangau Jesus kutingana wonti, ngangau kana wolara nunkangupini pirini nganana wonti.
14Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.
14Ngadani Jesujeli nina Godaia pungani mankamankana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Mai, jidni tepirina warai; wata morla madlentji ngankau, jinkangu morla madlentji wokaraiati.“
15Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
15Naupini kana wapana wonti ja Juda kanani kaukaubana wonti: „Nau Jesus nganai, Nulu ngana tepi ngankana warai.“
16A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.
16Ja Juda kana jendrangundruja Jesungu tirikaripaterina wonti ja wontjana wonti nina naria nandrala, ngangau Nulu jenia ngankana wonti Sabbatani.
17Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
17Jesujeli kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Ngaperali ngakanali ngankai kararielu, ja ngato bakana ngankai.“
18Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
18Jendrangundruja Juda kanali morla wontjana wonti nina naria nandrala, ngangau Nulu wata windri Sabbat wokaribana wonti, a‐ai, Nulu bakana Goda Ngaperi nunkani dikana wonti, ja jeruja munta Goda jeribaka ngankaterina wonti.
19I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
19Jesujeli kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Morlalu, morlalu, ngani jurangu jatai: Ngatamura munta ngandandariai ngankala, Nulu wata ngopera najinani Ngaperali ngankanani; ngangau mina Nulupini ngankai, jenia bakana Ngatamurajeli ngankai.
20Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.
20Ngangau Ngaperali Ngatamura ngantjai, ja Nulia pratjana nunkangu wondrai, mina Nulia muntali ngankai; ja ngankana morla pirna tanangu Nulia nunkangu wondrala nganai, jura ngaruparananto.
21Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
21Ngangau worderu Ngaperali narila jiritjibai ja tepi ngankai; jeruja bakana Ngatamurajeli tepi ngankai tanangu Nauja jertapateriai.
22Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,
22Ngangau Ngaperali wata kulnuni kalala kurani, a‐ai, kalala kurani pratjana Nulia Ngatamurani jinkina wonti,
23Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
23Ngangau pratjanali Ngatamura pirna ngundrananto, worderu tanali Ngaperi pirna ngundrai. Warlenulu Ngatamurani wata pirna ngundrai, nulu Npaperi wata pirna ngundrai, Nulia ninaia jinpanala.
24Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.
24Morlalu, morlalu, ngani jurangu jatai: Warlenulu jaura ngakani ngarai, ja nunkangu morlalu ngundrai, Nulia ngana jinpanala, nulu tepi ngurali ngamalkai; ja kalalani nau wata wokarai, a‐ai, nau narindru tepia wiringana wonti.
25Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
25Morlalu, morlalu, ngani jurangu jatai: Ditji kulno wokarala nganai, ja matja karari nganai, narieli Godaia Ngatamuraia ngaiala ngarala nganai, ja tanali ngarai, tana tepirila nganai.
26Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
26Ngangau worderu Ngaperali muntali nunkangu tepi ngamalkai, jeruja bakana Nulia Ngatamurani jinkina wonti, tepi muntali nunkangu ngamalkala.
27A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
27Ja Nulia nunkangu ngurula jinkina wonti kalala kurananto; ngangau Nauja Kanaia Ngatamura nganai.
28Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
28Wata ngaruparanau nunkangupini; ngangau ditji kulno wokarai, nunkangupini pratjanali, tana nari kutuni parai ngaiala nunkani ngarala nganai,
29A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
29Ja dunkala nganai, tanali ngumu ngankanala tepia terkakala nganai, ja tanali madlentji ngankanala terkakala nganai kalalaia.
30Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.
30Ngani ngandandariai muntali ngakangundru ngankala; a‐ai, worderu ngato ngarai, jeruka ngato kalala kurai; ja kalala kurani ngakani talku nganai, ngangau ngato wata ngakani jertapaterinali wontiai, a‐ai, windri nunkani jertapaterinali, Nulia ngana jinpanala.
31Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
31Ngato ngakangundru muntali jaura ngamalkanani, jaura ngakani wata morlalu ngananani;
32Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
32Kulno nguru ngakangundru jaura jatai, ja ngani milkila, jaura nunkani morlalu nganai, ninaia Nulia ngakangundru jatai.
33Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
33Jura Johanningu jinpana paraia, ja nulu jaura jatana paraia morlaluja.
34Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
34Ngato wata kanandru jaura morlalu maniai, a‐ai, jenia ngani jatai, jura kulkani ngamalkananto.
35Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.
35Nau jerkini ja mintjini praitji nganana wonti; ja jura ngantjana paraia ditji ngalje murlali nganala praitjani nunkanani.
36Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.
36Ngato jaura morlalu morla pirna ngamalkai Johanningu; ngangau tananapini ngankana, tanana Ngaperali ngakangu jinkinala, ngato tanana mudananto, tananapini ngankana tanana ngato ngankai, ngakangundru morlalu jatai, Ngaperali ngana jinpanala.
37A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.
37Ja Ngaperali, Nulia ngana jinpanala, munta ngakangundru jaura morlalu jatana wonti. Jura wata ngaiala nunkani ngarana wonti, ja wata mudla nunkani najina wonti;
38A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.
38Ja jaura nunkani wata jurangu parala wapaia, ngangau ninaia, ninaia Nulia jinpanala, nunkangu jura wata morlalu ngundrai.
39Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.
39Jura wontiai Godaia jaurani, ngangau jura ngundrai nunkangu tepi ngurali ngamalkala, ja tanapini nganai, tanana ngakangundru kaukaubai.
40A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
40Ja jura wata ngantjai ngakangu wokarala tepi ngamalkala.
41Chvály od lidí jáť nepřijímám.
41Kanandru wata ngato pirnala maniai.
42Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
42Ngato jurana ngujamai, jura wata Godaia ngantjana jurangu ngamalkai.
43Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
43Ngani wokarana wonti Ngaperaia ngakanaia talani, ja jura ngana wata patai; kulno nguru wokaranani jurangu talani nunkanani, nina jura patala nganai.
44Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
44Worderu jura morlalu ngundrananto jura pirnala manijiribamaliai; ja kulnuja Godaia pirnala jura wata wontiai?
45Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
45Wata ngundranau ngani jurangundru ngulkuterkala nganai Ngaperani, a‐ai, Moses jurani ngulkuterkanietja nganai, nunkangu jura kalkani jurani kurana warai.
46Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.
46Ngangau jura Mosingu morlalu ngundranani, jura ngakangu morlalu ngundranani, ngangau nulu ngakangundru dakana wonti.
47Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
47Jura jaurani nunkanani wata morlalu ngundranani, worderu jura jaurani ngakanani morlalu ngundrananto?“
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.